Nikomu ze šesti cestujících se při incidentu nic nestalo. Loď plující pod portugalskou vlajkou, na níž se nachází řídící výbor flotily, „byla něčím zasažena, podle předpokladů dronem“, oznámila GSF.
„Místní vláda organizovala pomoc vzduchem, což je momentálně jedna z mála cest, jak se tam dostanou. Je to spíš otázka hodin či dnů, až se tam dostanou všechny týmy,“ popsal Kocian z Člověka v tísni.
Z deseti oslovených institucí se k věci vyjádřila jen jedna – Easy Bank. Peníze by podle ní šly na účel, který by byl v rozporu s neutralitou. Ostatní banky se k tomu nevyjádřily.
Za poslední dva týdny tak podle OSN přišly ve snaze dostat se k pomoci o život téměř čtyři stovky lidí. „Většinu těchto úmrtí má na svědomí izraelská armáda,“ uvedl dále úřad.
To, že pokračování konfliktu je zejména způsobeno tím, že Pásmo Gazy nadále ovládá hnutí Hamás, ale podle Lipavského nelze přehlížet. Prioritou ale zůstává propuštění rukojmí a trvalé příměří.
Francie poslala humanitární pomoc prostřednictvím letů z Jordánska. Stejným způsobem ji tam začaly dodávat Německo a Španělsko. Země se připojily k Jordánsku, Spojeným arabským emirátům či Egyptu.
„V Gaze není dobrá situace, civilisté tam trpí, je potřeba jim zajistit co nejvíce pomoci. Ale je třeba si pamatovat, že za to může Hamás a může tu válku ukončit druhý den,“ říká Kuchyňová Šmigolová.
Od loňského května bylo do oblasti s více než 25 000 civilisty dodáno 200 tun potravin. Plánuje se též otevření zdravotnického střediska pro místní komunitu.
„Nemůžeme tolerovat masové zabíjení civilistů, včetně velkého počtu žen, dětí a starších lidí, ani používání hladovění jako válečné zbraně,“ píše v dopise tisícovka rabínů z různých zemí.
Pauzy v bojích se uskuteční v oblastech, kde momentálně neoperují izraelské pozemní jednotky, a to v uprchlickém táboře Dajr Balah ve středu Gazy, v oblasti Mavásí na jihu a ve městě Gaza.
Izraelská armáda také uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro to, aby konvoje OSN mohly do palestinského pásma dovážet pomoc. Nynější shozená pomoc obsahovala sedm palet.
Mnohé západní vlády a humanitární organizace tvrdí, že Izrael svou politikou blokády Pásma Gazy a systémem distribuce humanitární pomoci vytvořil podmínky pro šířící se podvýživu a hladovění.
„Dostávají se do pozice těch, kteří páchají větší zločiny, než byly na začátku. Do této situace by se žádná odpovědná izraelská vláda neměla chtít dostat,“ dodává bývalý diplomat Jiří Schneider.
Witkoff se podle mluvčí vydal na Blízký východ se silnou nadějí, že se podaří dojednat příměří a vytvořit „koridor pro přepravu pomoci, se kterým fakticky souhlasily obě strany“.
Izrael od 2. března zavedl blokádu jakýchkoliv dodávek do pásma. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy trpí podvýživou v pásmu přibližně 600 tisíc lidí.
„Kolega mi také popsal, že kdokoli, kdo se tam 3. července dostal k pytli mouky, byl střelen do hlavy,“ popisuje svědectví o situaci v Gaze Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic.
V Demokratické republice Kongo, kde je znásilnění na denním pořádku, začaly docházet léky, které mohou nákaze zabránit. Už nyní je přitom HIV pozitivních asi 3,5 procenta místních obyvatel.
„My dokonce jednoho zraněného psa vyléčili, měl tržnou ránu mezi lopatkami a kulhal. Psi přicházejí k nám i k vojákům. Všech jsme se ujali, protože nám jich je líto,“ popisuje Olga.
Palestinci podle sdělení lékařů ze dvou nemocnic zemřeli, když se snažili dostat k centrům GHF. To se nachází v blízkosti koridoru, který obsadila izraelská armáda.
Jachtu izraelští vojáci obsadili v noci z neděle na pondělí, když se přibližovala k Pásmu Gazy. Podle nevládního hnutí Koalice flotily svobody byla však loď v mezinárodních vodách.
Zdravotníci z nemocnic Šífa a Al-Kuds uvedli, že nejméně 25 lidí přišlo o život a desítky byly zraněny. Deset lidí podle nich zemřelo při dalších útocích izraelské armády.