Proč Marrákeš nepozval české hasiče? Vláda nechce, aby se jí někdo koukal pod prsty, soudí analytik

Český tým záchranářů USAR byl po pátečním zemětřesení v Maroku, které seizmologové označili za nejsilnější v posledním století, připraven vyrazit na pomoc. Oficiální souhlas s misí ale marocká vláda nedala. „Propast mezi tím, jak se Maroko prezentuje navenek, a tím, co lidem má zůstat skryto, může být opravdu veliká,“ usuzuje pro Český rozhlas Dvojka Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.

Rozhovor Praha/Rabat Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Někteří lidé budou bydlet v provizorních stanech. Těch je ale nedostatek

Někteří lidé budou bydlet v provizorních stanech. Těch je ale nedostatek | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Počet obětí pátečního zemětřesení v Maroku stále roste, je jich už víc než 2800. Zraněných je přes 2500. Jak země zvládá tuto tragédii? Dostává se zasaženým oblastem dostatek pomoci, kvalifikovaných záchranných sil?
Těžko říct. Samozřejmě že marocké úřady oficiálně říkají, že navzdory tragédii všechno běží, jak má. Na druhou stranu máme svědectví a výpovědi lidí na místě, kteří si stěžují, že do některých oblastí pomoc dorazila s opravdu velkým zpožděním.

Přehrát

00:00 / 00:00

Host: zahraničněpolitický analytik Břetislav Tureček. Moderuje Zita Senková

A teď je otázkou, do jaké míry je to tím, že rozsah katastrofy přesahuje možnosti Maroka, a do jaké míry je to šlendriánem, nepřipraveností těch státních struktur pomoci vlastním lidem.

Na to navazuje otázka, proč Maroko nevyužilo rozsáhlé nabídky pomoci od zahraničních záchranářů.

Víme, že čeští záchranáři byli také připraveni vyrazit, a přesto nedostali oficiální pozvání a na vlastní pěst, navzdory postojům marockých úřadů, vyjet nemohli. A takových zemí bylo víc.

Jak si to vysvětlujete? Podle jakého klíče se marocká vláda rozhodla přijmout některé nabídky pomoci?
Když se podíváme na čtyři země, jejichž nabídky vláda přijala, tak je to Velká Británie, Španělsko, Spojené arabské emiráty a Katar. To znamená dvě evropské země, které mají s Marokem dobré vztahy, a dva blízkovýchodní režimy, které rovněž mají velmi pragmatické vztahy s marockou vládou.

Pak je tu seznam zemí, jejichž nabídky nebyly vyslyšeny, dokonce na ně ani nepřišla žádná reakce. Tam asi nejvíce vyčnívá Francie. Na tom můžeme dokumentovat, jak i do těchto věcí, kde by politika měla jít stranou, politika zasahuje.

Čeští hasiči už nepočítají s vysláním speciálního týmu do Maroka. Z Marrákeše nepřišla oficiální žádost

Číst článek

Protože Francie má s Marokem v posledních letech velmi napjaté vztahy. Jedním z důvodů je, že francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží o vylepšování vztahů s Alžírskem, což ale vadí Maroku, protože Rabat má dlouhodobě kritické vztahy se svým alžírským sousedem.

Dalším bodem je otázka západní Sahary. To je území, které Maroko okupuje a v rozporu s mezinárodním právem ho anektovalo. Francie odmítá tuto anexi uznat. I to Maroku vadí.

Takže teď Maročané, a to říkám za sebe a ironicky, „vytrestali“ Francii tím, že nepozvali její záchranáře, aby pomáhali trpícím Maročanům.

Rabat argumentuje tím, že si chce zachovat kontrolu nad záchrannými pracemi. Také argumentuje logistikou pomoci. Může to tak být? Zajímavý postřeh přinesl, pokud se nepletu, deník The New York Times, podle kterého je Maroko velmi citlivé na své chudé oblasti.
Začnu logistikou. Tato námitka je oprávněná. Představme si, že by nedej bože se něco velkého stalo v České republiky. A najednou by sem chtěly desítky zemí posílat letouny se svými záchranářskými týmy.

Pražské letiště by se na to muselo připravit, bylo by potřeba zajistit trasy, zásobování těchto týmů... A to všechno není jednoduché.

4:08

OBRAZEM: ‚Tady zemřela moje rodina.‘ Marockou ves Tafaghaght zasypaly sutiny, lidé přišli o všechno

Číst článek

Neznamená to, že čím víc máme záchranářů, tím lepší bude pomoc, protože také ti záchranáři se musejí nějak koordinovat, nesmí si v práci překážet.

Zároveň ale platí, že tady do toho vstupuje i politika. Opravdu to může být snaha, aby se Maroku někdo nekoukal pod prsty.

Pomoc potřebují chudé oblasti v horách, což jsou mimochodem regiony, kde nežije moc Arabů. To jsou berberské vesnice, berberské komunity v pohoří Atlas. A je pravda, že propast mezi tím, jak se Maroko prezentuje navenek, a tím, co lidem má zůstat skryto, může být opravdu veliká.

Jestli by pak záchranáři přinášeli ne zrovna lichotivá svědectví o tom, jak ty vesnice vypadaly i před zemětřesením, i to může Maroku vadit. To si umím představit.

Zita Senková, kac Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme