Šapošnikovová zřejmě vyvázne z kauzy Vrbětice. Nepodařilo se prokázat, že by znala identitu špionů
„Andrušo, ahoj,“ oslovovala familiárně ruské rozvědčíky, kterým psala o citlivých zbrojních obchodech. Přesto Elena Šapošnikovová zřejmě vyvázne z kauzy Vrbětice bez trestu. Ruska s českým pasem přitom podle kriminalistů pomáhala zajistit návštěvu agentů GRU v muničních skladech. Státní zástupce ale její stíhání zrušil. Proč? Nepodařilo se podle něj prokázat, že by pravou identitu špionů skutečně znala. Vyplývá to z usnesení o odložení případu.
„Úmyslně a vědomě napomáhala ruské vojenské rozvědce, kdy na základě ukládaných úkolů dlouhodobě a opakovaně získávala v České republice i na dalších místech v Evropě neveřejné informace o mezinárodním obchodu se zbraněmi a municí, které se týkaly regionů, v nichž má Rusko své strategické zájmy, případně sama iniciativně nabízela informace, které získala.“
Tak Národní centrála proti organizovanému zločinu, která měla vrbětickou kauzu na starosti, zdůvodnila, proč začala letos v květnu stíhat Elenu Šapošnikovovou pro podezření z vyzvědačství, a to jako vůbec první osobu od roku 2010, kdy začal platit nový trestní zákoník.
5:09
Kauza Vrbětice: státní zástupce zrušil stíhání Rusky kvůli špionáži, případ teď prověří olomoučtí žalobci
Číst článek
Ruska, která společně se svým manželem Nikolajem získala v 90. letech minulého století české občanství, podle elitních detektivů využívala toho, že pocházela ze sovětské vojenské rodiny, současně měla těžit z pracovních cest svého muže, který působil ve zbrojním průmyslu a který byl v době explozí zaměstnán jako obchodník pro nájemce muničních skladů, ostravskou společnost Imex Group. Podle kriminalistů navíc fungovala jako hlavní spojka s ruskou tajnou službou, komunikace probíhala hlavně skrze její e-mail.
„Cestovala zejména po východní Evropě, komunikovala s obchodníky se zbraněmi a aktivně sama nebo prostřednictvím svého manžela získávala informace o obchodech, kdy manželé po vzájemné dohodě spolupracovali a měli rozdělené role, zabezpečovala především kontakt s GRU, prostřednictvím e-mailu a telefonního spojení, případně spojení cestou aplikace Skype a on získával informace jako obchodník se zbraněmi a oba se osobně potkávali příslušníky GRU,“ zdůvodnili dále policisté, proč ženu žijící dlouhodobě v Řecku obvinili.
Vyšetřovatelé totiž měli za to, že svým jednáním „umožnila Ruské federaci nejen získat neveřejné informace o obchodech, ale i aktivně do těchto obchodů vstupovat, ovlivňovat jejich naplnění, případně jim zamezit a tím dosahovat svých geopolitických cílů na úkor jiných států a svojí činností ohrozila bezpečnost České republiky a dalších států.“ Ba co víc: podle nich společně se svým manželem domluvila návštěvu agentů GRU v muničních skladech ve Vrběticích.
‚Andrušo, ahoj…‘
Jenže dozorující státní zástupce Martin Malůš stíhání Šapošnikovové záhy zrušil a případ odložil. Důvod? O jejích kontaktech s ruskými špiony sice podle něj není pochyb, žalobce má ovšem za to, že se policistům nepodařilo prokázat, že by žena skutečně znala jejich pravou identitu, tedy to, že se jedná o příslušníky elitní jednotky 29155. Šapošnikovová si přitom dopisovala podle shromážděných e-mailů přímo s jejím velitelem, s generálem Andrejem Averjanovem, kterého kriminalisté považují za koordinátora celé akce, a vyhlásili po něm pátrání.
„Andrušo, ahoj! Ty tvoje vtípky pořád, já jsem mimochodem chytrá holka..,“ nebo „Ahoj (…), dlouho ses neozval. Neodpovídáš. Pořád někde po služebních cestách,“ psala Šapošnikovová v roce 2014 na e-mail agentů GRU. Podle kriminalistů tyto zprávy dokazují, že věděla, že nekomunikuje jen s jedním vojákem ve výslužbě, ale s celou jednotkou ruské armády v aktivní službě.
