Autoři zpráv tvrdí, že se Mezinárodní soudní dvůr postavil na stranu Ruska i ve věcech, které neřešil. Nerozhodoval třeba o tom, zda Rusko používá vůči Ukrajině sílu legálně, vysvětluje právnička.
„Nedokážu si představit, jak by měla vojenská operace pokračovat, aby Izrael splnil, co je po něm požadováno,“ říká Martin Faix, vedoucí Centra mezinárodního, humanitárního a operačního práva.
Izrael má také umožnit do Pásma Gazy přístup vyšetřovacímu týmu, který by se zabýval sběrem důkazů v případu údajného páchání genocidy na Palestincích.
„Je paradox, že potomci lidí, kteří zažili tak brutální tragickou událost, jako je šoa, možná páchají válečné zločiny na jiném státu,“ popisuje Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.
Česko podporuje zřízení tribunálu, jenž by soudil zločiny páchané na Ukrajině. Proces ale uváznul ve spletitých právnických diskusích, přibližuje pro iROZHLAS.cz René Miko, zástupce u haagského soudu.
„Nejsme účastníky statutu, neuznáváme to,“ sdělil Peskov. „Víme, že tam probíhají různé neveřejné procesy, které se dělají v tajnosti. Podle toho na takováto rozhodnutí pohlížíme,“ prohlásil.
Mezinárodní soudní dvůr 26. ledna uložil Izraeli, aby přijal kroky, které v Gaze zlepší humanitární situaci a zabrání genocidě, z níž ho před haagským soudem viní Jihoafrická republika.
„Nebezpečná situace si žádá okamžité uplatnění předběžných opatření, a to napříč celým Pásmem Gazy včetně Rafáhu, nežádá si však přijetí dodatečných předběžných opatření,“ stojí v rozhodnutí soudu
Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci.
Fakt, že soud spatřuje riziko, že v Gaze by mohlo docházet ke genocidě, Izrael podle Milana Lipovského z Právnické fakulty UK cítí jako morální újmu. „To je ostuda pro každý stát,“ konstatuje.
Soud v Haagu si v pátek vyslechne argumenty Izraele, který obvinění z genocidy odmítá. Tvrdí, že operace v Gaze je aktem sebeobrany, k němuž přistoupil po útoku teroristů z Hamásu z loňského října.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu prověří ruskou vojenskou invazi na Ukrajině. Předmětem soudního řízení je tvrzení Kremlu, že invaze má zabránit genocidě Rusů ukrajinském území.
JAR patří mezi více než 120 států, které mají povinnost zadržet po vstupu na své území každého, na koho byl vydán zatykač ICC. Také ale chce v hostit summit skupiny BRICS, na který je pozvaný i Putin.
Ukrajina požádala Mezinárodní trestní soud v Haagu, aby vyšetřil zničení Kachovské přehrady z počátku tohoto týdne. Ukrajinské úřady už soudu předaly veškeré informace, které k věci mají.
Félicien Kabuga, který čelil obvinění z financování genocidy Tutsiů ve Rwandě v roce 1994, nemůže být souzen. Podle agentury AFP o tom rozhodl jeden z trestních soudů OSN se sídlem v Haagu.
Podle obžaloby jsou Thaçi a jeho spolupracovníci zodpovědní za vraždy asi 100 civilistů, které členové povstalecké armády spáchali mezi březnem 1998 a zářím 1999.
Křesla v soudní síni vyhrazená pro ruskou delegaci zůstala prázdná, načež předsedající soudkyně Joan Donoghueová řekla, že lituje ruského rozhodnutí nezúčastnit se jednání.
Ugandští vojáci vtrhli do východního Konga na přelomu tisíciletí v rozporu s mezinárodním právem. Kompenzaci za to africkému státu přiřkl mezinárodní soud už v roce 2005, ale vyčíslil ji až teď.