Pitek: Českomoravská jednota vždy zákon o myslivosti blokovala. Byla by to velká ostuda pětikoalice

Českomoravská myslivecká jednota dlouhodobě protestuje proti novele mysliveckého zákona, která má podle navrhovatelů snížit počty spárkaté zvěře. „Všechny strany, které dnes vládnou této zemi, nám před volbami slíbily, že posílí práva vlastníků zemědělských pozemků a hospodářů,“ tvrdí v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu sedlák Daniel Pitek, člen Asociace soukromého zemědělství, který se podílel na přípravě novely.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sedlák Daniel Pitek

„Tady se dlouhé roky lhalo, kolik zvěře máme. Sčítání, které se každý rok dělalo, se psalo tužkou a všichni vědí, že se to tak dělalo,“ popisuje Pitek | Foto: Štěpán Ron | Zdroj: Český rozhlas

Český statistický úřad v úterý vydal statistiky, podle kterých myslivci v Česku v poslední sezoně odstřelili nejvíc jelenů, daňků, muflonů a divočáků od roku 1950, kdy se tyto statistiky vedou. U divokých prasat jde meziročně o nárůst o 45 procent. U jelenů je to o polovinu víc než před deseti lety. Odpovídají tyto nárůsty tomu, o čem se v poslední době debatuje, tedy přemnožení zvěře v českých lesích?
Odpovídají. Jedná se tedy čistě o zvěř spárkatou, protože u zvěře drobné jsou naopak stavy velice tristní, ať už je to koroptev, bažant, zajíci, králík divoký. Veškerá polní drobná zvěř je skoro na stavech, které jsou jen na přežití nebo vymírající. 

Přehrát

00:00 / 00:00

„Neumím si představit, že by vládní poslanci hlasovali proti vládnímu návrhu. Pro nás by to byl důvod k tomu, že taková strana by se pro nás stala naprosto nečitelnou,“ popisuje sedlák Daniel Pitek

Co se týče spárkaté zvěře, ať už to je jelen evropský, jelen sika, daněk skvrnitý, muflon a především prase divoké, tam jsou stavy nadměrné, kdy nemáme rovnováhu mezi životním prostředím a populace druhů spárkaté zvěře.

Škody, které způsobuje přemnožená spárkatá zvěř, se odhadují na miliardy ročně. Opakovaně se v této souvislosti uvádí odhad pět až šest miliard korun. Na loňské diskusi pořádané Českou kanceláří pojistitelů zaznělo od zástupců Ústavu hospodářské úpravy lesů, že přemnožená zvěř působí škody ročně až za deset miliard korun. Považujete tyto odhady za realistické?
Odhady, které znám od Ústavu hospodářské úpravy lesů, byly kolem dvou a půl až pěti miliard korun škod na lesích v České republice. Zalesnění máme někde kolem 35 procent a zbytek je zemědělská půda. Na zemědělských plodinách a na zemědělském půdním fondu bude škoda přibližně stejná. Myslím, že ten odhad je správný.

Tam je velice k zamyšlení to, že dlouhé roky třeba státní podnik Lesy ČR, který spravuje polovičku lesů v Česku, vyžadoval po nájemcích svých honiteb škody zvěří pouze do 30 milionů korun.

Českomoravská myslivecká jednota operovala s tímto číslem a říkala: „Když polovička lesů v ČR požaduje škody do 30 milionů korun, tak ty škody jsou maximálně do 60 milionů korun.“ Realita, která byla spočítána Ústavem hospodářské úpravy lesů, je úplně jiná.

Tady se dlouhé roky lhalo, kolik zvěře máme. Sčítání, které se každý rok dělalo, se psalo tužkou a všichni vědí, že se to tak dělalo. Zároveň i ty škody, které byly ať už na státním majetku, tak i na majetcích v soukromém sektoru, byly naprosto ignorovány a přehlíženy, přestože se už dlouhé roky ozýváme, že tento stav je neudržitelný.

Vy dlouhodobě opakujete, že stávající myslivecký zákon v Česku je dědictvím komunismu, že novela, která čeká na projednání ve sněmovně, má napravit dědictví komunismu. Nejsou to přece jenom příliš silná slova?
Silná slova to nejsou, protože u nás není myslivost postavena na hospodářském základě. Nestojí na tom, že kdo hospodaří lesnicky a zemědělsky, by měl mít hlavní slovo v rámci myslivosti, protože myslivost se se zemědělstvím a lesnictvím navzájem velice silně ovlivňují.

U nás je to tak, že většina myslivců, kteří vykonávají výkon práva myslivosti, jsou lidé, kteří se zemědělci a lesnictvím nemají nic společného. Myslivost dělají jako svůj koníček ve volném čase, po svém povolání. Chodí někam do fabriky nebo do kanceláře, mají své firmy a pak si pronajmout honitby, které mají pro svůj volný čas, kde provádí svoji kratochvíli.

