Na základě zájmu o korespondenční hlasování na Slovensku experti očekávají, že náběh bude pozvolný. V roce 2006 hlasovalo poštou kolem 7 tisíc Slováků, předloni jich už bylo na 58 tisíc.
„Z důvodu maximálního zachování tajnosti hlasování lze doporučit, aby volič použil standardní papír bílé barvy pro tisk v klasických tiskárnách,“ uvedlo ministerstvo.
Americký prezident Donald Trump chce od každého voliče, aby se prokazoval voličským průkazem. Až na výjimky nemá být ve volbách v USA možné korespondenční hlasování.
Podstatné je, že zahraniční hlasy konečné výsledky voleb ovlivní jen nepatrně. Zvlášť když budou rozděleny do čtyř nejlidnatějších krajů, kde se bojuje o největší počet mandátů.
Češi žijící v zahraničí mohou požádat o zápis do zvláštního seznamu do 16 hodin místního času. To znamená, že například v Austrálii je to do nedělních 8 hodin ráno středoevropského času.
„Už jsem se zaregistroval přes aplikaci Portál občana. Zatím to vypadá, že to bylo jednoduché a měl bych být v systému," popisuje Jan Vošahlík, který žije ve Spojených státech už 13 let.
Češi, kteří chtějí v říjnu volit ze zahraničí korespondenčně, mají už jen 30 dní na registraci na konzulátech a velvyslanectvích v místě jejich pobytu. Co dalšího je nutné zařídit?
Nedávno Babiš ve videu naznačoval, že vládní koalice volby zmanipuluje. „Samozřejmě mají na to určitý vliv,“ řekl Babiš. Tyhle řeči jsou nebezpečné, ať tu bude vládnout kdokoli.
Pro začátek mohou Češi, Moravané a Slezané dlouhodobě pobývající v zahraničí hlasovat korespondenčně. Jsou jich statisíce, ovšem reálné je očekávat, že příležitost využijí vyšší desítky tisíc.
Parlament stanovil, že čeští voliči si budou vybírat poslance z kandidátů ze čtyřech nejlidnatějších regionů, tedy Středočeského, Moravskoslezského, Jihomoravského a Prahy.
V Albánii začaly parlamentní volby. O čtvrtý mandát usiluje premiér Edi Rama, jeho rivalem je osmdesátiletý exprezident a expremiér Sali Beriša. O situaci v Albánii mluvil balkanista Filip Tesař.
Češi v osmi zemích, kde nepůjde volit korespondenčně, budou moct zřejmě hlasovat postaru, tedy prezenčně na zastupitelských úřadech. Podle odhadu v takových regionech žijí desítky Čechů.
Novinku budou moci krajané využít v příštím roce při sněmovních volbách, což se pokoušely změnit opoziční hnutí ANO a SPD, která u Čechů v cizině v minulých volbách příliš nebodovala.
Ve středu předlohu posoudí ještě další senátní výbory včetně ústavně právního výboru, který je pro ni výborem garančním. Korespondenční volbu už v úterý podpořila senátní ústavní komise.
Poslanci mají v pátek ukončit jednání o vládním návrhu na zavedení korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Čeká je pevné hlasování, které prosadila pětikoalice.
Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob je přesvědčen o tom, že Sněmovna věnovala korespondenční volbě dostatek času. Naopak podle předsedkyně frakce ANO Alena Schillerová chce koalice opozici umlčet.
„Zahraniční hlasy by mohly být jazýčkem na vahách, pokud by hlasy lidí v Česku byly hodně vyrovnané,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.
V zahraničí „leží“ až půl milionu hlasů a to je značná síla. Dosud byly tyto hlasy nevyužity, volební účast nebyla vzhledem k výše uvedeným komplikacím vysoká.
Zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí je ve Sněmovně před závěrečným schvalováním, mohlo by se uskutečnit ještě tento měsíc.
Korespondenční volbu ze zahraničí by podle předlohy mohli využít čeští občané, kteří budou zapsáni u místně příslušného zastupitelského úřadu do voličského seznamu.
Sněmovna ve čtvrtek znovu projedná koaliční návrh novely, která má umožnit Čechům v zahraničí volit korespondenčně. Ve druhém čtení bude čas na pozměňovací návrhy.
Novela zákona o státním občanství, kterou ve Sněmovně předložili vládní poslanci, vzbuzuje nevoli u opozice. Občanství by totiž nebylo pouze pro děti a vnoučata exulantů, jako tomu bylo doposud.
„Můj otec opustil Československo v srpnu 1948. O české občanství jsem požádala v roce 2019. Potřebovala jsem hodně dokumentů. Když žádost přišla zpět nepotvrzená, tak to byl šok,“ říká jedna z nich.
Přestože mohou Slováci volit dopisem ze zahraničí již od parlamentních voleb 2006, pro prezidentské volby tato možnost není. A to i přesto, že ji poslední vlády slibovaly.