Útok USA byl nezbytný, ale ne legitimní, říká Kutěj. ‚Snahu Íránu o jadernou zbraň nezastaví,‘ tvrdí Petříček
Izraelská armáda pokračuje v leteckých úderech na Írán, přidaly se také Spojené státy. Írán zvažuje uzavření Hormuzského průlivu, kudy se přepravuje pětina světového námořního obchodu s ropou a plynem. „Útok byl do jisté míry nutný,“ tvrdí ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj. „Teherán se může ještě víc uzavřít,“ varuje ale pro Český rozhlas Plus exministr a výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů Tomáš Petříček.
Je dobře, že se Američané připojili k izraelským útokům na íránská jaderná zařízení? Povede to podle vás k řešení napjaté situace? Nebo spíše k další válečné eskalaci, před čímž varuje třeba generální tajemník OSN António Guterres.
Libor Kutěj: Pokud už Izrael zahájil operaci, tak se domnívám, že její efektivita mohla být dotažena pouze vstupem Spojených států do procesu. USA nasadily to, s čím Izraelci nedisponují, to znamená řízené bomby určené proti podzemním cílům.
Pokud se na to chceme dívat z pohledu dosaženého cíle nebo snahy o jeho dosažení, tak si myslím, že vstup Američanů byl nezbytný.
Byl podle vás i legitimní?
Kutěj: Ne, to určitě ne. Domnívám se, že nebyl legitimní ani ten izraelský zásah. V souladu s mezinárodním právem se nejedná ani o preemptivní, předsunutý úder, to už vůbec ne, ale v daném případě nejde ani preventivní úder. Tohle vůbec není v souladu s mezinárodním právem.
Dokonce to neodpovídá ani židovské etice války s výjimkou jedné věci, a tou je prevence genocidy nebo jaderné hrozby.
Podle mě bychom se na tyto kroky měli podívat prizmatem situační etiky a mohli bychom na to nahlížet jako na záležitost eticky nebo morálně ospravedlnitelnou, ba do jisté míry nutnou.
25:39
Amerikanista Pondělíček: Byl úder na Írán opravdu třeba? Spojené státy se zdají být ve vleku Izraele
Číst článek
Potají
Co si myslíte vy, pane Petříčku? Pomůžou tyto útoky vyřešit napjatou situaci kolem Íránu, který ohrožuje nejen region, ale i celý svět tím, že pracuje na jaderné zbraní?
Tomáš Petříček: Myslím, že otázku by bylo potřeba rozdělit na dvě části. Z pohledu íránského jaderného programu bych s kolegou souhlasil. Pokud už se Izrael rozhodl zpomalit vývoj jaderné zbraně Íránu vojenskou cestou, tak jeho útoky zatím neměly ten kýžený dopad. Pouze zásah Spojených států mohl dosáhnout zásadnějšího zpomalení íránského jaderného programu.
Jestli to ale zastavil? Tady bych byl skeptičtější. Myslím, že Írán bude stále usilovat o vývoj jaderné zbraně. A vojenskou cestou nedosáhneme to, aby se Írán vzdal této snahy.
Co se týče stability v celém regionu, tam bych byl trochu opatrnější s hodnocením. Myslím si, že teď budeme spíše čekat na to, jaké budou další kroky všech stran, ať už Spojených států, nebo Íránu. Zásadní bude, jak budou pokračovat útoky Izraele, protože ty můžou také ovlivňovat to, jak budou Írán a jeho spojenci v regionu reagovat.
6:20
Írán je schopný odvety. Jednou z možností je útok na americké základny v regionu, říká Bříza
Číst článek
A je podle vás na místě dívat se na útoky na Írán prizmatem situační etiky, jak navrhuje pan Kutěj?
Petříček: Podle mě je potřeba se podívat na to, jestli Izrael a Spojené státy jsou schopny těmito kroky dosáhnout kýženého cíle, nebo zda je to naopak kontraproduktivní.
Myslím, že se shodneme na interpretaci, že šlo o útoky preventivní proti hrozbě. a takové mezinárodní právo neuznává. Izraeli nehrozilo bezprostřední vojenské nebezpečí, íránský režim zatím jadernou zbraně nemá.
Já se obávám, že Írán bude i nadále usilovat o získání jaderné zbraně. A může to vést k tomu, že to bude dělat ještě s menší mírou transparentnosti než dosud. Může se obrátit na mezinárodní aktéry, kteří mu budou schopni proces urychlit, ať už je to Severní Korea nebo Pákistán či někteří nestátní aktéři. A to může vyvolat v regionu ještě větší míru nestabilitu.
Poslechněte si celou debatu, audio je nahoře v článku.
