Češi snědí ročně miliony kuřat. Tuny peří, které z nich zbydou, ale nemají téměř žádné využití. Končí buď ve spalovnách, nebo na kompostu, kde se ale dlouho rozkládá. To by se ale teď mohlo změnit.
Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.
Přínos žížal vědci zkoumali za pomoci analýzy map půdních vlastností, výnosu plodin a výskytu žížal. Zjistili, že větší dopad na obiloviny a další potraviny mají žížaly v oblastech globálního jihu.
Kormoráni guánoví, kteří žijí na pobřeží Chile, Peru a Ekvádoru, patřili svého času k největším „producentům“ hnojiva zvaného guáno. Trus tohoto druhu kormoránů je velmi ceněným hnojivem
Až desítky procent hnojiv nebo třeba granulí proti hrabošům můžou zemědělcům ušetřit drony a další moderní technologie. Dokážou totiž přesně určit, kam tyto věci aplikovat a kde je to naopak zbytečné.
Odpadní voda, ve které jsou rybí výkaly nebo zbytky krmiva, se vypouští rovnou do kanalizace. Doktorand Mendelovy univerzity chce tuto vodu zachytávat a využívat ji dál třeba jako hnojivo.
Jedná se o první ze série zásilek, druhá bude podle OSN určena pro západní Afriku. Ruský vývoz hnojiv, který je pro boj s potravinovou krizí klíčový, je dlouhodobě kvůli ruské invazi ochromen.
Technologie zpracování kalu pyrolýzou může mnoha čistírnám pomoci se vypořádat s přísnější legislativou a udělat z odpadu produkt uplatnitelný na trhu.
„Zastánci intenzivní formy zemědělství řeknou: My vás přece živíme. Jistě, toto hospodaření opravdu produkuje velké množství potravin, ale musíme dodat: za jakou cenu,“ říká půdní mikrobiolog Šimek.
Chybějící olej a hnojiva a dvojnásobné ceny pečiva. To jsou problémy, se kterými se potýká velká část afrických zemí. I když chléb stojí v přepočtu 13 korun, část obyvatel už si ho nemůže dovolit.
Experimenty v oblasti využití lidské moči probíhají po celém světě. V Kapském Městě vědci nacházejí způsoby, jak z ní sklízet živiny. V Paříži úředníci plánují instalovat záchody na odvádění moči.
V českém tisku se v pátek dočtete, že kamení z uranových hald se využije při stavbě dálnice D4 mezi Příbramí a Pískem. Hlušina prošla potřebnými zkouškami a splňuje všechny limity, píše Právo.
V roce 2020 lidská činnost vypustila více než 34 miliard tun oxidu uhličitého - pokud jsou tedy prognózy správné, oceány by mohly zachytit víc než polovinu ročních globálních emisí skleníkových plynů.
Stát se zbavuje tisíců pozemků po zaniklých podnicích, píše deník E15. A ČSSD podle deníku Právo zkouší prodat historickou budovu Lannova paláce v centru Prahy. Více ve výběru z médií Radiožurnálu.
Z Ruska a Ukrajiny pochází asi 29 % celosvětového exportu pšenice. Přerušení tohoto toku tlačí světové ceny nahoru. Invaze by mohla ovlivnit produkci obilí a zdvojnásobit celosvětové ceny pšenice.
„I v malých koncentracích to zvířata velmi ovlivňuje. Pro ně je to nervový jed. Včely jsou pak zmatené a nemohou fungovat tak, aby přežily,“ přibližuje ekolog z Akademie věd.
Pokud se hnojivo s obsahem karbamidu dostane do vody, může způsobit přemnožení fytoplanktonu. Ten pak vytvoří toxin, který může znamenat zkázu pro zdejší podmořský život.
Hmyzí farma prodává hnojivo i samotné larvy muchy černé. Ty jsou levnější variantou sójy nebo rybí moučky, používaných ve východní Africe coby krmivo pro zvířata.
„Vždy se poučí ten, kdo má nějakou osobní zkušenost,“ připomíná ve Studiu Leonardo Michal Hejcman z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity.
Biopotraviny možná v budoucnu budou moci obsahovat zbytky zakázaných látek, jako jsou pesticidy nebo hnojiva. Dnes zemědělec automaticky přijde o bio označení, pokud kontrola v jeho produktech takové látky najde. Ministři zemědělství zemí Evropské unie se ale v Lucemburku dohodli, že farmář o označení přijde jen v tom případě, že podobné látky použil úmyslně.
Na Velkém boleveckém rybníku v Plzni se v těchto dnech činí vodní kombajn. Pracovníci města totiž stále ještě sečou vodní rostliny, které letos zaplavily oblíbené rekreační místo v nebývalé míře. Pro sklizenou zelenou masu se ovšem našlo využití, poslouží jako hnojivo pro vánoční stromky.
Po mohutném výbuchu v továrně na hnojiva v texaském Westu záchranáři dál pátrají po raněných i obětech. Jejich počet policie stále odhaduje na pět až patnáct, pohřešuje se navíc několik hasičů. V městečku bydlí stovky potomků českých přistěhovalců, dva z nich jsou zřejmě mezi obětmi tragédie. Potvrdil to honorární konzul Raymond Snokhous.