Česko šlo vlastní cestou, původně chtěli ministři sledovat marže u jednotlivých položek potravin a teď apelují na černé svědomí producentů. Ceny v obchodě potvrzují, že marně.
Maďaři se snaží udržet si hodnotu svých úspor tím, že je vybírají z bank a investují raději do státních dluhopisů, nejčastěji těch navázaných na inflaci.
„Taháme za záchrannou brzdu,“ uvedla senátní zpravodajka Miluše Horská z lidoveckého klubu. Opoziční poslanci mluvili o šetření na penzistech, nebo dokonce o jejich okrádání či ožebračování.
Supermarkety, které oslovil Radiožurnál, zvedly oproti loňsku ceny o několik procent. O víc než desetinu jsou ale dražší například školní sešity nebo učebnice.
V příštím roce by mělo přijít hospodářské oživení s růstem HDP ve výši 2,3 procenta. I v tomto směru ministerstvo zhoršilo svůj výhled proti dubnu, kdy očekávalo pro příští rok tříprocentní růst.
Podle Lipsice bude rubl dál hodnotu ztrácet. Jediné, co by ruskou měnu podle něj mohlo zachránit, by byl export zboží výměnou za platby ve spolehlivé měně, jako je dolar nebo euro.
Končí jedna z nejzásadnějších epizod v dějinách České národní banky a je poněkud absurdní, že dosud vlastně nevíme, proč Česko na inflačním vrcholu žilo zrovna se sedmiprocentní základní sazbou.
Výsledky tak odpovídají i očekáváním analytiků, kteří předpokládali, že inflace klesla pod devět procent. Ceny potravin klesly oproti minulému měsíci o 0,8 procenta.
Zatímco zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým, změny, o kterých má po prázdninách rozhodnout sněmovna, zvyšují ve vládou navržené podobě daně rovnoměrně napříč společností, říkají ekonomové.
Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, v Česku se drží těsně pod deseti procenty. Podle ekonoma Havránka se Česká národní banka nechová v boji proti deflaci a inflaci symetricky.
„Státní penzijní fond bude mít stejné podmínky jako ostatní. Nic to nezmění,“ říká v pořadu Peníze a vliv šéfka Asociaci pro kapitálový trh Jana Brodani.
Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla.
„Inflace je na úrovni, při které stále musíme mít jestřábí politiku, musíme zůstat jestřáby a zabezpečit hlavně to, aby inflace nezůstala rezistentní, aby dále klesala,“ řekl Michl senátorům.
„Naše vlastní pravidla by nás stejně podle prognóz Národní rozpočtové rady dohnala. Na dluhovou brzdu bychom narazili někdy kolem roku 2028,“ říká Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády.
„České domácnosti už omezily svou spotřebu, a to natolik, že ji dál omezovat nebudou. Když se díváme na spotřebu domácností, je reálně asi deset procent pod úrovní z roku 2019,“ říká ekonom
Není třeba popírat, že se trend s inflací vyvíjí dobře, a vlastně ani zpochybňovat zásluhy vlády. Přesto nelze přejít otázku, proč u nás drahota dosáhla tak vysoko a proč se nás tak drží.
Inflace v Česku dosáhla nejnižší hodnoty od prosince 2021. Přesto v porovnání s jinými státy je její míra stále vysoká. Vývoj inflace v Česku pro Český rozhlas popsal ekonom David Marek.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021.
Inflace je dnes často skloňovaný termín. Co ale přesně vyjadřuje, jak ji máme hodnotit a proč ekonomice tak škodí? To vysvětlují ekonomové Michal Skořepa a Naďa Bělovská.
Ze srovnání s jinými státy Evropské unie Česko vychází jako jedna z nejhorších zemí ve zvládání inflace. Podle Švejnara to přitom není jen specifickou strukturou energetiky.
Projevit by se podle Výborného mělo i navrhované snížení DPH u potravin z 15 na 12 procent, pokud bude schválený vládní balíček opatření. Dále chce Výborný využít tlaku na výrobce.
