„Řada českých europoslanců totiž skončí ve frakcích, které budou mít minoritní až nulový vliv,“ odhaduje Kateřina Šafaříková. V minulosti přitom čeští zástupci dokázali fungování Unie ovlivňovat.
Stejná „výjimka“ se týká třeba i Polska, které také přijalo statisíce lidí z Ukrajiny. „Počet těchto lidí, kterým jsme poskytli ochranu, se odečítá z nákladů na migrační krizi,“ říká Šafaříková.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má oficiální nominaci na další funkční období. „Svůj mandát pojala jako servis pro lídry členských států," říká zpravodajka z Bruselu.
„Když se podíváme, jak to vypadá na Slovensku, v Maďarsku nebo v Polsku, zjistíme, že důvodů pro nervozitu je spousta,“ upozorňuje zpravodajka. Právě proto Pavlova slova ve středu v EU zapůsobila.
Shoda na jednání o vstupu Ukrajiny do Evropské uniE podle novinářky Kateřiny Šafaříkové v Bruselu chybí. Pokud se má ale Kyjev k sedmadvacítce připojit, je potřeba na tom pracovat teď, dodává.
„V Česku jsme zvyklí nejdříve zkusit vše normálně standardní cestou. Vyplnit formulář, čekat. A na Ukrajině to je údajně tak, že a priori se uvažuje o tom, kolik, komu a co dát,“ srovnává Šafaříková.
„O schopné Čechy a Češky je teď v Unii velký zájem – vzhledem k tomu, že zatím jsme v institucích podhodnoceni a co jsme předvedli a jaké renomé teď naši vyjednavači mají,“ tvrdí Šafaříková.
Začátek českého předsednictví Evropské unie se vydařil, ale v Česku o tom není moc slyšet, upozorňuje zpravodajka Hospodářských novin, Respektu a portálu Aktuálně.cz z Bruselu Kateřina Šafaříková.
Ministerstvo zahraničí po odchodu Tomáše Petříčka (ČSSD) dočasně povede vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Co všechno hrálo při odvolání proevropsky a prozápadně orientovaného politika roli?