Izraelská armáda v úterý informovala, že Hamás „s velkou pravděpodobností“ drží rukojmí v nemocnici Šifá, v jejímž podzemí má podle izraelské tajné služby hnutí strategický úkryt.
První z těl hromadného hrobu, mezi nimiž je i sedm žen a sedm dětí, byly nalezeny 20. června. Tito lidé zřejmě zemřeli při násilnostech, které následovaly po zabití guvernéra súdánského státu.
V hromadném hrobě na pozemku sirotčince a domova pro svobodné matky, který vedl řád sester z Bon Secours, skončilo mezi lety 1925 a 1961 nejméně 796 dětí.
Ze 458 civilistů, kteří podle ukrajinských úřadů zemřeli za ruské okupace města, jich zatím nebylo možné identifikovat pět desítek. Mezi zabitými je rovněž 12 dětí.
„Těla obětí, která už byla podrobena analýzám, příbuzní pohřbili na normálních hřbitovech. Pohřbíme je s veškerou úctou všechny,“ říká Andrej, místní duchovní.
Ukrajincům se podařilo odrazit útok na Kyjev, odkud se ruské jednotky postupně přesouvají na východ. Po nich zůstávají zničené domy i stovky mrtvých, což ukazují i satelitní snímky.
BBC na svém ruskojazyčném webu za nepravdivé označila ruské tvrzení, že ruské jednotky opustily Buču ještě 30. března a těla mrtvých se objevila až o čtyři dny později.
Věhlas kutnohorské kostnice zřejmě ještě stoupne. Archeologové při výzkumu v areálu kostnice odkryli tři desítky hromadných hrobů. Odborníci mluví o evropském unikátu.
Lidé na Haiti začali pohřbívat některé mrtvé po ničivém hurikánu Matthew do masových hrobů, informovala agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení místních úřadů. V zemi se po zásahu přírodní katastrofy, která si podle nejnovější bilance vyžádal na tisíc životů, šíří cholera.
Vládní vojáci objevili v syrské Palmýře masový hrob se 150 těly. Podle Damašku povraždili obyvatele města členové takzvaného Islámského státu. Od osvobození Palmýry na konci března odkryli příslušníci vládních sil už několik masových hrobů, ve kterých byli pohřbeni hlavně ženy, děti a starci.
V Českém ráji je několik masových hrobů, ve kterých leží podle hruboskalské kroniky desítky Němců. Údajně byli zastřeleni bez soudu na konci 2. světové války. Místní lidé o masakru z 8. května 1945 u zámku Hrubá Skála vědí. O smrti dvaačtyřiceti lidí ale mluví jen velmi neradi. Veřejně to udělal až archivář ze Semil Pavel Jakubec. O zabitých Němcích se letos dočetl ve farní kronice, když hledal úplně něco jiného.
Na východě Sýrie, v provincii Dajr az-Zaur, odkryli místní obyvatelé masové hroby s ostatky nejméně 230 lidí. V této oblasti bojuje radikální hnutí Islámský stát proti jiným ozbrojeným skupinám i proti syrským vládním jednotkám. Podle syrských aktivistů, kteří boje v zemi dokumentují, masakr spáchali zřejmě právě bojovníci Islámského státu.
Výsledky testů DNA potvrzují, že na louce Budínka u Dobronína byli na konci května 1945 zabiti místní Němci. Vyrozumění od české policie v těchto dnech dostávají příbuzní dobronínských obětí. Jak Radiožurnálu řekl zástupce příbuzných a tamní rodák Johann Niebler, potvrzující zprávu dostali příbuzní zatím dvou obětí.
Pozůstalí po obětech teroru svrženého libyjského vládce Muammara Kaddáfího konečně nacházejí své příbuzné. Jejich těla spočívají v masovém hrobě v okolí tripoliské věznice Abú Salím. Podobných hrobů může být v Libyi více, za vlády Kaddáfího totiž zmizelo nejméně 6000 lidí.
Nedaleko věznice Abú Salim v libyjském hlavním městě Tripolisu se našel masový hrob. V něm byly objeveny ostatky nejméně 1200 lidských těl. Informovala o tom arabská televize Al Džazíra.
Archeologové, kteří v Dobroníně na Jihlavsku pátrají po dalších obětech masakru německých občanů v květnu 1945, hlásí nový objev. V lokalitě za železničním viaduktem našli další kosterní pozůstatky.
Už více než třicet let uplynulo od smrti španělského diktátora, generála Francisca Franka, ale Španělé se s následky občanské války a diktátorského režimu vypořádávají dodnes. V těchto dnech si na Pyrenejském poloostrově připomínají desáté výročí od otevření prvního masového hrobu obětí občanské války.
Jihlavský novinář Miroslav Mareš dnes předá hlavnímu vyšetřovateli pětašedesát let staré masové vraždy u Dobronína na Jihlavsku další dokumenty. Z německé strany totiž získal dobové zápisy Gestapa.
Dřevěný třímetrový kříž stojí u Dobronína na Jihlavsku. V místě údajného hrobu zavražděných Němců ho tam včera večer vztyčila skupina zatím neznámých místních lidí. Mezitím bylo při archeologickém průzkumu v lokalitě Budínka do této chvíle objeveno už šest lidských obětí pětašedesát let staré tragédie.
6:14
|Ondřej Bouda, Lenka Rafaelová, Václav Sochor|Zprávy ze světa
Před patnácti lety srbské jednotky dobyly východobosenskou enklávu Srebrenica a povraždily kolem osmi tisíc muslimských chlapců a mužů. Masakr si včera ve Srebrenici připomnělo čtyřicet tisíc lidí. Přesný počet obětí pravděpodobně nebude nikdy znám, protože těla jsou pohřbena v mnoha masových hrobech, o nichž si nikdo nevedl žádné záznamy. Přesto se Mezinárodní komise pro pohřešované osoby snaží co nejvíce obětí identifikovat.
Na jihozápadě Srbska odhalili hromadný hrob, skrývající ostatky asi 250 kosovských Albánců. Ty pravděpodobně zavraždily srbské jednotky během operace v Kosovu před dvanácti lety.
Nový masový hrob z doby po druhé světové válce našli ve Slovinsku u města Laško. Byly v něm ostatky několika stovek lidí. Zřejmě byli zavražděni při hromadných a přísně utajovaných popravách bez soudů, které provedli jugoslávští partyzáni. Oběťmi se stali přívrženci fašistických režimů.