Myslivost je u nás, ve střední Evropě, postavená na prožitku z lovu a trofeji. Bohužel tím, že lidé, kteří hospodaří zemědělsky a lesnicky, do toho mohou mluvit jen velmi omezeně, tak lidé, kteří si pronajali honitby a nemají ohled na naše hospodaření – ani je logicky nijak nezajímá, protože oni zaplatí nájem a nemají důvod, aby se dívali na to, jestli máme nějaké škody.

„Velice podrobně“

Proti novele zákona o myslivosti dlouhodobě protestuje Českomoravská myslivecká jednota. Ta připravila petici, kterou podle představitelů jednoty od června podepsaly desetitisíce lidí. Předpokládáte, že i tak Parlament novelu schválí?
Doufám, že ano. Není pravda, co říká Českomoravská myslivecká jednota, že novela zákona o myslivosti nebyla projednána, že to je „takový výstřel do tmy“. Nad novelou jsme v pracovní skupině seděli přes dva roky. Přes dva roky jsme paragraf po paragrafu postupovali a každý paragraf se dopodrobna prodebatoval.

Českomoravská myslivecká jednota měla svého zástupce, pana inženýra Jiřího Janotu. Byli tam zástupci Agrární komory, zástupci Lesů ČR, zástupci Vojenských lesů a statků. Já jsem tam byl za asociaci, byl tam zástupce Svazu vlastníků obecních soukromých lesů a lidé z odboru lesnictví a myslivosti z ministerstva zemědělství.

Tam se to doopravdy precizovalo velice podrobně. Všechny organizace, ať už vlastnické, ekologické, hospodářské, lesnické a zemědělské, dlouhodobě změnu chtějí. Všechny současné vládní strany jsme oslovovali už dávno předtím, než se dostaly k moci.

Všechny strany, všechny politické subjekty, které dnes sedí v pětikoalici a vládnou této zemi, nám před volbami slíbily, že podpoří naše návrhy a posílí práva vlastníků zemědělských pozemků a hospodářů v rámci zákona o myslivosti a budou mít zájem na tom, aby se vytvořila rovnováha v prostředí, snížily se stavy spárkaté zvěře a zlepšil se stav životního prostředí, což nutně potřebuje.

Ptám se i proto, že sám ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v minulých měsících upozorňoval, že myslivecká jednota v minulých letech svým lobbingem zablokovala už šest novel zákona o myslivosti. Vláda aktuální novelu schválila v polovině června, původně chtěla novelu v prvním čtení ve sněmovně projednávat ještě před poslaneckými prázdninami, což se nestalo. Naopak pan ministr už čelil interpelaci. Máte zmapovanou podporu poslanců, jestli je opravdu reálné, aby novela prošla anebo jestli se myslivecké jednotě lobbingem podaří zablokovat i sedmou novelu?
Zatím se to Českomoravské myslivecké jednotě vždycky povedlo. Teď je ve své podstatě z pěti koaličních stran shoda ve čtyřech z nich, ať už je to ODS, TOP 09, Piráti nebo KDU-ČSL. Chtějí, aby novela prošla.

0:55

‚Pozor na děti i psy.‘ Jablonec odchytává mladá divoká prasata, myslivci je budou nahánět v sobotu

Číst článek

Jediné, kde jsou problémy, je hnutí STAN. Část poslanců se vyslovila, že bude hlasovat proti vládnímu návrhu, což pro nás je naprosto nepochopitelné a nepřijatelné. I STAN sliboval před volbami, že tento návrh novely podpoří, je v souladu s jejich předvolebními sliby.

Je v souladu s programovým prohlášením vlády, kde se v kapitole zemědělství odstavec myslivost jasně píše, že budou posílena práva vlastníků a toto je nejzásadnější instrument, jak práva vlastníků posílit.

Neumím si představit, že by vládní poslanci hlasovali proti vládnímu návrhu. Pro nás by to byl důvod k tomu, že taková strana by se pro nás stala naprosto nečitelnou a nedůvěryhodnou.

Nechci si to představovat a doufám, že se to nestane, protože by to byla veliká ostuda nejenom pro to konkrétní politické hnutí, ale asi pro celou pětikoalici. Je to jeden z našich zásadních pěti požadavků, které jsme jako asociace měli před volbami.

I po volbách jsme chtěli, aby to bylo zakomponováno do programové prohlášení vlády. Zákon o myslivosti byl jeden z důležitých bodů, které v zemědělském a lesnickém resortu po této vládě chceme.

Jaký je pro zemědělce největší problém s přemnoženou spárkatou zvěří? Jak mohou vlastníci pozemků tvořit a ovlivňovat plán lovu? A jak zasahuje novela o myslivosti do práv vlastníků? Poslechněte si celý díl pořadu Dvacet minut Radiožurnálu ze záznamu v úvodu článku.

Tomáš Pancíř, job Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme