Izraelský ‚buldozer‘ Kac vyzývá k útoku na jaderná zařízení Íránu. Země je prý zranitelnější než kdy dřív
Izraelská média ho přezdívají „buldozer“ a na politické scéně židovského státu je vnímán jako zastánce tvrdé linie nakloněný premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Řeč je o novém ministru obrany Jisraeli Kacovi, který v pondělí vyzval k zahájení útoku na íránská jaderná zařízení. Opět tak zvedl myšlenku, od které se dosluhující americký prezident Joe Biden snažil Izrael odradit. Podle Kace ale teď nastal ten správný čas takový útok provést.
„Írán je teď více než kdy jindy nechráněný vůči útokům na jaderná zařízení. Máme příležitost dosáhnout našeho nejdůležitějšího cíle – zmařit a odstranit existenční hrozbu pro stát Izrael,“ napsal na sociální síti X izraelský ministr obrany Jisrael Kac po svém prvním jednání se zástupci generálního štábu izraelských ozbrojených sil.
Podle nově jmenovaného izraelského ministra nyní nastal ten správný čas pro zahájení vojenských úderů proti jaderným zařízením hlavně proto, že protivzdušná obrana Íránu je po předchozích izraelských úderech oslabená. Koncem minulého měsíce totiž Izrael provedl první oficiálně přiznané údery v Íránu, kdy zasáhl tamní továrny na výrobu raket a zlikvidoval také všechny ruské protiletecké systémy S-300, které Írán měl. Vyřadil tak klíčovou část íránské protivzdušné obrany. Podle Kace je proto Írán vůči útoku na jeho jaderná zařízení „zranitelný více než kdy dříve“.
„Na úrovni národního a obranného establishmentu dnes existuje rozsáhlý konsenzus, že potřebujeme překazit íránský jaderný program, a také pochopení, že je to proveditelné,“ cituje izraelský deník The Jerusalem Post pondělní prohlášení izraelského ministra obrany, podle kterého nebyl útok na íránský jaderný program nikdy tak proveditelný a realistický tako teď – ať už z hlediska diplomacie, či operačních podmínek.
Izrael v Íránu zlikvidoval zařízení na výrobu paliva pro balistické rakety. Obnova potrvá minimálně rok
Číst článek
Jisrael Kac tak opět oživil myšlenku, od které se dosluhující administrativa amerického prezidenta Joea Bidena snažila Izrael odradit. Možnost odvetného úderu proti íránským jaderným zařízením začala být často skloňována po noci ze 13. na 14. dubna, kdy Írán poprvé v dějinách přímo zaútočil více než 300 stovkami balistických raket a dronů na Izrael.
Po prvním přímém střetu mezi dvěma úhlavními nepřáteli Blízkého východu se pak situace zopakovala ještě 1. října, kdy Írán vypálil na Izrael salvu dalších více než 180 raket. V obou případech íránské útoky nenapáchaly větší škody hlavně díky izraelskému protiraketovému deštníku a zapojení zahraničních partnerů, Írán tím ale vypustil pomyslného džina z láhve a útok na jeho jaderná zařízení se pro Izrael stal jednou z diskutovaných možností.
Bidenem vedené Spojené státy, které jsou pro Izrael klíčovým partnerem a zároveň mají na Tel Aviv páky v podobě omezení či zpomalení dodávek amerických zbraní, se izraelským útokům na íránská jaderná zařízení snažily bránit. Po prezidentských volbách, které minulý týden vyhrál republikán Donald Trump, se ale konstelace proměňuje.
Americký postoj k Ukrajině a Blízkému východu v Trumpově režii. Má šanci zvrátit průběh válek?
Číst článek
Po zvolení Trumpa do čela USA na to upozornila například americká stanice CNN, podle které mohou příští čtyři roky pro Islámskou republiku znamenat největší zkoušku od jejího založení v roce 1979. Odborník na Írán Ali Vaez z výzkumného ústavu International Crisis Group přitom pro CNN varoval, že se výsledek amerických prezidentských voleb může do izraelské politiky promítnout ještě před lednovou inaugurací a Trumpovo vítězství by mohlo zmocnit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua právě k útoku na íránská jaderná zařízení.
