‚Falešný Pirk‘ stále doporučuje přípravky na srdce. Prodejce na dotazy reagoval nátlakem a urážkami
Je na černé listině lékového úřadu a přesto se na něj stále objevuje reklama třeba na sociálních sítích. Řeč je o přípravku Cardiform „na čištění cév“, jehož prodejci se neštítí zneužívat také jmen v oboru uznávaných autorit – Petra Neužila a Jana Pirka. Ti přitom nemají s přípravkem vůbec nic společného. Server iROZHLAS.cz proto jednoho z prodejců pod skrytou identitou kontaktoval. Následoval nátlak na koupi přípravku a urážky.
Možnost objednat si „doplněk stravy Cardiform“, který zařadil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na černou listinu, avizuje třeba web s komplikovanou adresou lcleosun.healfitosblog.com. Stránka na první pohled vypadá jako web věrohodného prodejce, při bližším prostudování je ale zřejmé, že se o solidní e-shop nejedná.
Web je psaný podivnou češtinou se stylistickými nedostatky. A zaštiťuje se tentokrát osobou údajného „specialisty nejvyšší kategorie v oblasti kardiochirurgie“ Václava Kopečka.
Takový lékař ovšem vůbec neexistuje. Což dokazuje i skutečnost, že fotografie, na níž má být odborník zachycen, je zakoupená pravděpodobně v zahraniční fotobance Alamy.
Redaktorům se nepodařilo provozovatele na jediném uvedeném e-mailu kontaktovat. Na zaslané dotazy nikdo nereagoval. Telefonní kontakt prodejce neuvádí vůbec, i když deklaruje, že od zákazníků má pozitivní zpětnou vazbu přes zákaznickou linku.
Lumír se zlobí
Jedinou možností, jak prodejce přípravku kontaktovat, tak zůstává pokusit se balení přímo objednat. To udělal redaktor serveru iROZHLAS.cz tak, že na zmíněné stránce zadal smyšlené jméno a předpřipravené telefonní číslo.
Do minuty telefon zazvonil a hlas lámanou češtinou oznámil: „Vážený zákazník, váš objednávka byla vytvořena.“ Pak došlo ke spojení s operátorem, který se představil jako „Lumír ze společnosti MPOBH“.
OVĚŘOVNA: Podvodná stránka prodává neregistrovaný lék, zneužívá při tom jména kardiologa Neužila
Číst článek
Bylo jasně slyšet, že má přízvuk a očividně předčítal připravený text. Aniž by oznámil, že je hovor monitorován, tlačil redaktora, aby jasně uvedl, že si chce přípravek koupit. Když to redaktor odmítal s tím, že chce slyšet k přípravku bližší informace, začal být Lumír útočný.
Následně vyzval k popisu zdravotních problémů redaktora (pro účely rozhovoru web zvolil potíže související s vysokým krevním tlakem). Operátor Lumír předstíral výpočet roční kůry, která podle něj vyjde na čtyři tisíce korun – i se slevou.
Na otázky, jestli je přípravek bezpečný, reagoval pouze: „Kdyby měl některý z našich zákazníků zdravotní problémy, myslíte si, že by nám to už dávno nezatrhli?“ Po upozornění, že se o přípravku na internetu píše, že jde o podvod a že se nachází také na černé listině lékového ústavu, reaguje opět zvýšeným hlasem, že o tom nic neví.
„Je to doplněk stravy. Tohle nemá žádnou chemickou značku, kterou by si nějaká farmakologická korporace ‚věděla‘ dát patentovat. Nikde jste se na internetu nedočetl, že heřmánek má protizánětlivé účinky? Všechno se to potlačuje, co se týče přírodních produktů a výtažků z rostlin. A jestli tohle nevíte, tak teď jsem vám to oznámil,“ popisuje Lumír emotivně.
Zároveň má jasno i v tom, kdo za „negativní reklamu“ může. „Všechno se to dělá proto, aby se normální ‚výluk‘ z bylin neužíval, protože to pak kazí kšefty farmakologickým firmám,“ říká zvýšeným hlasem Lumír, který postupně přechází na urážky a otázky typu: „Jste svéprávný?!“
Po ukončení hovoru s prodejcem se pak příchozí telefonáty neustále opakují – zhruba s hodinovými intervaly. Operátoři volají z různých čísel, aby se jim nebylo možné snadno vyhnout. Jedinou možností, jak tomu zabránit, je číslo zablokovat. Což může být zejména pro seniory, kteří padnou do této sítě, psychicky velmi náročné.
Po vydání článku přišlo vyjádření z Centra zákaznické podpory: „Lék Cardiform prošel všemi kontrolami a certifikací, a kromě toho je dodáván spolu s deklarací potvrzující jeho kvalitu.“
Zase ten Pirk
Prodejci se neštítí při prodeji svého zboží zneužívat jména v oboru uznávaných autorit.
Černá listina lékového úřadu
Na takzvaném seznamu „Internetových stránek s nelegálními nabídkami neschválených přípravků“ sdružuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) údajně léčivé přípravky, s možným rizikem na zdraví, které by lidé neměli kupovat. Může se jednat o padělky, nelegální produkty, doplňky stravy, kterým jsou neoprávněně přisuzovány léčebné vlastnosti, přípravky neregistrované v Česku nebo takové, u kterých byla registrace ukončena či pozastavena.
Jak opakovaně upozornil server iROZHLAS.cz, přípravek Cardiform se pokoušeli nabízet třeba s pomocí falešného rozhovoru s kardiologem Petrem Neužilem. Ten se proti spojování svého jména s pochybným přípravkem ohradil i v následném rozhovoru pro zpravodajský web Českého rozhlasu.
Po tomto mediálním upozornění zařadil Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) Cardiform na svou černou listinu, na které zveřejňuje – ve spolupráci se zahraničními lékovými agenturami – nelegální nabídky přípravků určených k léčbě.
Navzdory tomu vznikají stále nové a nové stránky, které tyto produkty nabízejí. Cardiform nově doporučuje – opět formou smyšleného rozhovoru – na několika podvodných stránkách i kardiochirurg Jan Pirk.
Ten se přitom v minulosti už ohrazoval proti podobnému zneužívání svého jména v souvislosti s prodejem jiného přípravku – Tonerinu. Jak řekl serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu, nikdy žádný přípravek veřejně nepropagoval a případ proto předal k prošetření policii.
Nezůstal ale jenom u toho. Tonerin nechal chemicky prozkoumat v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT). „Já už vím, co Tonerin obsahuje. Naštěstí tam není nic nebezpečného, ale není tam nic, co by vám pomohlo. Takže mám laboratorní výsledky a je to podvod,“ uvedl pro iROZHLAS.cz s dovětkem, že výsledek předal kriminalistům. „Víme, že je to bulharské, ale že to sem chodí z Polska,“ doplnil.
Marný boj úřadů
Co můžou úřady v boji s takovými nelegálními nabídkami dělat? Jak se ukazuje, jsou stále několik kroků za prodejci a jejich možnosti jsou omezené. „Co se týče nelegálních lékáren, které nabízejí léčivé přípravky, Státní ústav pro kontrolu léčiv je může na základě správního řízení zapsat do seznamu internetových stránek s nabídkou léčivých přípravků,“ popsala mluvčí SÚKLu Klára Brunclíková.
Do 15 dnů po uveřejnění stránky na tomto seznamu pak musí poskytovatel internetového připojení stránky zablokovat. Na černé listině je podle Brunclíkové v tuto chvíli něco přes 160 stránek, lze na ní najít i stránky, které prodávají právě Cardiform. I přesto vznikají další a další.
Boj s prodejci takových přípravků je podle Brunclíkové těžký. Pokud není jasné, zda se jedná o léčivé přípravky, lékový ústav musí dle zákona získat k přípravku podklady. „V některých případech se stane, že výrobce nebo dovozce je skryt, nebo v zemi mimo EU, pak není možné takové podklady obstarat a o výrobku rozhodnout,“ vysvětluje Brunclíková.
Na krabičce Cardiformu je v angličtině uvedeno, že se jedná o doplněk stravy. Ty by měla mít správně v gesci Státní zemědělská a potravinová inspekce. Ta ale na zaslané dotazy nereagovala.
A jak vlastně poznat, že internetový prodejce nenabízí neschválené či nelegální přípravky? Státní ústav pro kontrolu léčiv eviduje seznam e-shopů, které mohou přes internet nabízet volně prodejné léky.
Lékárny s tímto povolením je možné poznat podle loga, které musejí mít uvedené na svých stránkách. Pokud se na logo klikne, dojde k ověření lékárny na stránkách lékového ústavu, kde se zobrazí detail lékárny a další informace.
CO NA TO POLICIE?
Policie se podobnými podvodnými stránkami zabývá sama i bez jejich nahlášení – reklamy na ně se objevují na sociálních sítích, ale třeba i na Youtube či v řetězových e-mailech. Jak přibližuje Ondřej Kapr z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování, podvodníci v těchto případech využívají prvků sociálního inženýrství – například zneužití důvěry v autority.
Jak se tomu bránit? Klíčové je sledovat adresu stránky, už ta sama může napovědět, že s nabídkou něco není v pořádku. Často jde o nesmyslný či obecný nápis. „Je také důležité zamyslet se nad věcí s nadhledem a použít zdravý lidský rozum,“ podotýká kriminalista Kapr s tím, že se člověk nesmí nechat vyděsit časomírou a tlakem, který stránka záměrně vytváří. „Dále upozorňujeme, aby lidé slepě nedůvěřovali recenzím na těchto webech, které jsou zcela fiktivní a mají opět pouze umocnit manipulaci.“ Podvodníkům podle Kapra hrozí v případě prodeje nepovolených přípravků až desetileté vězení.
