Údery na Írán byly chyba, říká Smetana. Bez zásahu by byly hrozby neúčinné, oponuje Schneider
Teherán může obnovit obohacování uranu v horizontu měsíců, varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi. Je podle něj nutné vrátit se k jednacímu stolu. „Vojenský zásah byla chyba. Írán měl obrovskou touhu vyjednat smlouvu,“ říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. „Bez něj by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala,“ oponuje bývalý velvyslanec v Izraeli Jiří Schneider.
Snížila operace Půlnoční kladivo jadernou hrozbu Íránu, anebo zvýšila riziko, že Teherán teď bude o jadernou zbraň usilovat ještě více?
Michal Smetana: Na jednu stranu došlo k rozsáhlému poškození infrastruktury, kterou Írán disponoval. Ale to není to stejné jako zničit kompletně latentní kapacitu Íránu vybudovat jaderné zbraň.
Co přinesly údery na Írán? Poslechněte si Pro a proti s bezpečnostními experty Michalem Smetanou a Jiřím Schneiderem
Írán s velkou pravděpodobností stále disponuje zásobami víc než 400 kilogramů obohaceného uranu a schopností vyrábět centrifugy.
Obava je na místě z celé řady důvodů. Útoky nyní zničily dohled, který jsme měli skrze Mezinárodní agenturu pro jadernou energii. Zároveň to pravděpodobně posílilo jestřáby v íránské administrativě, kteří budou nyní nejspíš chtít přistoupit k výrobě jaderné zbraně. A také to poničilo možnost hledání diplomatického řešení a vyjednání nové smlouvy.
Jiří Schneider: Schopnost použít jaderné zbraně se skládá ze záměru, z materiálu a technologie. Ten útok, který zatím nevedl k větší eskalaci, to je nadějná část.
Nezasáhl ale záměr. Nevíme, v jakém rozsahu se dotkl zásob materiálu. Ale zásadním způsobem poničil technologické záležitosti, které se týkají fáze, kdy z obohaceného uranu uděláte jadernou nálož. Otázka je, do jaké míry se Írán poučil a měl celý program decentralizovaný.
Pokud má být Blízký východ a celý svět stabilnější, musí být pro státy možné, aby se se ctí vzdaly záměru mít jaderné zbraně. Na rozdíl od přelomu 80. a 90. let ale dnes tato motivace není.
‚Nikdo nemůže tvrdit, že tam nic není‘. Írán může uran obohacovat znovu, řekl šéf jaderné agentury
Číst článek
Proto má význam jednání z pozice síly. Ukázat rozhodnost je předehra, která vede k jednání. Je ale otázka, s čím se do jednání půjde, co bude jejich cílem a jaká bude možnost ověřit, že se dojednané věci dodržují.
Jednání s Íránem
Podaří se Írán dostat zpět k jednacímu stolu? Oficiálně to všichni íránští představitelé odmítají, ale třeba prezident Masúd Pezeškján vypadá, že by byl ochoten vyjednávat.
Smetana: Nevíme. Írán aktuálně signalizoval, že je ochoten jednat, pokud se Spojené státy zaručí, že nebudou následovat další vojenské útoky. Takže potenciál pro jednání je a jsou na místě různé scénáře. Zároveň Írán chce jít do diskuzí se stejnými červenými liniemi, jako měl před samotnými útoky.
Schneider: Udržovat hrozbu věrohodnou je součást přípravy jednání. Jestli k nim dojde a jaký budou mít výsledek, je velká otázka. Kdyby Izrael a Spojené státy přestaly naznačovat možnost změny režimu a chovaly se důstojněji k současnému íránskému vedení, tak by jim to umožnilo přijít k jednacímu stolu.
Je otázka, jestli je v této situaci současné íránské vedení motivováno k tomu, aby přistupovalo k dohodě. Ale to jsou věci, které se odehrávají ve veřejném prostoru. A my nevíme, co se vysílá postranními kanály.
Mělo smysl ze strany Izraele a Spojených států jednat z pozice síly? Dostavily se úspěchy?
Smetana: Ne, vojenský zásah byla obrovská chyba. Správné řešení bylo už v roce 2015, kdy jsme měli smlouvu, která byla schopna kontrolovat íránský jaderný program v takovém míře komplexity, že jakékoliv útoky to nemohou nahradit.
26:03
Analytik Šlerka: Umělá inteligence a propaganda? Na sociálních sítích vidíte válku, která se nestala
Číst článek
Spojené státy měly možnost chybu napravit novou smlouvou a Írán měl obrovskou motivaci na ni kývnout. Protože v letošním roce uplyne deadline pro to, aby mohly být uplatněny takzvané snapbacks sankce ze strany evropských států. Pokud by se aktivovaly, byl by to pro Írán obrovský ekonomický a politický problém, a proto měli obrovskou touhu smlouvu vyjednat.
Schneider: Preferoval bych ponechat hrozbu úderů ve vzduchu a vyjednávat, ale k tomu nedošlo, aby se neznevěrohodnil lidé, kteří říkají, že Trump k útoku nikdy nedá souhlas, protože se vyhýbá vojenskému konfliktu. Tím pádem by hrozba vypadala jako papírový tygr a na Írán by nefungovala.
Nesouhlasím s panem Smetanou v tom, že by se jednalo jenom o smlouvu o jaderném programu – ve hře je i raketový program. V tomto ohledu je Írán na nebezpečné trajektorii, kdy extrémně zvyšoval produkci nejenom jaderného programu, ale i dalších zbraní.
Ze strany Izraele a Spojených států byl útok využitím unikátního oslabení všech regionálních spojenců, které Írán měl.
Poslechněte si celou diskuzi, audio je nahoře.
