Mláďata mohli zabít predátoři a sokolům při hnízdění neprospívá ani turistický ruch. Zoolog Valášek uvedl, že zatímco u nás je 150 kilometrů turistických cest, na saské straně je to 400 kilometrů.
Na nejvyšším komíně v rafinerii v Kralupech nad Vltavou okroužkovali ornitologové letošní tři přírůstky sokola stěhovavého. Všechno to jsou samičky a asi za 14 dnů se pokusí o první let.
Hnízdo měří zhruba 75 centimetrů a váží necelých osm kilo. Odborníci chtějí hnízdo prozkoumat co nejdřív. Jeho část pak lidé uvidí v Západočeském muzeu na výstavě Bezobratlí kolem nás.
Plzeň ||Veronika Krátká|Příroda|Od zpravodajky z místa
Více než dvouhodinový zásah komplikovalo počasí a nepřístupný terén. K velké radosti odborníků ze Západočeského muzea je hnízdo neporušené a bude podrobeno zkoumání.
V Česku se poprvé objevila sršeň asijská, invazivní druh, který zabíjí včely přímo v úlu. Ve čtvrtek si několika všimli lidé v Plzni a ochránci přírody v pátek ověřili, že opravdu jde o tento druh
Zatímco zemědělci nevidí na polích hraboše rádi, jejich letošní přemnožení naopak udělalo radost ornitologům. Dostatek potravy totiž přilákal v nezvyklém počtu vzácnou sovu, kalouse pustovku.
Čápi černí jsou obvykle plaší a svá hnízda si staví vysoko na stromech, kde jsou špatně dohledatelná. Ornitologové se teď snaží mláďata chránit a očekávají, že do dvou týdnů se začnou učit létat.
„Modrým trojúhelníkem značíme doupné a jinak významné stromy v lesích,“ říká ornitolog Ivo Hertl. Doupný strom je ten, ve kterém může zahnízdit nějaký živočich, například pták, veverka nebo netopýři.
V obří kolonii vlaštovek obecných v zoologické zahradě v Liberci v pavilonu slonů je podle odhadu pracovníků zahrady kolem 400 hnízd, kam se ptáci na jaře pravidelně vracejí.
Stejnopohlavnímu páru dvou čápic bílých se v Chýnově na Táborsku vyklubala první mláďata. V hnízdě samice snesly rekordních osm vajec, v jejich zahřívání se střídají.
Pod střechou školy budou mít divocí holubi krmení i takzvané hnízdní misky. Právě v těch chce vedení gymnázia pravidelně vyměňovat snesená holubí vejce za umělá, aby se snížil jejich počet ve městě.
„Soužití s havrany není jednoduché. Když vám pod okny hnízdí stovky, možná tisíce ptáků, kteří se každé ráno v půl páté začnou vítat, tak to rozhodně není nic příjemného,“ uznává přírodovědec Veselý.
Modernizace nových farem jsou financovány především z dotací Evropské unie, které současně cílí na ochranu biodiverzity. Ptáci ale v jejich okolí mají horší podmínky k hledání potravy a hnízdění.
Partnerská věrnost není pro vlaštovky samozřejmostí a je to přímo naopak. I stejně stará mláďata v jednom hnízdě mají velmi často různé otce. Potvrzují to i čerstvé analýzy DNA vlaštovek.
Vlaštovčím samičkám imponují starší samečci – zřejmě proto, že mají větší zkušenosti se sváděním. Nejen to zkoumají přes deset let vědci ve vytipovaných oblastech jižních Čech.
Sokol stěhovavý je nejrychlejším ptákem na světě. Z Česka vymizel kvůli používání pesticidů ve druhé polovině minulého století. Že se vylíhlo víc než dvacet mláďat, proto ochránci považují za úspěch.
Hnízdící konstrukce má na velké plošině zespodu 20 budek. Správa národního parku České Švýcarsko se nechala ke stavbě hnízdní věže inspirovat v Německu, kde se konstrukce osvědčila.
Strážci pozorováním sokolů tráví hodiny. Okolo hnízda ve Stříbrných stěnách byl až do konce dubna čilý ruch. Pak se ale protilehlou skalní věž rozhodl zdolat muž s přezdívkou Bufis.
„Po dohodě s Českou inspekcí životního prostředí jsme měření odložili do doby, než vrána mláďata odchová. Tak abychom ji nevyrušovali,“ upřesnila mluvčí železáren Petra Macková Jurásková.
Vědci v rámci studie zkoušeli ptákům pelyněk do hnízd přidávat nebo jim ho naopak brát. Ptáci si ale udržovali stále stejné množství, píše časopis Current Biology.
V České republice je evidováno více než 1300 čapích hnízd, ale každoročně se objevují nová a některá zanikají nebo nejsou obsazená, uvedl místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.
Uhynulý pták byl šest kilometrů od svého hnízdiště. Otravu karbofuranem policie již potvrdila. Druhý pták z páru podle ornitologů nedokáže sám odchovat mláďata. Zmařeno tak bylo celé letošní hnízdění.
Jiřičky žijí v souladu s člověkem po tisíciletí, v poslední době jim ale škodí intenzivní velkoplošné zemědělství, které narušuje pestrost krajiny a použitím chemikálií snižuje množství hmyzu.
„Skutek, pro který bylo trestní stíhání vedeno, není trestným činem a není důvod k postoupení věci,“ uvedl mluvčí pražských žalobců. Nejvyšší státní zástupce oznámil, že usnesení přezkoumá.
Čápů bílých v Česku neubývá, a to navzdory skutečnosti, že vloni nevyvedli skoro žádná mláďata. Vyplývá to z údajů, které dnes uveřejnila Česká společnost ornitologická. Celkem v zemi žije něco přes 3000 čápů, z toho asi 800 hnízdících párů.