„Většina věcí zdraží, ale stát zároveň přijde o zhruba čtyři miliardy korun ročně a pravděpodobně to povede k dalšímu zvýšení inflace. Je to nelogické a vláda by si to měla rozmyslet,“ říká Maláčová.
Školáci, kteří dávají květiny na konci roku svým učitelům, si za ně letos kvůli inflaci nebo zdražujícím nájmům připlatí. A hlouběji do kapsy sáhnou tento rok i nevěsty.
Lidé s vysokými příjmy se teď víc než inflace bojí rozpadu demokracie, vlivu dezinformací a posílení extremistických nálad ve společnosti. To považuje na největší hrozbu 54 procent vysokopříjmových.
„V oblasti ochrany životního prostředí – nebo chcete-li Green Dealu – přichází největší možnosti proměny české ekonomiky v takovou, která bude vyšší přidanou hodnotu vytvářet,“ míní Jan Juchelka.
Mezi chudší polovinou rodin s dětmi narostl z 10 na 17 procent počet extrémně ohrožených domácností, tedy těch, které mají výdaje vyšší než příjmy a úspory maximálně na dva měsíce.
V průmyslu růst cen zpomaluje vytrvale od loňského října a nyní je meziroční zdražení nejnižší od března 2021. Ve stavebnictví začalo zpomalování růstu cen teprve letos v lednu.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Inflace v eurozóně byla v květnu 6,1 procenta.
Mysleli jste si, že za růst cen může válka na Ukrajině? Asi neznáte Beyoncé, napsal server britské BBC. Aby měla jedna hvězda takový dopad, „je velmi vzácné“, řekl analytik Michael Grahn.
Ve srovnání s rokem 2021 jsou tuzemské ceny v průměru o 30 procent vyšší. Zároveň se od začátku roku dvouletá míra zdražení nemění. Energie stojí tuzemské domácnosti 80 procent navíc.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolnilo třetí měsíc v řadě, ještě v únoru inflace činila 15,4 procenta. Meziměsíčně v květnu ceny zboží a služeb klesly, šlo o první pokles od konce roku 2020.
Bankéř přičítá velký podíl na současném stavu ČNB. „Když už téměř dva roky máme dvoucifernou inflaci, a byla už téměř 20procentní, je legitimní se kouknout do sousedství a říci, proč nemáme euro.“
Pokles cen statistici v květnu zaznamenali ve srovnání s loňskem jen v dopravě díky zlevňování paliv. Značně meziročně zdražil třeba cukr nebo plyn, a to o desítky procent.
Průměrná hrubá měsíční mzda v Praze v prvním čtvrtletí meziročně stoupla o 7,2 procenta na 52 814 Kč. Po započtení inflace ale reálně klesla o 7,9 procenta.
Ohledně superhrubé mzdy se oba politici shodli. „Přineslo to peníze lidem navíc. Bylo to správné rozhodnutí,“ řekl Fiala. „Dali jsme lidem peníze, jsem na to pyšný, mají rezervy,“ připojil se Babiš.
Nejvyšší inflaci ze zemí eurozóny vykázaly v květnu Slovensko a Lotyšsko s hodnotou 12,3 procenta. Nejméně ceny rostly v Lucembursku (dvě procenta), Belgii (2,7 procenta) a Španělsku (2,9 procenta).
Platit zhruba 40 korun za metr čtvereční obytné plochy je příliš málo, tvrdí například starostové Oseku nebo Újezdečku na Teplicku. Zdražit plánují na 85 korun. Podobně jsou na tom i jinde.
Historie vztahů vlády a centrální banky v Česku odpovídá pořekadlu Jeden hot a druhý čehý. Tedy situaci, kdy se nemohou dohodnout, kam směřují nebo co chtějí. A občas si dělají naschvály.
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 12,7 procenta. Průměrná mzda v Česku se v loňském čtvrtém čtvrtletí zvýšila meziročně o 7,9 procenta na 43.412 korun.
Češi tak ekonoma a exguvernéra ČNB Miroslava Singera pracují dlouho a hodně, ale dobrý výsledek to nepřináší. Podle Singera by jedním z řešení mohlo být omezení poptávky plynoucí ze škrtání deficitu.
Jednání bylo podle premiéra Petra Fialy (ODS) velmi věcné, v dobré atmosféře. Uvedl, že s guvernérem ČNB Alešem Michlem jednal také o ozdravném balíčku.
Největším problémem v české ekonomice je podle Havlíčka současné tempo zadlužování státu. Následuje neudržitelnost důchodového systému a doznívající inflační tlaky.
„To číslo (schodek rozpočtu) mi radost nedělá, vytváří na nás větší tlak, abychom se v rámci konsolidačního balíčku co nejrychleji dohodli,“ uvedl Skopeček.