Írán v noci na úterý vyslal rakety na největší americkou základnu v regionu, která leží v Kataru. Odpověděl tak na nedělní americký úder. „Nečekám vojenskou reakci,“ říká velvyslanec Petr Chalupecký.
Zapojení USA bylo podle Petra Pavla výrazem frustrace z dosavadních jednání o íránském jaderném programu. Obě strany se po úterním ranním příměří obvinily z jeho porušení.
„Obohacený materiál, technické know-how a politická vůle zůstávají,“ napsal na síti X politický a vojenský poradce nejvyššího duchovního vůdce Alí Šamchání.
„Írán dopředu informoval Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Katar o tom, že dojde k odvetnému útoku, ale cílem je nezpůsobit eskalaci a vedlejší škody,“ říká bezpečnostní analytik Josef Kraus.
Po americkém úderu na Írán demokraté Trumpa lehce kritizují především z procesního hlediska. Prezident prý nemůže takovéto vojenské rozhodnutí činit sám a měl by žádat o svolení Kongres.
Mezi Íránem a Izraelem mělo platit od úterních 7.30 teheránského času (6.00 SELČ) příměří. To ale podle izraelské strany Írán po čtyřech hodinách porušil raketovým útokem.
Íránu Trump poděkoval, že o svém úderu dopředu informoval, díky čemuž nikdo nezemřel a neutrpěl zranění. Část Čechů v Kataru se kvůli bojům v oblasti obrátila o pomoc na tamní českou ambasádu.
Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na Írán, přidaly se také USA. Írán zvažuje uzavření Hormuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem.
USA zacílil na tři íránské jaderné objekty. Írán tvrdí, že útoky neměly silný dopad. „Média tvrdí, že USA mluvily o míru, ale od začátku chtěly tento útok učinit,“ ukazuje na paradox Mona Khademi.
„Amerika byla možná donucena Izraelem zahrát karty, které má. Že to nebylo úplně v její moci,“ říká pro Radiožurnál amerikanista Jiří Pondělíček, komentátor deníku Fórum 24.
Podle Jakuba Koláčka z Filozofické fakulty UK je šance na uzavření průplavu nízká. „Poškodilo by to všechny arabské zálivové státy, ale také by to zastavilo i íránský export ropy,“ řekl v rozhovoru.
„Je otázka, jak se íránské vedení rozhodne, protože ono má celou škálu možných odvetných opatření. Jednou z nich jsou americké základny v regionu,“ říká bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza.
Cena ropy se po americkém útoku na íránská jaderná zařízení dostala zhruba na pětiměsíční maximum. Cenový růst přesáhl tři procenta, než se začal zmírňovat.
Hosty speciálního vysílání Radiožurnálu k americkému úderu byli analytik Vlastislav Bříza, blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček, novinář Jan Fingerland a amerikanista Jakub Dopieralla.
„Když je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by k jeho změně nemohlo dojít?“ napsal na Truth social. Hlavně z tábora demokratů se ozývají hlasy, že úder nařídil nezákonně.
Sedm bombardérů B-2. Osmnáct hodin letu. Čtrnáct bomb. Operace Půlnoční kladivo. Amerika udeřila na Írán. Úspěšný útok, chlubí se Trump. Co přesně to znamená?
V neděli ráno kolem 0.30 íránského času útok začal. Americké ponorky vypálily přes dvě desítky střel Tomahawk s plochou dráhou letu, jejich cílem byly různé nadzemní objekty.
Šéf Pentagonu poznamenal, že Trump chce mír a Írán by si měl tuto cestu zvolit. Také zdůraznil, že terčem americké operace nebyli íránští vojáci a civilisté.
Útok na íránská jaderná zařízení nařídil americký prezident Donald Trump bez souhlasu Kongresu, kterému tato pravomoc připadá. Zaznívá proto kritika prezidenta, mluví se i o hlasování o impeachmentu.
„Ta největší otázka pořád zbývá. Kde se aktuálně nachází více než 400 kilogramů vysoce obohaceného uranu, který Írán má. Aktuálně to neví ani Mezinárodní agentura pro atomovou energii,“ říká expert.
Civilní obrana hned po útocích vydala zpřísnění bezpečnostních opatření. Je zakázáno shromažďování, všechny pracovní aktivity, které nejsou nezbytné a školy jsou online, říká Kuchyňová Šmigolová.
„Ukončení íránského jaderného programu je i bezpečnostním zájmem Evropy a Česka,“ napsala na síti X ministryně obrany Jana Černochová (ODS) k nočnímu americkému útoku na íránská jaderná zařízení.