Evropská komise připravila dlaší balík sankcí na Rusko. „Čím úspěšnější budeme v podpoře legální migrace, tím přísnější můžeme být v boji proti nelegální migraci,“ uvedla Ursula von der Leyenová.
Izrael podle politologa Weisse primárně potřebuje pomoc od Spojených států k prevenci většího konfliktu. Evropská unie pak může pomoct diplomaticky jednat se státy v zálivu.
Šéf Bílého domu zároveň uvítal pondělní propuštění dvou Izraelek, které Hamás držel jako rukojmí, a zopakoval, že Hamás by měl propustit všechny zajatce. Bílý dům o tom informoval v prohlášení.
„Musíme být v kontrole velmi důrazní a nesmíme nechat Hamás, aby tu pomoc rozkradl, jako se to v minulosti několikrát stalo,“ apeluje europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
rvní konvoj byl do Gazy vpuštěn v sobotu. Pásmo Gazy je terčem odvetného izraelského bombardování a blokády po brutálním útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října.
V palestinském Pásmu Gazy, které Izrael od 7. října masivně ostřeluje v odvetě za útok Hamásu, se zhoršuje humanitární krize. Obyvatelé podle humanitárních organizací dodávky pomoci nutně potřebují.
Podle agentury Unian zachytila celní správa až 3000 případů, kdy se zásilka s pomocí nedostala k vojenským jednotkám. Humanitární organizace se tak budou od prosince registrovat na webu.
Po útoku Hamásu vyslala unijní sedmadvacítka jasný signál, že terorismus je nepřijatelný. Podpora Izraele však není bezbřehá, říká pro iROZHLAS.cz ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
Představitelé OSN před Bidenovým prohlášením uvedli, že neví, kdy bude zahájen provoz na klíčovém hraničním přechodě. Ten podle dřívějšího prohlášení Egypta nefunguje.
Humanitární pomoc pro civilisty se hromadí na egyptském Sinajském poloostrově, protože chybí dohoda, jak ji do Gazy doručit. Sdělil to podle agentury Reuters šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Pomáhat přijeli i uprchlíci z Eritrey a Súdánu. „Lidé toho nosí hromady. Jsme tu pátý den a už nám rukama prošly tuny oblečení. Je tu i spousta mladých,“ popisuje dobrovolnice, která třídí různé věci.
„Dovezli jsme do nemocnice v Al-Awda zásoby léků na dva měsíce a během posledních tří dní jsme spotřebovali léky původně určené na tři týdny,“ říká ředitelka české kanceláře Lékařů bez hranic.
„Podle mezinárodního práva nemůžete zasahovat civilní cíle. Ano, Hamás toho využívá a skrývá se. Ovšem ani to neopravňuje Izrael k tomu, aby tyto cíle napadal. K tomu ale dochází,“ říká Záhora.
Od středy v oblasti panuje příměří poté, co arménské separatistické jednotky fakticky kapitulovaly. V neděli Ázerbájdžán uvedl, že odzbrojování separatistů ve spolupráci s ruskými vojáky pokračuje.
Poradce prezidenta mezinárodně neuznávané arménské karabašské republiky David Babajan uvedl, že situace v separatistickém regionu je tvrdá - lidé mají hlad, nefunguje elektřina a chybí palivo.
Ukrajinské úřady po úterním ruském dronovém útoku na Lvov informovaly o zásahu tří průmyslových objektů. Podle starosty se v nich nacházela okna, chemikálie pro domácnost a humanitární pomoc.
Podle médií hrozí na severovýchodě Libye protržení dalších svou přehrad. Zprávy o přehradách jsou ale nejasné, místní úřady tvrdí, že jsou v dobrém stavu a nebezpeční nehrozí.
Marocká vláda odmítla i pomoc dalších zemí, mezi nimi se vyjímá Francie. „Maročané ‚vytrestali‘ Paříž tím, že nepozvali její záchranáře, aby pomáhali trpícím Maročanům,“ shrnuje Břetislav Tureček.
Do pondělních 16.00 zůstává český tým specialistů na vyhledávání v sutinách v pohotovosti a připravený na vyslání do Maroka. Hasiči ale stále nemají povolení z Marrákeše a čekat hodlají do odpoledne.
Ázerbájdžánci zadrželi na kontrolním stanovišti na Lačinském koridoru tři mladé Armény, kteří cestovali z Karabachu do Arménie. Tlak na region vede k politické destabilizaci.
„Ředitel léčebny nám vysvětlil, že se snaží neustále balancovat a doplňovat zdroje z různých organizací a od dárců,“ popisuje Kateřina Krejčová z humanitární organizace Action Against Hunger.
„Je to i problém v případě humanitární práce, protože Rusko nedávno odmítlo být součástí monitorovací platformy, ze které humanitární pracovníci získávají informace o bezpečnosti.“
„Většina českých firem, které na Ukrajině aktuálně fungují, zde byly aktivní už desítky let před ruskou invazí. Chceme ale na ukrajinské trhy dostat stovky nových firem,“ říká Tomáš Kopečný
V Česku, kde je nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii a kde si zaměstnavatelé notoricky stěžují, že „nejsou lidi“, je spíš problém se práci vyhnout než ji nedostat.
