Jmenuji se vosí hnízdo. Rozstřel vánočního cukroví vyhrála pochoutka, kterou jinde neznají
Hnízda, linecké a rohlíčky vládnou napříč republikou. Na oblibu či neoblibu jednotlivých druhů cukroví nemají měřitelný vliv ani nepoužité suroviny nebo vláčnost či naopak trupelnatost výsledku. Vyplývá to z dat posbíraných v letošním vydání už tradiční vánoční ankety serveru iROZHLAS.cz.
V žebříčku vánočního cukroví, který svými 550 tisíci hlasů pomohli sestavit čtenáři a čtenářky serveru iROZHLAS.cz, unikli středu pole tři favoriti. Bronzové vanilkové rohlíčky a stříbrné linecké cukroví jsou importem z Rakouska a znají je i v ostatních zemích bývalého mocnářství. Zvítězil však původní český zákusek: vosí hnízda nebo též včelí úly či úlky.
Ne že by se nepečené cukroví z piškotů či sušenek nepřipravovalo jinde na světě. Vosí hnízda se ale vymykají jednak tvarem, který jim dal název, jednak tím, že jsou plněné. Obvykle krémem s kapkou tvrdého alkoholu, našli jsme ale i recepty s rozinkami. Němci, Poláci nebo Rumuni sušenky či piškoty drtí raději do čokoládových řezů, známých popořadě jako Kalter Hund, blok czekoladowy a salam de biscuiți. Právě pod různými variantami názvu „sladký salám“ zná podobný zákusek většina Evropy, v Česku se však vedle úspěšných hnízd neprosadil.
Jde ve složení jednotlivých cukroví či v jejich konzistenci vysledovat něco univerzálně oceňovaného, na základě čeho by pak například šlo vyvinout dosud neexistující supercukroví?
„Vláčnost ani zařazení konkrétních surovin nemá na oblibu cukroví vliv,“ komentuje výsledky ankety Hynek Cígler, psychometrik z Fakulty sociálních studií Masarykovy Univerzity, který na analýze nasbíraných dat spolupracoval. „Může se to sice zdát z podílů výher a proher, ale analyticky to neplatí: vláčnost ani složení výslednou oblibu cukroví v našem modelu statisticky významně nepredikuje.“
Zmíněným modelem byl stejně jako loni u porovnání dárků takzvaný Bradleyho‑Terryho model pro párová srovnání, technické detaily vysvětlujeme v loňském článku.
Marcipán rozděluje
Cígler si v nasbíraných datech všímá ještě jedné zajímavosti: „Rozdíly mezi kraji jsou dost malé.“ Část hlasů nicméně přišla ze zahraničí, kde jsou přece jen vidět mírně odlišné preference. „Slovensko se statisticky významně liší, ale jen v pár surovinách. Na Slovensku mají ještě méně rádi marcipán než v Česku, také mají méně rádi zdobený perníček. Naopak kokosová roláda a šohajka, což se dalo podle názvu čekat, jsou oblíbenější.“
Z nasbíraných dat lze spočítat i teoretické ideální poměry kusů, ve kterých jednotlivé druhy napéct, aby na konci svátků nic nezbylo:
Zdůrazňujeme ale slovo teoretické. „Výsledné pořadí říká jen velmi málo o individuální oblibě toho kterého cukroví,“ připomíná Cígler. „Pokud to v modelu vezmeme v potaz, individuální rozdíly v preferencích jsou mnohem významnější než spočítané pořadí. Největší rozdíly mezi lidmi jsou u marcipánu, včelích úlů nebo marokánek. Naopak v oblibě ořechových řezů, mandlových hříbků nebo lískových rohlíčků se lidé shodnou víc. I tak jsou ale rozdíly velmi významné.“
Datový tým Českého rozhlasu v předchozích letech podobným způsobem s přispěním čtenářů a čtenářek vyřešil i další dvě kontroverzní otázky Vánoc: tedy co patří a nepatří do bramborového salátu a které běžné dárky jsou nejvíce a nejméně vděčné. Vánoce 2025 tak mohou být historicky prvními, kdy bude jasno ve třech odvěkých záhadách.