Stačí, když továrny přestanou dodávat hnojiva, a máme v Česku hladomor ze dne na den, varuje expert
Také na zemědělství dopadla pandemie koronaviru: zdražují potraviny, jsou problémy se sklizní, s odbytem i s nasmlouvanými kontrakty. Jaké dopady na zemědělství měly epidemie v minulosti a jak si s nimi naši předci poradili? A co bychom měli dělat my, abychom zvýšili svoji potravinovou bezpečnost?
„Vždy se poučí ten, kdo má nějakou osobní zkušenost,“ připomíná ve Studiu Leonardo Michal Hejcman z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity. „Většina lidí si ani neuvědomuje, že pandemie mohou ohrozit potravinovou bezpečnost. A Evropa může být potravinovým nedostatkem silně ohrožena.“
S environmentálním historikem Michalem Hejcmanem z Fakulty životního prostředí a odborníkem na zemědělství třetího světa Hynkem Roubíkem z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity. Moderuje Ondřej Ševčík.
Dříve si lidé v situacích potravinového nedostatku pomáhali různě. „Přidávali do chleba piliny, používali různé rostliny, sedláci mleli seno a do mouky se přidávaly sušené brambory... Seno se také vařilo a dělala se z něj přímo polévka. Záleží, jestli přijde nouze v zimě, nebo v době vegetační sezóny, většina rostlin u nás je totiž částečně poživatelná,“ připomíná Hejcman.
A dodává: „Česká republika dlouhodobě nezažila žádný hladomor, ale je třeba přehodnotit politiku zásob, hmotných rezerv a vůbec připravenost státu na potravinovou nedostatečnost, protože většina lidí to nezažila, takže si neumí vůbec představit, co všechno to obnáší.“
Malí farmáři jsou nejvíc ohrožení
Podle Hynka Roubíka z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity jsou dnes nejvíce ohroženi malí farmáři.
„Ti nejčastěji trpí potravinovou nedostatečností a hladem, zejména ti v rozvojových zemích. Malé farmy jsou také velice ohroženy jakýmkoliv malým výkyvem, jak se teď ukázalo,“ říká s tím, že právě drobní farmáři pěstují jen některé plodiny a zároveň nemají dost hotovosti na nákupy.
Takové problémy řeší lidé hlavně v subsaharské Afrika a některých částech Asie.
„Tím, že se přerušily řetězce, tak množství farmářů nemá možnost dostat se pro semena, aby mohli zasít, pro hnojiva, pesticidy, herbicidy. Na tom farmáři velmi závisí. Problém rozvojových zemí je jiný, než máme tady, ale ve výsledkuse nás to také bude dotýkat. Může dojít k dalším migračním vlnám,protože když není co jíst a co dělat, tak lidé cestují za prací,“ tvrdí Roubík.
„Ukázalo, že snadno se hroutí řetězce u zboží na rychlou spotřebu. I u nás víme, že když přišla krize, tak lidé přestali kupovat to, co se rychle kazí. A najednou pro producenty v zahraničí není odbyt, takže většina z nich tuto krizi nemusí přežít,“ soudí expert.
Potřebujeme hnojiva i krmivo
Historie ukazuje, že v případě potravinové nedostatečnosti se všechny státy chovají stejně. „První krok je zavřít hranice, zamezit vývozu. Státy si i navzájem odmítají pomoci, proto je třeba být připraven,“ připomíná Michal Hejcman.
Potravinová produkce podle něj může být ohrožena i u nás: „Zhruba 60 procent výnosu u obilovin je dáno minerálním hnojením, zvláště dusíkem. Když toto hnojení přerušíte, máte o 60 procent výnosu méně. Takže jen přerušení dodávky hnojiv se rovná hladomor ze dne na den.“
Poslanci navrhují změnu potravinového zákona. Cílem je postupně zvýšit kvóty ryze českých produktů
Číst článek
„A to se může velmi snadno stát. Když dojde k promoření nějakého velkého provozu v továrně, tak vznikne nedostatek hnojiv. Spousta továren je v Číně, takže jsme na ní závislí. Proto by Evropská unie měl přehodnotit politiku přesouvání výrob do Číny,“ nabádá Hejcman.
A navrhuje pečlivě zvažovat, co člověk ke své obživě potřebuje: „Kdybychom jedli polovinu vepřového, než jíme teď, vůbec nic se nestane. Produkce masa je zatěžování životního prostředí, protože spotřebujete obrovské množství energie, vody, produkujete skleníkové plyny.“
Připomíná, že v době hladomoru se nejprve vybijí chovy prasat a drůbeže. „Protože to jsou potravinoví konkurenti člověka. Na jedno kilo vepřového potřebujete asi čtyři kila obilovin, které mají stejnou energetickou hodnotu jako to kilo masa,“ shrnuje Hejcman z České zemědělské univerzity.
Zvyšování nedostatku
Roubík odhaduje, že potravinový nedostatek se obecně bude zvyšovat: „Nejde jen o koronavirovou krizi, ale i krize lokální, jejichž dopady na zemědělství jsou velké. Největší problém je, že už teď velká část lidí nebyla připravena na jakýkoliv výkyv, který přišel.“
Není to pro Čechy důstojná práce, řekl šéf svazu průmyslu k výpadku zaměstnanců v zemědělství
Číst článek
„Zvýšení ceny potravin i u nás už vidíme částečně v nárůstu u těch sezónních, ovoce a zeleniny. Jejich produkce se bude muset přesunout blíže. Už dnes si každý všímá, že ten jeho průměrný nákup ho dnes stojí o něco víc než před krizí,“ upozorňuje.
Hejcman souhlasí, že nejvíce ohrožena je produkce ovoce a zeleniny. „Pro jejich produkci potřebujete sezónní pracovníky a ti u nás chybí. Místního člověka do zemědělství téměř nedostanete, protože je to těžká práce, kterou nikdo nechce dělat.“
„Potravinová soběstačnost není v případě České republiky asi na stole, na rozdíl od potravinové bezpečnosti. A plánování toho, co bychom museli udělat v případě, kdy nám nějaká produkce vypadne. Na to musíme být připraveni,“ doporučuje Michal Hejcman.
Celou debatu ve Studiu Leonardo si můžete poslechnout na audiozáznamu. Moderuje Ondřej Ševčík.