„Bylo zjištěno, že tyto osoby komunikovaly i jiným způsobem, zejména prostřednictvím telefonu, případně komunikačních aplikací, tato komunikace však zachycena nebyla,“ píše k tomu Malůš v usnesení o odložení případu, které server iROZHLAS.cz a Radiožurnál získal s pomocí informačního zákona. Podrobnosti z daného dokumentu jako první přinesla Česká televize.
Podle něj se jako „nejpodezřelejší jeví prokázané osobní setkání“. Státní zástupce tím mířil na setkání Šapošnikovových s Averjanovem v Lisabonu jen pár dní před výbuchem prvního skladu.
„V kontextu toho, že bylo dále zjištěno, že (…) donesl na sekretariát společnosti (…) listinu, která byla předtím zaslána na e-mailovou adresu (…) z e-mailové schránky (…) a která souvisela se zajištěním vstupu dvou osob ztotožněných jako příslušníků GRU do muničních skladů pronajatých společností (…) ve Vrběticích, jeví se role (…) jako při vytváření podmínek pro způsobem daných explozí velmi podezřelá,“ píše v usnesení dále brněnský žalobce.
Pomoc agentům
Konkrétní poznatky o tom, jaké informace mohli Šapošnikovovi ruským agentům předat a jakým způsobem by jim následně usnadnily způsobení explozí, ale podle Malůše policie nezjistila. „Nebylo ani žádným důkazem podloženo, že by (…) věděli o příslušnosti (…) ke GRU. Tím pádem nebyl opatřen žádný důkaz, který by odůvodnil jejich úmysl vyzrazovat jakékoli informace osobě, o které by věděli, že je příslušníkem zpravodajské služby.“
Šapošnikovové navíc pomohla stávající zákonná úprava, podle které lze stíhat pouze za vyzrazení utajovaných informací, nikoli za spolupráci s cizí rozvědkou, v jejímž důsledku mohou být ohroženy zájmy Česka. Podle státního zástupce totiž žena nakládala jen s informacemi, které byly sice neveřejné, ale zaslaly jí je zbrojní společnosti samy dobrovolně.
Odložené Vrbětice
Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu ukončili vyšetřování výbuchů muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014 letos v dubnu. Podle vyšetřovatelů se potvrdilo, že výbuchy způsobili důstojníci ruské vojenské rozvědky GRU, kteří chtěli zmařit dodávku zbraní a munice do Sýrie nebo na Ukrajinu, kde Rusko válčí.
Přesto policie musela případ odložit. Rusko totiž odmítlo s českými vyšetřovateli jakkoli spolupracovat. V říjnu a prosinci 2014 explodovaly dva sklady plné výbušnin a samopalů. Zemřeli dva lidé, přes tisíc lidí muselo opustit domovy a šest let trvalo, než policie vyčistila okolí od munice.
„Ačkoli je možno konstatovat, že alespoň zevrubné podezření z trestné činnosti blížící se trestnému činu vyzvědačství ve věci na samém počátku trestního řízení dáno bylo, žádné důkazy, které by o takové trestné činnosti svědčily, následně zjištěny, a tedy ani opatřeny, nebyly,“ uzavírá Malůš.
Případ Šapošnikovové je vedlejší větví vrbětické kauzy. Policie totiž během vyšetřování zjišťovala, jestli hlavním pachatelům, agentům ruské tajné služby GRU Anatoliji Čepigovi a Alexandru Miškinovi, někdo v Česku pomáhal. Narazila přitom na Nikolaje a Elenu Šapošnikovovy, manžele původem z Ruska, kteří zkraje 90. let minulého století získali politický azyl a později s pomocí falešných dokumentů a zkreslených údajů i české občanství.
Vyšetřovatelé dvojici, která dlouhodobě žila v Řecku, podezřívali kvůli kontaktům s Avejanovem ze špionáže. Šapošnikov pak náhle zkraje letošního roku zemřel, na jeho obvinění tedy nedošlo. Obvinění z vyzvědačství si nakonec vyslechla jeho žena Elena, která měla podle policie komunikaci s Averjanovem řídit.
Roli Šapošnikovové v kauze muničních výbuchů ve Vrběticích nyní posoudí Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Vyžádalo si spis k případu a vykoná takzvaný dohled, jak pro iROZHLAS.cz potvrdil vrchní státní zástupce Radim Dragoun. Podle něj tamní žalobci posoudí případ z vlastní iniciativy. „V současné době již došlo k vyžádání příslušných písemných materiálů,“ pokračoval. Pokud se v průběhu kontroly najdou ve vyšetřování chyby či nedostatky, může se případ znovu otevřít.
