Ve Španělsku už deset let otevírají masové hroby
Už více než třicet let uplynulo od smrti španělského diktátora, generála Francisca Franka, ale Španělé se s následky občanské války a diktátorského režimu vypořádávají dodnes. V těchto dnech si na Pyrenejském poloostrově připomínají desáté výročí od otevření prvního masového hrobu obětí občanské války.
Na území Španělska je prý ještě téměř dva tisíce podobných masových hrobů. První exhumace a identifikace mrtvých z masového hrobu se konala v roce 2000. Mezitím jich otevřeli ve Španělsku ještě dalších 200 a další exhumace obětí Frankova režimu mají pokračovat
Hroby se určitě budou otevírat i nadále, i když to jde jen velmi pomalu. Dosud se z nich otevřela pouze jedna desetina. Zůstává ještě 1800 hrobů neotevřených. Problém spočívá hlavně v tom, zjistit kde hroby jsou, což se dosud dělo jen na základě lidské paměti. Někdo ze starších lidí si vzpomene a poví to.
Lubica Zlochová mluvila v Odpoledním Radiožurnálu o otevírání masových hrobů ve Španělsku.mp3
V žádných dokumentech existence masových hrobů zachycená nebyla. Dosud se podařilo identifikovat kolem pěti tisíc mrtvých z období španělské občanské války. Zmizelých osob přitom bylo na seznamech až sto tisíc. Jde tedy takřka o mravenčí práci, o kterou usiluje už třetí generace pozůstalých.
Práce spojené s otevíráním masových hrobu a identifikací mrtvých jsou finančně náročné. Momentálně je platí vláda z rozpočtu na základě zákona o obnově historické paměti, který platí už tři roky. Na tento účel je vyhrazeno šest milionů eur.
Otevírání hrobů přijímá většina společnosti kladně. Satisfakce vládne především u pozůstalých. Jejich jakýmsi krédem je, že čím více hrobů se otevře, tím více ran se zavře. Pozůstalým z velké části jde jen o to, si své mrtvé pohřbít. Nejsou nijak militantní. Na druhé straně ti, co tvrdili, že Francova diktatura nebyla až tak zlá, zřejmě přehodnocují své názory.
