Ústavní soud zrušil podstatné části lex Babiš II. Michálkovu úpravu označil za neústavní přílepek
Ústavní soud zrušil v úterý podstatné části lex Babiš II. Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) byl totiž neústavním přílepkem. Obsahem normy se soud nezabýval. Novela tří zákonů označovaná jako lex Babiš II například znemožnila, aby vybraní veřejní funkcionáři byli zároveň skutečnými majiteli médií. Návrh na zrušení podalo 70 poslanců ANO. Rozdílný názor mělo šest z patnácti ústavních soudců.
Ústavní soud zrušil podstatné části lex Babiš II. Michálkovu úpravu označil za neústavní přílepek
Důvodem zásahu Ústavního soudu jsou vady legislativního procesu. Právní úprava vznikla jako neústavní přílepek, zdůraznil soud v nálezu. Výsledkem bude „obživnutí“ původní právní úpravy zvané lex Babiš v zákoně o střetu zájmů, kdy zákon nedopadal na takzvané skutečné majitele.
„Jeden zákon slouží jako podvozek. A k tomu je postupem pozměňovacího návrhu připojena jiná právní norma, která se svým obsahem ani účelem dostatečně neblíží původnímu návrhu.“
David Uhlíř (soudce zpravodaj o přílepcích)
„Důvěra společnosti v zákony je opřena mimo jiné o důvěru v proces jejich přijímání zahrnující otevřený, transparentní a jednoznačný postup. Zákon musí být výsledkem diskurzu vedeného napříč politickým spektrem,“ uvedl Ústavní soud.
„Náležitý je takový legislativní proces, který umožňuje otevřenou diskusi mezi zastánci konkurenčních názorů, včetně názorů menšinových. Nad dodržováním legislativního procesu bdí Ústavní soud,“ dodal.
Jak vznikl přílepek
Sněmovna se zabývala návrhem zákona, který měnil organizační strukturu a řízení Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Pozměňovací návrh poslance Jakuba Michálka (Piráti) do novely pár minut před koncem druhého čtení ve Sněmovně včlenil zpřísnění zákazu vlastnictví médií a přijímání dotací a investičních pobídek, včetně mechanismu kontroly a sankcí.
Ústavní soud projednal stížnost ANO na ‚lex Babiš II‘. ‚Šlo o moment překvapení,‘ připustil Michálek
Číst článek
Novela zpřísnila zákaz vlastnictví médií politiky. Nově tak nemohli vlastněná média převádět na blízké osoby nebo do svěřenských fondů. Přesně to udělal šéf hnutí ANO Andrej Babiš s mediální skupinou Mafra, kterou prodal. Babiš nyní plánuje svěřenský fond rozpustit. Nic mu už nebrání, aby akcie držel, není to v rozporu s funkcí poslance.
Ústavní soud ponechal v platnosti většinu změn, které se týkaly organizační struktury úřadu. Zrušil však to, co se do novely dostalo kvůli Michálkovu pozměňovacímu návrhu. Takzvané přílepky Ústavní soud zkritizoval už v roce 2007.
„V posuzované věci neměl pozměňovací návrh poslance Michálka úzký vztah ani k účelu, ani k předmětu původního návrhu zákona, a v Poslanecké sněmovně nebylo dosaženo širokého konsenzu ve prospěch jeho přijetí. Šlo tedy ve smyslu ustálené judikatury ÚS o přílepek,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
‚Moment překvapení‘
Michálek při listopadovém ústním jednání Ústavního soudu připustil, že chtěl proti opozici využít momentu překvapení a obejít „obstrukční peklo“. Piráti byli tehdy součástí vládní koalice. Michálek očekával, že ANO se bude všemi silami bránit přijetí novely, která dopadala i na předsedu hnutí Andreje Babiše.
Změnu zákona o střetu zájmů chce ale v Parlamentu prosadit znovu. „Budu navrhovat, aby změnu zákona o střetu zájmů schválil parlament znovu a respektoval přitom podmínky kladené Ústavním soudem,“ uvedl v úterý.
Nález je podle šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové dobrou zprávou i pro budoucí menšiny ve Sněmovně. „Do legislativního procesu nepatří moment překvapování, netransparentnost, přílepkování,“ řekla.
Slova předsedy Baxy
Předseda Ústavního soudu Josef Baxa zkritizoval v úterý dlouhodobě neutěšenou praxi v Poslanecké sněmovně co do dodržování pravidel jednacího řádu.
„Všichni aktéři legislativního procesu si stěžují. Vláda si stěžuje, že nemůže vládnout. Opozice si stěžuje, že nemůže plnit kontrolní funkci,“ uvedl Baxa.
„Myslíme si, že je důležité, aby ten, kdo rozhoduje o pravidlech pro jiné, sám dodržoval při rozhodování pravidla.“
David Uhlíř (soudce zpravodaj)
„Na dotazy, proč pravidla nezmění, jsme zaznamenali širokou shodu, že to nejde nebo je to složité. To je nepříliš dobré vysvědčení,“ zdůraznil předseda Ústavního soudu.
Rozhodnutí podle Baxy nebylo jednomyslné. Šest soudců z patnácti mělo odlišný názor. „Lišíme se v názorech na míru, kdy má Ústavní soud zasáhnout a kdy má věci ponechat Parlamentu, aby si je uspořádal sám,“ nastínil Baxa rozdíly v názorech ústavních soudců.
Ústavní soud podle Uhlíře hlídal čistotu legislativního procesu. „Myslíme si, že je důležité, aby ten, kdo rozhoduje o pravidlech pro jiné, sám dodržoval při rozhodování pravidla,“ dodal soudce zpravodaj, pro kterého je úterý posledním dnem funkčního období. „Za těch 10 let jsem nezažil tak dlouhé, zevrubné a poučené rozhodování o nějaké otázce,“ zhodnotil.
Výhrady ANO
Hnutí ANO mělo výhrady k obsahu novely i proceduře přijetí. Veřejné jednání se týkalo hlavně procedury, kterou byla novela přijata. Zásadní otázkou bylo, zda šlo o protiústavní přílepek, tedy pozměňovací návrh přičleněný k obsahově nesouvisejícímu materiálu.
„Vládní většina v Poslanecké sněmovně postupovala rozporně s pravidly zákonodárného procesu tím, že k prosazení svého zájmu zvolila tzv. přílepek a současně učinila vše pro to, aby nemohl být řádně projednán,“ stálo v podnětu, který ANO předložilo ústavním soudcům.
Plénum, tedy sbor ústavních soudců a soudkyň, se problematikou několik měsíců zabývalo při neveřejných poradách. Veřejně návrh projednalo 6. listopadu. Součástí bylo i osmihodinové vyslýchání svědků z řad politiků.
