Sociolog: Volby jsou u nás uznávanou institucí. Korespondenční hlasy je ovlivní minimálně
Sněmovní bitva o korespondenční volbě je ve finále. Stejně jako v předchozích čteních opozice návrh tvrdě kritizuje a hrozí obstrukcemi. „Zahraniční hlasy by mohly být jakýmsi jazýčkem na vahách, pokud by hlasy lidí přímo v České republice byly hodně vyrovnané. Ale spíše předpokládám, že na celkové výsledky nebudou mít velký vliv,“ vysvětluje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Tomáš Kostelecký ze Sociologického ústavu Akademie věd.
Je možné odhadnout, kolik lidí by reálně využilo korespondenční volbu ze zahraničí a o kolik by se mohla zvednout volební účast?
Odhadnout to jde jenom velice přibližně, protože nevíme, v jaké podobě bude korespondenční volba přijata, jestli vůbec bude a jak moc to volbu zjednoduší.
Už dnes můžou běžně hlasovat lidé, kteří žijí v zahraničí, ovšem musí se dostavit do volebních místností, které jsou zpravidla na ambasádách nebo konzulátech. Jednodušší je to pro ty, kteří bydlí přímo ve městě, kde je volební místnost. Pokud naopak bydlí daleko, může to být extrémně složité.
Volební účast by se určitě zvedla. Nijak dramaticky, protože lidí s českým občanstvím, kteří žijí v zahraničí, není tolik.
Má síla hlasu ze zahraničí zásadní potenciál ovlivnit výsledek voleb?
Někdy jsou volby tak vyrovnané, že závisí na každém hlasu nebo na každé tisícovce hlasů. Zahraniční hlasy by mohly být jakýmsi jazýčkem na vahách, pokud by hlasy lidí přímo v České republice byly hodně vyrovnané. Ale spíše předpokládám, že na celkové výsledky nebudou mít velký vliv.
24:59
Fiala by si z výsledků eurovoleb měl vzít ponaučení. Babiš se otevírá Přísaze a Motoristům, míní Just
Číst článek
Češi žijící v zahraničí většinou volí jinak než Češi v ČR. Jak a proč?
Češi v zahraničí volí zpravidla strany, které jsou dnes u vlády. V mnohem menší míře volí strany typu ANO a SPD nebo komunisty. Částečně je to dáno tím, že do zahraničí většinou odchází vzdělanější, odvážnější lidé, kteří mají zkušenosti, vidí věc trochu z nadhledu, tudíž u nich zpravidla nemívají úspěch populistické strany.
Podle bleskové sondy agentury STEM/MARK z letošního ledna se zavedením korespondenční volby tady v Česku souhlasí necelá polovina lidí, respektive respondentů, přes třetinu je proti. O čem to vypovídá?
Je to trochu kontroverzní záležitost. U nás jsou volby jako takové jednou z mála všeobecně uznávaných institucí. Lidé si stěžují na kdeco, ale nepozoruji, že by si nějaká větší část obyvatel stěžovala na nedůvěryhodnost voleb. Skoro se tu nevyskytují lidé, kteří by říkali, že se volbám nedá věřit nebo jsou zfalšované.
Je to dáno tím, že velké počty lidí jsou do voleb přímo zapojeny. Je obrovské množství volebních okrsků, tam sedí v komisích další velké množství lidí, takže tam probíhá občanská kontrola.
Korespondenční volba může trochu narušit tuto představu. Ale korespondenčních hlasů bude málo oproti hlasům odevzdaným tradičním způsobem. Reálně to podle mého soudu integritu voleb narušit nemůže.
23:40
V koalici Spolu změny neplánujeme. Jsme jediná alternativa proti slovenskému scénáři, tvrdí Pekarová
Číst článek
Navíc se korespondenční volba dá udělat tak, a za to bych se přimlouval, aby potenciální námitky o tom, že korespondenční volby nejsou věrohodné, nebyly možné.
Počet příznivců korespondenční volby se postupně zvyšuje. Ještě v roce 2018 to bylo podle agentury Median 43 procent. Dá se říct všeobecně, že se postupně mění pohled na krajany?
Myslím si, že to je dané především tím, že stále více lidí má zkušenost s životem v zahraničí, ať už tam žili oni sami, nebo třeba jejich známí nebo příbuzní.
V dobách komunismu jsme měli představu, že když někdo odešel, byl to trestný čin nedovoleného opuštění republiky. Ale dnes je bydlení v zahraničí minimálně v Evropě normální.
Můžete se odstěhovat do Německa, pracovat tam dva roky, můžete dojíždět do zahraničí, být částečně v Německu, částečně ve Francii, můžete se vracet. Lidé si zvykli, že to není nic zvláštního.
Nemůžeme přehlížet nárůst podpory extremistů v Evropě, řekl prezident Pavel k eurovolbám
Číst článek
Akceptovatelnost emigrace nebo pobytu v zahraničí je mnohem větší, protože je to běžnější, normálnější. Také můžeme vidět, že velká část lidí se po pobytu v zahraničí vrací zpátky. Nejsou odstřiženi od reality, jenom byli dočasně v zahraničí.
Sněmovna také projednává zákon o státním občanství, který má umožnit získat občanství i pravnukům bývalých Čechoslováků. Jaké v tomto případě jsou nebo můžou být postoje tuzemské veřejnosti?
Já si myslím, že Češi mají představu, že občanství vyplývá z toho, kdo je váš rodič. Čili když jsou vaši rodiče Češi, tak vy jste taky Čech, i pokud se narodíte třeba na Havaji.
Když se nějaký cizinec narodí v Česku, tak není Čechy většinou považován za Čecha. A naopak, když se českým rodičům narodí dítě v zahraničí, tak je považováno za Čecha. Vyplývá to z představy, že se národnost dědí.
To znamená, že i potomci bývalých Čechoslováků můžou mít české občanství a myslím si, že to bude akceptovatelné.
