K blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě vypudí řasy, které jim dodávají život a barvu. Pokud je tento jev vážný a trvá dlouhou dobu, mohou koráli uhynout.
Rekordně teplé moře ovlivňuje i život pod hladinou. Podle Globální oceánské kyslíkové sítě Unesco je takových míst už přes 500. Nejhorší je to v Baltském moři, kde je téměř čtvrtina dna bez života.
Egyptské korálové útesy jsou světovým unikátem. Na rozdíl od jiných útesů ve světě mají vysokou odolnost, která jim umožňuje adaptovat se na globální oteplování. Ohrožuje je ale masový turismus.
Potápěč Ahmad Gabr chce zachránit korály metodou transplantace. „Rozhodli jsme se založit stovku školek pro rozmnožování a pěstování korálů,“ popisuje. Mahmúd Hanafí, egyptský oceánolog, je ale proti.
Zdravý oceán potřebuje zdravé žraloky, říká mořská bioložka Melissa Christina Márquezová. Žraloci se jí stali osudem. Před osmi lety lety založila iniciativu s názvem Spojené ploutve.
Vzhledem k tomu, že muž byl ve vazbě téměř 16 měsíců a přiznání viny znamená shovívavost při vynášení rozsudku, považuje se délka trestu odnětí svobody za vykonanou, napsala agentura Bloomberg.
Třem čtvrtinám druhů žraloků přitom hrozí vyhynutí. „Je to zlé. Až se mi chce brečet. Jestli to takhle půjde dál, všechny je nezachráníme,“ řekla mořská bioložka Melissa Christina Márquezová.
Samostatný podmořský pilíř se nachází na okraji Velkého bariérového útesu. Dosud nebyl zanesený na žádné mapě a přitom je vyšší než většina mrakodrapů světa.
„Aktuálně máme projekt zaměřený na to, abychom ze snímků z dronů byli schopni určit strukturu útesů nebo míru jejich vybělení. Kombinujeme to s dalšími daty a projekty výzkumníků z našeho institutu.“
Vědci pyskounovi rozpůlenému namalovali na hřbet barevnou značku, kterou mohla spatřit jen při pohledu do zrcadla. Když značku objevila, začala se třít o drsnější povrchy, aby se jí zbavila.
Hosám Hilmí má za sebou pět tisíc ponorů a systematicky prozkoumal několik set kilometrů korálových útesů podél egyptského pobřeží. Díky němu dnes existují podrobné potápěčské mapy Rudého moře.
Hvězdici trnitou, která devastuje korálové útesy napříč Tichým a Indickým oceánem, lze zlikvidovat obyčejným kuchyňským octem. Zjistili to australští vědci.
Velký bariérový útes u východního pobřeží Austrálie již několik let chřadne. Nejnovější čísla ale podle tamních vědců odhalují v jeho severní části mnohem silnější porušení, než se očekávalo.
Velmi nevšední krok se rozhodl udělat australský Světový fond na ochranu přírody. Ten v současnosti shání 100 tisíc dolarů na koupi licence na lov ryb, zejména žraloků, podél Velkého korálového útesu. Sítě, které zde podle ochránců přírody pochytají tisíce ryb ročně, chtějí odstranit a tím žraloky i další ryby chránit. Jejich záměr kritizují australští rybáři a další ochranářské organizace.
Od roku 1970 vymřela více než polovina korálových útesů v Karibské oblasti. Dokládá to podrobná studie Mezinárodní unie pro konzervaci přírody. Podle ní musí lidé začít korály ochraňovat, jinak do 20 let zmizí úplně.
Během uplynulých 27 let ztratil Velký bariérový útes více než polovinu svých korálů. Vyplývá to ze studie australských vědců, kteří největší podíl na ztrátě připisují ničivým bouřím, napadení korálů hvězdicí trnitou a z deseti procent oteplování moře v důsledku klimatických změn. O tom, že zprávy mohou mít sílu alarmující bouře, svědčí znepokojení v Austrálii, které tam ohrožení Velkého bariérového útesu vyvolalo.
Ryby jsou zřejmě o mnoho mazanější, než vypadají. Ty z korálových útesů se naučily perfektně odhadnout vzdálenost, ve které jsou bezpečné před lovcem vyzbrojeným harpunou.
Na korálových útesech je nejen živo, ale také pěkně hlučno. A jak dokazuje nová studie, zvuky ovlivňují i takové živočichy, kterým se sluch dříve vůbec nepřisuzoval.
Korálové útesy ničí extrémní horka, varuje americký list New York Times. Letošní vedra zvýšila nebezpečí jejich postupného úhynu. Další příčinou je vyšší kyselost vody způsobená oxidem uhličitým v atmosféře. Ve hře je celý rozsáhlý ekosystém korálových útesů.