„Je tu jeden scénář, že Trump řekne Netanjahuovi, aby dokončil práci předtím, než formálně převezme vládu. To znamená, že bychom v listopadu a prosinci mohli zaznamenat ostrou eskalaci napětí, kdy by se Izrael snažil využít svou výhodu k oslabení Íránu a jeho osy odporu (skupiny podporované Íránem, mezi kterými jsou kromě palestinského teroristického hnutí Hamás také ozbrojenci libanonského Hizballáhu, jemenští povstalci Húsíové či militantní skupiny v Iráku a Sýrii – pozn. redakce) dřív, než Trump nastoupí do úřadu. Pak přijde Trump, aby sklidil uznání jako mírotvorce,“ varoval odborník Ali Vaez.
Trump proti Íránu
Pro izraelský úder proti íránským jaderným zařízením se Trump ostatně vyslovil už před měsícem, když kritizoval odmítavý postoj Joea Bidena vůči požadavku Izraele udeřit na íránský jaderný program v odvetě za vypálení salvy 180 raket z 1. října. „Když se ho (Bidena) ptali na tuto otázku, odpověď měla být: zaútočte na jaderná zařízení a o zbytek se starejte později,“ prohlásil Trump během předvolebního mítinku v Severní Karolíně.
5:01
Analytik Tureček: Íránský jaderný program může Izrael zastavit diplomacií. Možností je celá řada
Číst článek
Tvrdou politiku namířenou proti Íránu Trump razil už v době svého prvního prezidentství. V roce 2018 například odstoupil od íránské jaderné dohody z roku 2015, jejíž součástí bylo zmírnění sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně.
„Jestli bylo něco, na čem se dokázala předchozí Trumpova administrativa shodnout, byla to Čína a ještě víc to byla silná protiíránská politika. Myslím, že není příliš důvodů si myslet, že by to tentokrát mělo být výrazně jiné,“ uvedl minulý týden pro iROZHLAS.cz odborník na Blízký východ z Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel, podle kterého o tom svědčí i to, jací lidé se mají stát součástí nové administrativy.
„Írán jednoznačně tahá za kratší konec provazu. Lidé, kteří by měli být součástí Trumpovy administrativy – například Brian Hook, který podle očekávání povede tranzici mezi administracemi – jsou ideologicky protiíránští,“ míní Daniel.
Podle zpráv z tohoto týdne by navíc post ministra zahraničí v nové Trumpově administrativě mohl obsadit senátor za Floridu Marco Rubio, který je podle stanice BBC znám svými tvrdými, „jestřábími“ postoji vůči Íránu. Izrael se tak díky nově formující se administrativě může cítit silnější a je otázkou, jaké budou jeho další kroky.
Ukrajince zabíjí zbraně Íránu. Západ by měl dělat víc než jen umožnit zemi bojovat, řekl Rutte
Číst článek
„Nevíme, co Izrael udělá. Vidíme, že Izrael může být povzbuzen vývojem ve Spojených státech, tím, koho si budoucí staronový prezident Donald Trump vybírá do své administrativy. Jsou to lidé, kteří budou ještě více proizraelští, než byl Donald Trump před čtyřmi lety – to může všechno Izraelce povzbuzovat k čemukoliv. I uvnitř izraelské vlády jsou velmi extrémní proudy,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál analytik Břetislav Tureček, podle kterého ale íránský jaderný program může být stále zastaven jinými prostředky, a to diplomacií.
Například odborník Abdelazíz Sager, který vede výzkumný think-tank Gulf Research Center, ale tak optimistický není. „Trump buď stanoví Íránu velice tvrdé podmínky, nebo nechá Izrael provést cílené údery na jeho jaderná zařízení. Vojenskou akci proti Íránu plně podporuje… Je to Netanjahuův vysněný den mít Trumpa zpět v Bílém domě,“ odhaduje pro agenturu Reuters.
Kritika vystřídal loajalista
Izraelský premiér se nicméně může cítit posilněn už jen jmenováním Kace do čela ministerstva obrany, které ještě do začátku minulého týdne vedl Joav Galant, po vzájemných neshodách ho ale Netanjahu nechal z vlády odstranit.
6:30
V Pásmu Gazy není bezpečno nikde. Dodávky pomoci stojí a blíží se zima, kritizují Lékaři bez hranic
Číst článek
Galant představoval ve vládě i v pravicové straně Likud, kterou Netanjahu vede, umírněnější hlas a určitou vnitřní opozici. Na místo něj tak do čela resortu obrany dosadil loajálnějšího Kace, který v minulosti zastával řadu ministerských funkcí a od letošního ledna byl izraelským ministrem zahraničí.
Jak píše agentura AFP, dlouholetý Netanjahuův spojenec je izraelskými médii často označován jako „buldozer“, který je známý svým přímým a drsným stylem politiky. V říjnu například vyvolal pobouření, když prohlásil generálního tajemníka OSN Antonia Guterrese za „personu non grata“ v Izraeli a zakázal mu tak vstup do země. Obvinil Guterrese z protiizraelského postoje a tvrdil, že podle něj dostatečně neodsoudil říjnový íránský útok na Izrael.
Kac se také staví proti vytvoření palestinského státu v jakékoli podobě a tvrdou linii zastává i v otázce války v Pásmu Gazy, která si ve jménu boje proti teroristickému hnutí Hamás vyžádala podle úřadů v Gaze na 43 tisíc obětí a rozpoutala humanitární katastrofu. Kromě toho Izrael pokračuje také ve vojenské kampani v Libanonu, kde brojí proti militantnímu hnutí Hizballáh. I tady Kac razí tvrdou politiku, znepokojení ale vyvolávají především jeho slova o útoku na íránská jaderná zařízení.
Na možnost takového útoku v pondělí reagoval například saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, podle kterého Izrael musí respektovat územní svrchovanost Íránu a zdržet se útoků na jeho území.
Chráněná jaderná zařízení
Kacovo prohlášení neuniklo mimo jiné ani německé stanici Deutsche Welle, která sestavila seznam íránských jaderných zařízení, tedy soubor možných cílů pro potenciální izraelský úder.
Je mezi nimi třeba podzemní zařízení v Natanzu, které představuje hlavní centrum pro obohacování uranu. Dále je to Centrum jaderné technologie ve městě Isfahán, který zpracovává uran a připravuje radioaktivní materiál k obohacování. Kromě toho DW zmiňuje mimo jiné i zařízení na obohacení uranu poblíž města Komm, které bylo vybudováno uvnitř hory tak, aby bylo chráněné před leteckými útoky.
15:51
Sílící aliance Ruska a Íránu děsí Západ. Teheránu by jaderné know-how pomohlo urychlit vývoj zbraní
Číst článek
Podobným způsobem jsou opevněna i další íránská jaderná zařízení, která bývají umístěná převážně v podzemních bunkrech, jejich úplné zničení je proto obtížné. Na to před nedávnem upozornil pro iROZHLAS.cz také bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza, podle kterého Izrael v 80. letech „zklikvidoval za pět minut dvanáct irácký jaderný program“, současný íránský program je přitom ve stavu „za minutu dvanáct“. Izrael proto takovou variantu určitě zvažuje, i když je provedení takové operace obtížné.
„(Jaderná zařízení) se z velké části nacházejí ve skalních komplexech a v podzemí. To raketovým nebo leteckým útokem nevyřešíte. Navíc je rozmístěn na více místech, kdežto Irák to soustředil na jedno, a navíc povrchové místo. Nicméně hypoteticky to možné je a Izrael nad tím uvažuje, protože Írán je pro Izrael existenční hrozbou – otevřeně deklaruje, že chce Izrael zničit,“ vysvětluje Bříza, podle kterého „bude Írán za dobu vyšších jednotek měsíců disponovat dostatečným množstvím obohaceného uranu na to, aby byl schopen jadernou zbraň sestrojit“.
Zatímco íránská jaderná dohoda umožňovala Íránu obohacovat uran na maximálně 3,67 procenta, podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii Írán zvyšuje zásoby uranu obohaceného na 60 procent. Na výrobu atomové zbraně je sice potřeba uran obohacený na 90 procent, odborníci nicméně upozorňují, že vyšší obohacení už představuje relativně malý technologický krok.
