„Čelíme nejvíce obstruované Sněmovně v Evropě,“ stěžuje si Pekarová Adamová (TOP 09) na opoziční obstrukce. „Shodu jsme našli u redefinice znásilnění,“ říká Válková (ANO).
„Je to velký apel a varování, aby se přílepky alespoň projednávaly standardní cestou v Poslanecké sněmovně, kdy může argumentovat i protistrana,“ hodnotí politolog rozhodnutí soudců.
Ústavní soud zrušil lex Babiš II. A byl to poslanec Jakub Michálek z Pirátů, který změnu ve Sněmovně na poslední chvíli přilepil k jinému zákonu. Může mít teď rozhodnutí vliv na chod Sněmovny?
Novela tří zákonů označovaná jako lex Babiš II například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení podalo 70 poslanců ANO.
„Opravdu se to dá těžko odhadnout, určitě se jedná o něco, co je na hraně přílepku. Ale zase víme, že Ústavní soud judikoval jen v několika málo případech,“ popsal Marek Benda (ODS) pro Radiožurnál.
Kolíková kritizovala ministerstvo vnitra za to, že ve smíru uznalo, že Babiš byl v dokumentech někdejší tajné policie StB neoprávněně evidován jako její agent a že s StB vědomě nespolupracoval.
Firmy oznámily dohodu o prodeji loni v září. Pražák koupí rozšiřuje svůj záběr v chemickém průmyslu, protože Kaprain vlastní ústeckou Spolchemii. Je také majitelem hokejové Sparty Praha.
„Vláda své sliby nemyslí vážně, šetří na špatném místě,“ říká o rozhodnutí nepřidat Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí zaměstnance Zelenka z protikorupční organizace Oživení.
Hnutí ANO v pátek podalo k Ústavnímu soudu návrh na zrušení části takzvaného lex Babiš 2, zpřísněného zákona o střetu zájmů. Návrh podepsalo 70 poslanců ANO, všichni kromě předsedy Andreje Babiše.
„Andrej Babiš by mohl rozdělit vydavatelství MAFRA na část online médií a část tištěných médií. Tu klasickou část by musel prodat, online část by si mohl nechat,“ míní mediální analytik Filip Rožánek.
Zákaz vlastnictví médií a přijímání dotací a pobídek bude v zákoně o střetu zájmů zřejmě přísnější. Úpravy tzv. lex Babiš schválila Sněmovna. Nyní je čeká posouzení v Senátu.
Babiš svým komentářem reagoval na nedělní rozhovor Rychetského pro Českou televizi, ve kterém Rychetský mimo jiné popsal svůj pohled na politický vývoj během 31 let od listopadu 1989.
Na konci minulého týdne Prahu navštívila delegace výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu. Europoslanci tu zjišťovali, jak Česko nakládá s unijními dotacemi.
Zákon o střetu zájmů není protiústavní. Po třech letech o tom v úterý rozhodli soudci Ústavního soudu. V Interview Plus na toto téma mluvil právník Jan Kysela.
Při úterním neveřejném zasedání pléna sboru všech ústavních soudců našel soudce zpravodaj Jan Filip většinovou podporu pro svůj návrh. Obsah zůstává neveřejný až do vyhlášení příští týden.
Jednání je podle mluvčí Ústavního soudu Miroslavy Sedláčkové neveřejné a usnesení soud nevyhlásí. Podnět k Ústavnímu soudu dal prezident Miloš Zeman už před třemi lety – v únoru 2017.
„O tom, že bych předčasně skončil, neuvažuji. Stal se jakýsi přírodní zázrak a jsem schopen fyzicky i mentálně tu funkci stále zastávat,“ řekl Rychetský v Hospodářských novinách.
Hradní kancléř Vratislav Mynář se měl podle Zemanova televizního vyjádření zeptat soudce Filipa na to, proč prezidentský návrh leží u soudu už dva roky.
Babiš začínal letošní rok ještě jako ministr financí. V průběhu roku ale musel z vlády odejít. Policie ho také obvinila kvůli dotaci na farmu Čapí hnízdo. I tak ale Babiš vyhrál podzimní volby.
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD oznámil, že kvůli neschopnosti ministra financí Andreje Babiše z ANO vysvětlil své příjmy, podá demisi. Konflikty mezi ANO a ČSSD provází celé tři roky společné vlády.
Ústavní soud (ÚS) obdržel návrh poslanců ANO na zrušení tří paragrafů zákona o střetu zájmů, které omezují právo firem vlastněných členem vlády získat státní dotace a zakazují členům vlády vlastnit média. Návrhem se bude jako soudce zpravodaj zabývat Jaromír Jirsa, na kterého padla volba podle rozvrhu práce. Zákon postihuje zejména podnikání vicepremiéra a předsedy ANO Andreje Babiše, který kvůli němu převedl své firmy Agrofert a SynBiol do svěřeneckých fondů.
Poslanci hnutí ANO žádají Ústavní soud o zrušení tří paragrafů zákona o střetu zájmů, které omezují právo firem vlastněných členem vlády získat státní dotace a zakazují členům vlády vlastnit média. Stížnost odešlou k Ústavnímu soudu v příštím týdnu, řekl ve čtvrtek na tiskové konferenci místopředseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Prezident Miloš Zeman podal podnět k Ústavnímu soudu kvůli zákonu o střetu zájmů přezdívanému lex Babiš. V úterý to oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Norma, která omezuje přístup firem vlastněných členy vlády k některým státním podporám, je podle Zemana protiústavní a porušuje zákaz diskriminace na základě majetku.
Začíná platit zákon o střetu zájmů přezdívaný lex Babiš. Omezuje podnikání členů vlády, firmy ministrů se tak už nemohou ucházet o veřejné zakázky, investiční pobídky a nenárokové dotace. Novelu kritizovali hlavně zástupci hnutí ANO, podle kterých je zákon namířený proti jejich předsedovi Andreji Babišovi. Ministr financí minulý týden oznámil, že kvůli zákonu vložil akcie dvou svých firem do svěřenských fondů. Prezident Miloš Zeman chce proti novele podat během února stížnost k Ústavnímu soudu.
