‚Žraločí máma‘ volá na poplach: Žralokům hrozí vyhynutí, skutečnými monstry jsme my sami

Zdravý oceán potřebuje zdravé žraloky, říká mořská bioložka Melissa Christina Márquezová. Žraloci se jí stali osudem. Před osmi lety lety založila iniciativu s názvem Spojené ploutve, a to s cílem šířit vědecky podložené informace o žralocích. Jejich ochranu prosazuje tak důrazně, že jí kolegové přezdívají „žraločí máma“.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žralok bílý (ilustrační foto)

Žralok bílý (ilustrační foto) | Foto: skeeze | Zdroj: Pixabay License

Existuje asi 500 druhů žraloků. A jsou tu už dobrých 400 milionů let. Přežili hromadná vymírání. Ale nedaří se jim odolávat té největší hrozbě – nám,“ říká bioložka Melissa Christina Márquezová v rozhovoru pro americký veřejnoprávní rozhlas NPR.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Magazín Experiment z 1.1.2022

Žraloci mají podle ní důležitou ekologickou roli.

„Lidi si většinou myslí, že žraloci žerou ryby a tím udržují v rovnováze potravní řetězec. To je pravda, ale jejich význam je mnohem větší. Musíme o tom mluvit a musíme je chránit.“

Žraloci ovlivňují okolní prostředí

Melissa Márquezová se snaží o obojí. Jak říká, ke změně prostředí stačí pouhá přítomnost žraloků: „Například u Fidži jsou ryby, které se živí řasami a chaluhami z korálových útesů. Ty ryby se vyhýbají oblastem, kde jsou žraloci. Naopak řasám se tam daří. Přítomnost žraloků ovlivní chování jejich kořisti, a tedy i prostředí.“

A to není všechno. „Mnozí – jako třeba žralok velrybí – migrují na velké vzdálenosti. A přenášejí živiny z různých částí oceánu prostřednictvím trusu.“ Žraločí trus přitom účinkuje jako hnojivo.

„Dobrým příkladem jsou žraloci spanilí ve středním Pacifiku. V noci loví a přes den odpočívají u atolů, takže vlastně pořád přenášejí živiny z otevřeného oceánu ke korálovým útesům. Podle odhadů takhle denně dodají korálovým útesům – chudým na živiny – zhruba 95 kilogramů dusíku. A to udržuje ekosystém ve zdraví.“

Skutečná ‚monstra‘

Podle nedávné studie se ve srovnání s rokem 1970 populace žraloků a rejnoků zmenšila o víc než 70 procent. Objem rybolovu naopak stoupl, a to osmnáctinásobně. K tomuto závěru došel mezinárodní tým vědců vedený biologem Nathanem Pacoureauem z kanadské Univerzity Simona Frasera. Jejich práci publikoval v lednu časopis Nature. 

Zkoumali, jaký dopad na žraločí populace mají nadměrný rybolov, ničení jejich přirozeného prostředí, změna klimatu, plasty v mořích a samozřejmě taky ilegální lov kvůli žraločím ploutvím.“

Třem čtvrtinám druhů žraloků hrozí vyhynutí. Autoři studie proto vyzývají k zavedení kvót na rybolov. „Je to zlé. Až se mi chce brečet. Žraloci jsou můj obor, mám je ráda, ale jestli to takhle půjde dál, všechny je nezachráníme. Neměli bychom o nich mluvit jako o nelítostných monstrech. Po útoku žraloka zemře ročně průměrně šest lidí. My ročně zabijeme miliony žraloků. Myslím, že označení monstrum vystihuje jiného tvora,“ uzavírá mořská bioložka Melissa Christina Márquezová.

Helena Berková, als Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme