Mimořádná schůze Poslanecké sněmovny ke korespondenční volbě pokračovala druhým dnem. Slovo si hned na úvod vzal předseda SPD Tomio Okamura, který nakonec řečnil téměř jedenáct hodin.
O korespondenční volbě přitom Sněmovna už hlasovala v roce 2005 a tehdy ji nepodpořila zejména kvůli poslancům ODS a KSČM, kteří byli v převážné většině proti nebo se zdrželi.
„Rovnost by byla narušena tím, že lidé, kteří žijí v zahraničí, mají paradoxně větší možnosti než my, kteří žijeme tady,“ říká o korespondenční volbě šéf místopředseda SPD Radim Fiala.
Sněmovna projedná vládní návrh o korespondenční volbě. Opozice upozorňuje, že návrh nepodpoří, očekává se dlouhé jednání s možnými obstrukcemi. „Budeme upozorňovat na rizika,“ říká Alena Schillerová.
Pětikoalice chce prosadit, aby Češi v zahraničí mohli své hlasy do voleb zasílat poštou. Opozice je ostře proti. Mluví o možném ohrožení demokracie a rozporu s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné.
Britský parlament novelu zákona přijal vloni v prosinci. Otevírá se tak možnost hlasovat dalším třem milionům Britů, celkově jich v zahraničí žije více než třináct milionů.
Jak by měl Ústavní soud rozhodnout o stížnosti poslanců ANO, kterým se nelíbí způsob, jímž vláda v loňském roce snížila valorizace penzí? To je téma pro ústavního právníka Jana Kudrnu
Způsob korespondenčního hlasování může přispět k větší účasti občanů pobývajících v zahraničí. Zároveň není pravděpodobné, že by možnosti využili všichni. Dokonce se neočekává, že by to byla většina.
„Dá se říct, že tím, že nemáme tento nástroj, tak zhruba devadesáti tisícům českých občanů, kteří pobývají v zahraničí, neumožňujeme volit,“ tvrdí senátor Marek Hilšer (STAN).
Kritici z opozice mluví o možné kolizi s ústavním pravidlem, že volby jsou tajné. Koaliční politici ovšem poukazují na to, že hlavním důvodem pro odpor opozice je její minimální podpora ze zahraničí.
Zkraje příštího roku se vládní pětikoalice chystá i přes silný odpor opozice protlačit korespondenční volbu všemi třemi sněmovními čteními, aby mohla platit už pro sněmovní volby 2025.
Celý konflikt kolem korespondenční volby není tedy konfliktem principů. Ale konfliktem mezi stranickým zájmem populistů a snahou umožnit co největšímu počtu Čechů výkon volebního práva.
Na sněmu TOP 09 se stal místopředsedou, ve svých 36 letech je Matěj Ondřej Havel nejmladším členem nejužšího stranického vedení. V rozhovoru zmínil, že TOP 09 musí znovu zaujmout mladé voliče.
V rozhovoru pro iROZHLAS.cz se mimo jiné vymezil i proti posledním výrokům europoslance Jana Zahradila, který z Bruselu posílá „hraběcí rady“ o možné koalici ANO a ODS.
V rozhovoru ministr vnitra nastiňuje vůli prosadit korespondenční volbu i přes opoziční obstrukce nebo touhu hlasovat ve Sněmovně o stejnopohlavních sňatcích.
Tomáš Czernin připomíná, že Česko je jednou z posledních pěti zemí v Evropské unii, kde korespondenční volba není možná. „Opravdu je to už ostuda vůči našim krajanům,“ podotýká.
Aby mohli hlasovat pro uchazeče o Pražský hrad, rozhodovali se, jestli se jim cesta do nejbližší volební místnosti vůbec vyplatí. Češi, kteří žijí v zahraničí, často složitě hledají odpověď.
Poslanecká sněmovna se kvůli opozičním obstrukcím nedostala k návrhu, aby bylo ve volbách možné hlasovat ze zahraničí korespondenčně. Jaké výhody a jaká rizika korespondenční volba má?
Přes 13 200 Čechů v cizině muselo kvůli volbám podniknout mnohdy náročnou a nákladnou cestu na ambasády. Senátoři proto chtějí do nové sněmovny předložit návrh na zavedení korespondenční volby.
Hlasování poštou by mohli využít Češi, kteří v cizině žijí trvale, nebo tam odjeli za prací či studiem. Podle současných pravidel mohou hlasovat jen na ambasádách.
Návrh konkrétně počítá s tím, že lidé v karanténě nebo v izolaci by mohli, podobně jako v loňských krajských volbách, hlasovat například i do přenosných volebních schránek nebo z auta.
Polská vláda veškerá obvinění odmítla. Mluvčí kabinetu premiéra Piotr Mueller uvedl, že vláda se snažila vyhovět ústavě, která jí nařizuje, aby v zákonné lhůtě uspořádala prezidentské volby.
Virálního sdílení se dočkal například příspěvek o desetitisícovém seznamu mrtvých voličů. Autorem je aktivista podporující republikány. Novináři některá jména ověřili.