Praktického lékaře nemá přes 920 tisíc lidí. Na profesi se ale nyní připravuje 1667 studentů, tvrdí Válek
Praktického lékaře podle dat ministerstva zdravotnictví prezentovaných v pořadu České televize Otázky Václava Moravce nemá přes 920 000 lidí, mezi nimi více než 131 000 dětí. Čtyřicet procent praktických lékařů je navíc starších 60 let, dá se tedy očekávat jejich odchod do penze. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se situace zlepší do několika let, na profesi se připravuje 1667 nových.
„Proces trvá několik let, když se lékař rozhodne stát praktickým lékařem nebo praktickým lékařem pro děti a dorost,“ řekl Válek pro Českou televizi. Podle něj se na tyto obory v současné době připravuje 1667 lékařů. „Do roku 2030 bude narůstat počet lékařů do 34 let v těchto oborech, průměrný věk začíná klesat,“ dodal.
25:07
Každá stávka lékařů je morální problém. Ke konsenzu by mohly pomoci pojišťovny, věří Válek
Číst článek
Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky každý rok složí příslušné zkoušky a může začít pracovat jako praktický lékař pro dospělé asi 120 doktorů. Takové číslo by podle něj pro běžné doplňování odchodů do penze stačilo, pokud by jich nebylo v předcházejících letech výrazně méně. Upozornil také na to, že 70 procent jsou ženy, které ze systému vypadnou po dobu mateřské dovolené.
Příští rok vyjde z lékařských fakult o 25 procent absolventů víc, bylo by podle Šonky vhodné jim nabídnout více rezidenčních míst, tedy pracovních pozic, na nichž se vzdělávají v ordinacích zkušených praktických lékařů. Problém je ale podle něj ten, že do některých regionů mladí lékaři nechtějí.
530 miliard korun
Stát podle Šonky za ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zkusil dát na jejich místa v regionech, kde chybějí, vyšší dotace. Bylo to ale zrušeno jako diskriminační. „Možná by to mohly dělat zdravotní pojišťovny nebo kraje,“ dodal.
23:41
Čím dříve se nemoc odhalí, tím lépe. Prevence je nejdůležitější, říká vyznamenaná zakladatelka Loona
Číst článek
Systém veřejného zdravotního pojištění má k dispozici pro příští rok asi 530 miliard korun, za deset let se částka zhruba zdvojnásobila. Podle poslankyně SPD Ivety Štefanové je namístě hledat nejdříve úspory a vyšší efektivitu, až potom lze uvažovat o případném navýšení pojistného.
„Na prvním místě je zejména prevence a dostupnost primární péče,“ uvedla. Pomoci by podle ní mohla také digitalizace a moderní technologie, které náklady snižují.
Podle Válka z peněz, které zdravotní pojišťovny za péči platí, jde zhruba 60 procent na platy a deset až 15 procent na provozní výdaje, jako jsou energie nebo voda. Možnost šetřit na neefektivitě nebo prevenci je podle něj jen ze zhruba čtvrtiny částky, tedy ze 171 miliard korun.