„Bude-li mít dostatečné obohaceného uranu a Írán se k tomu blíží svým vlastním vývojem a výrobou, viz ony centrifugy, o kterých se mluví, bude schopen jadernou zbraň sestrojit prakticky bez pomoci vnějšího světa. Pak ale bude potřebovat urychlit proces miniaturizace (jaderné zbraně), jinak to bude trvat řádově dalších několik let, než si to vyvine sám,“ uvedl Bříza s odkazem na „velice složitý proces“, který by jednoduše řečeno umožnil namontovat jadernou zbraň například na balistickou raketu.
Ze Spojených států nebo Velké Británie se přitom ozývají varování, že by toto technologické „know-how“ mohlo Íránu poskytnout například Rusko výměnou za íránské balistické rakety a bezpilotní prostředky, které užívá ve válce na Ukrajině. Tím by se pak celý proces významně urychlil.
Kontraproduktivní výsledek
Stejně jako Bidenova administrativa, varují Izrael před zahájením úderů proti íránským jaderným zařízením také někteří analytici. Jednou z nich je i odbornice na jadernou problematiku z Centra pro strategická a mezinárodní studia Doreen Horschigová, podle níž by takový útok stejně „neodstranil existenční hrozbu“, kterou Írán pro Izrael představuje.
USA nesníží dodávky zbraní Izraeli. Učinil omezené kroky ke zlepšení situace v Gaze, uvedl Washington
Číst článek
„Ve skutečnosti by ji to prohloubilo. Přestože je diplomatické řešení pomalé a těžkopádné, zůstává nejschůdnější možností, jak omezit íránské jaderné ambice,“ píše v textu zveřejněném koncem října.
Hlavním důvodem, proč považuje potenciální údery proti íránským jaderným zařízením za chybu, je složitost takové operace. Vzhledem k tomu, jak dobře jsou tato íránská zařízení chráněná, by snaha o jejich zničení nemusela být úspěšná a stále by existovalo riziko, že Írán dokáže jaderný program znovu postavit na nohy. Útok by se navíc mohl stát kontraproduktivním.
„Rozsáhlý izraelský útok na íránská jaderná zařízení by pravděpodobně posílil vnímání hrozby ze strany Teheránu, který by tak snahy o jaderný arzenál urychlil. Vojenské údery by sice mohly dočasně zabránit vývoji íránského jaderného programu, je ale nepravděpodobné, že by ho úplně zastavily,“ upozorňuje analytička a dodává, že by se pak Írán zřejmě snažil přesunout jaderný program ještě hlouběji do podzemí tak, aby mu zajistil silnější ochranu.
Jako další důvod pak zmiňuje zintenzivnění konfliktů na Blízkém východě, kde je dění už tak velmi bouřlivé. „Kritici úderů na jaderná zařízení často uvádějí riziko zažehnutí širší regionální války. S eskalujícími konflikty, které zahrnují Hamás v Gaze, Hizballáh v Libanonu a skupinu Húsíů v Jemenu už taková válka začala. Přesto by vojenské údery mohly prodloužit stávající konflikty a přispět k chaosu v regionu,“ tvrdí Horschigová, podle které navíc Írán dosud nerozhodl, že jadernou zbraň skutečně vyvine. Okno pro diplomatické úsilí tak podle ní stále zůstává otevřené.
Nemusí přitom jít o velkolepou komplexní dohodu, která by byla podobná té z roku 2015. „Izrael by mohl podpořit omezené, taktické dohody, které zmrazí ty nejdůležitější aspekty íránského jaderného programu výměnou za částečné uvolnění sankcí. Menší, dosažitelnější diplomatické úsilí může proces zpomalit a zároveň se vyhnout neúspěchům minulých jednání typu všechno, nebo nic,“ navrhuje analytička, podle které by nepřímá jednání mezi Íránem, Izraelem, USA a evropskými partnery mohli zprostředkovat regionální hráči.
Přestože tak zastánci tvrdé linie vidí v úderech na íránská jaderná zařízení historickou příležitost, Izrael podle Horschigové „musí zvážit, zda jsou takové akce v souladu s jeho dlouhodobými zájmy a jestli pomohou zmírnit jeho rostoucí izolaci v rámci mezinárodního společenství“.
