Čeští vědci jako první na světě přišli s metodou, která přemění peří na hnojivo

Češi snědí každý rok miliony kuřat. Tuny peří, které z nich zbydou, ale nemají téměř žádné využití. Končí buď ve spalovnách, nebo na kompostu, kde se ale dlouho rozkládá. Výzkumníci z Ústavu chemických procesů Akademie věd proto vymysleli způsob, jak by se dala nepotřebná surovina využít. Peří hydrolyzují na kapalinu, kterou lze využít třeba jako hnojivo.

Magazín Experiment Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Drůbežárna

Češi snědí každý rok miliony kuřat. Tuny peří, které z nich zbydou, ale nemají téměř žádné využití (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

„Tady vidíte takový balík, je to zmrzlé odpadní peří, které dále zpracováváme hydrolýzou. Je to vlastně to samé, jako když se v papiňáku vaří maso,“ vyndává vedoucí projektu Olga Šolcová z mrazáku balík peří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Terezy Janouškovcové o hydrolýze peří

„Říkali jsme si, že bychom z peří mohli udělat něco, co by se dále mohlo používat. A napadlo nás, že by se z toho dalo udělat hnojivo,“ vysvětluje v Magazínu Experiment, jak se v Ústavu chemických procesů zrodila originální myšlenka.

Z laboratoře se přesouvá k velké tlakové nádobě, kde se poklop vytahuje pomocí řetězu. Do ní se dá peří, voda a kyselina jablečná, která proces hydrolýzy nastartuje.

„Je tam vyšší tlak, teplota asi 130 stupňů a budeme mít 15 litrů hydrolyzátu,“ popisuje Šolcová.

„Do reaktoru dáváme dvě kila peří, což je dané především jeho konstrukcí,“ doplňuje pro Radiožurnál Stanislav Šabata. Po pěti hodinách vaření je hotovo. Výsledná kapalina se musí ještě přefiltrovat.

Lépe koření, rychleji rostou

Žlutý nebo žlutohnědý roztok je zcela ekologický a podporuje růst rostlin. Peří totiž tvoří hlavně bílkoviny, které se právě pomocí procesu hydrolýzy rozštěpí na aminokyseliny a ty mohou fungovat jako biostimulanty. Záleží, jaké to jsou a v jaké kombinaci.

Reaktor pro hydrolýzu peří. Ze dvou kilo peří může vzniknout zhruba 15 litrů roztoku | Foto: Tereza Janouškovcová Bartůňková | Zdroj: Český rozhlas

Výzkumníci účinky roztoku nejprve testovali na malém záhonku feferonek: „Ty, co jím byly zalévané, měly asi trojnásobné množství krásných, velkých červených feferonek,“ popisuje Šabata.

Vliv na růst rostlin ale potvrdily i další instituce, třeba Výzkumný ústav Silva Taroucy, kde biostimulant testovali na topolech. „Lépe zakoření, rostou rychleji a vypadá to, že mají i silnější kmínky,“ shrnuje výsledky zkoumání Šolcová.

Ekologický přípravek by se měl dostat i na trh. Vědci už spolupracují s českou firmou, která by měla hnojivo prodávat. Ukazuje se ale, že látka z peří by mohla fungovat i na odstraňování těžkých kovů z půdy.

Postup, jak z peří vytvořit užitečný roztok, si nechali chemici patentovat. Přišli s ním totiž jako první na světě.

Výzkumníci z Ústavu chemických procesů AV ČR. Vpravo vedoucí týmu Olga Šolcová | Foto: Tereza Janouškovcová Bartůňková | Zdroj: Český rozhlas

Tereza Janouškovcová Bartůňková, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme