Umírající korálové útesy. Kvůli oteplování oceánů zmizela rozloha Prahy se Středočeským krajem
Plocha korálových útesů se v letech 2009 až 2018 snížila o 14 procent. Uvedla to ve své studii mezinárodní organizace GCRMN, která stav korálových útesů monitoruje. Za negativní vývoj podle badatelů mohou v první řadě vyšší teploty vod světových oceánů, uvedla v úterý agentura AFP.
Ve sledovaném období se plocha korálových útesů snížila o 11 700 kilometrů čtverečních, což je plocha, která odpovídá rozměru Středočeského kraje a Prahy.
Ochlazení Evropy, zvednutí hladiny oceánu. Golfský proud zpomaluje a může se zhroutit, tvrdí studie
Číst článek
„Korálové útesy jsou všude na světě pod neustálou zátěží kvůli oteplování způsobenému změnami klimatu,“ upozornila organizace GCRMN.
Korálové útesy podle ní trpí také celou řadou místních faktorů. Jde například o znečištění vody, příliš intenzivní rybolov či necitlivé stavební a další zásahy do pobřeží.
„Změny klimatu jsou největší hrozbou pro korálové útesy,“ uvedl ředitel australského výzkumného střediska moří Paul Hardisty. Podle GCRMN se ale ukazuje, že mnohé korálové útesy jsou schopny regenerace, pokud k tomu mají vhodné podmínky.
Korálové útesy tvoří významný prvek oceánských ekosystémů. „Ačkoliv pokrývají jen jedno procento dna oceánů, tak v nich žije až čtvrtina druhů mořské flóry a fauny,“ dodala organizace. Z korálových útesů mají přínos i lidé, a to v podobě výdělků z cestovního ruchu či rybolovu nebo jako ochrana pobřeží před erozí a dalšími negativními vlivy.
Největším komplexem korálových útvarů na světě je Velký bariérový útes, který lemuje severovýchodní pobřeží Austrálie. Rozkládá se na ploše přesahující 334 tisíc kilometrů čtverečních, a zabírá tak větší plochu než Itálie.
Je domovem více než 1500 druhů ryb, 411 druhů korálů a desítek dalších živočišných druhů. Na seznam světového dědictví UNESCO byl zapsán v roce 1981.
Velký bariérový útes je také pro Austrálii významnou turistickou atrakcí, která zaměstnává tisíce lidí.