Euroskeptická ODS asi překvapila sama sebe, strana se v Bruselu chovala proevropsky, říká novinářka
„Moc se od nás v Evropské unii nečekalo,“ hodnotí zpravodajka Respektu, Hospodářských novin a Aktuálně.cz Katařina Šafaříková české předsednictví Evropské unie. Dopadlo to ale úspěšně. „Někteří ostřejší členové ODS asi sami sebe překvapili, protože najednou byla euroskeptická rétorika ODS pryč a strana se chovala velmi proevropsky, dokonce bych řekla až eurofederalisticky.“
Druhá polovina roku 2022 byla obtížné období a Česko navzdory tomu zvládlo své půlroční předsednictví dobře. „Přebírali jsme Evropskou unii ve chvíli, kdy jsme museli řešit důsledek ruské války proti Ukrajině, byla tu energetická krize a vysoká inflace,“ připomíná novinářka Šafaříková.
Česko přitom mělo v Evropské unii roli až nesrozumitelného partnera.
„Předchozí vláda Andreje Babiše (ANO) působila jisté iritace. A současná vláda Petra Fialy (ODS) nastupovala relativně pozdě před začátkem předsednictví. Také na to bylo málo peněz a docela málo lidí. To celé mohlo způsobit výbušný koktejl, ale nestalo se to a Česká republika uspěla,“ vyzdvihuje.
Roli podle ní sehrály i politické zkušenosti členů vlády.
„Samotné Česko bylo totálně závislé na dovozu ruských fosilních surovin. Jednotliví členové vlády věděli, že pokud někde můžeme hledat pomoc, tak ve spolupráci se silnějšími a bohatšími západoevropskými demokraciemi,“ věří novinářka a dodává:
2:43
České předsednictví Rady EU končí. ‚Velmi dobré a sjednocující,‘ hodnotí jej zahraniční diplomaté
Číst článek
„Do určité míry to podle mě byl docela obyčejný pud sebezáchovy, který zafungoval tak, že se vláda chovala velmi racionálně.“
Nejsilnější vládní strana ODS podle Šafaříkové překvapila i sama sebe.
„Euroskeptická rétorika ODS, že se do Bruselu jezdí jenom říkat ne a pošklebovat se nad nevolenými euroúředníky a diktátem Bruselu, byla najednou pryč. Vláda v čele s ODS se chovala velmi konstruktivně, proevropsky až eurofederalisticky,“ upozorňuje zpravodajka a chválí:
„Úředníci, diplomati a další odborníci se maximálně snažili někdy až na hranici svých fyzických sil udržet Evropu jednotnou. To znamená podporovat evropská řešení.“
Mikina ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) s nápisem, který v překladu znamenal Svoláme tolik rad pro energetiku, kolik bude potřeba, byla podle Šafaříkové „doják“:
„Češi při jednání o energetice předvedli heroický výkon a ministrova mikina byla roztomilý a dojemný symbol. Byl to doják.“
Konsensuální a schopní Češi
Čeští ministři vedli téměř 50 jednání Rady EU. V Bruselu a v Lucemburku proběhlo zhruba 60 jednání velvyslanců při EU. Tomu předcházelo 1500 jednání pracovních skupin. Proběhlo také zhruba 100 jednání s Evropským parlamentem a k dohodě došlo u třetiny legislativních návrhů.
„Zástupci jiných států několikrát kvitovali, že česká politika nevytvářela zákulisní partičky, které by se spolu dohodly a pak se snažily přetlačit na sílu zbytek.“
„Pokud jde o komunikaci s odborným aparátem čili to, co my jakožto česká veřejnost nevidíme, tam to šlo hladce. Česku není co vytknout,“ shrnuje novinářka Šafaříková a připomíná:
„Zástupci jiných států několikrát kvitovali, že česká politika nevytvářela zákulisní partičky, které by se spolu dohodly a pak se snažily přetlačit na sílu zbytek. Ale že se Češi chovali velmi konsensuálně.“
Uspěli nejen čeští politici, ale i úředníci a vyjednavači, zdůrazňuje Šafaříková: „O schopné Čechy a Češky je teď v Unii velký zájem – vzhledem k tomu, že zatím jsme v institucích podhodnoceni, a vzhledem k tomu, co jsme předvedli a jaké renomé teď naši vyjednavači mají.“
54:12
Švédsko přebralo předsednickou štafetu. V jakém stavu mu ji Česko předává?
Číst článek
Přesto se úspěšné předsednictví nepodařilo příliš prodat české veřejnosti:
„Jenže odborné vyjednávání je prostě odborná záležitost. Já taky nerozumím třeba tomu, jak to funguje ve finanční správě. Občané by měli vědět, že česká vláda a státní správa ví, kdo jsou naši klíčová spojenci. Bylo by dobré, aby si z toho občané odnesli, že tato země je schopná v Bruselu uspět, pokud ví, co chce.“
Mezi české spojence podle zpravodajky nepatří Polsko a Maďarsko. „Když se porovná, kolikrát jsme hlasovali společně, tak s těmi máme z našich nejbližších zemí nejmenší shodu. Největší máme se Slováky a Finy. “
Co s plynem
V příštích měsících bude Evropská unie včetně Česka podle Šafaříkové čelit další vlně covidu-19. „Potom nás čekají velké ekonomické úkoly,“ odhaduje novinářka.
„Máme mírnou zimu a plné plynové zásobníky. Ale na jaře budou prázdné. Budeme muset plyn nakoupit. A ruské fosilní suroviny buď nebudou, nebo je nebudeme chtít, protože máme sankce. Takže to budeme muset řešit.“
„A dost možná budeme řešit obchodní válku s USA. Protože Spojené státy přijaly několik opatření, kterými se samy chtějí bránit vysoké inflaci a produkci z Číny. A Evropané se stávají jejich vedlejší obětí,“ uzavírá
