Pašinjan se má ve čtvrtek v Moskvě setkat s prezidenty Ázerbájdžánu a Ruska Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem, zapochyboval však, že do té doby bude připravena mírová smlouva.
Od prosince loňského roku blokují ekologičtí aktivisté spojnici mezi Arménií a částí Náhorního Karabachu obydlenou Armény. Podle historika jde o nátlak na arménskou vládu.
Podle poradce premiéra Petra Fialy budou setkání s jistotou pokračovat. Nyní jsou již vybrané tři nadcházející země, v nichž se summity uskuteční. Země by se měly setkávat dvakrát do roka.
„Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura Anadolu.
Prudké ozbrojené střety vypukly na hranici Arménie a Ázerbájdžánu v noci na úterý, přičemž obě znesvářené země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem.
Jedna možnost je, že Ázerbájdžán chce vynutit podepsání mírových dohod s Arménií a zároveň uznání svých teritoriálních nároků, komentuje Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií.
Arménie a Ázerbájdžán v úterý oznámily, že při nových střetech na společné hranici zemřelo na obou stranách po zhruba 50 vojácích. Boje jsou nejkrvavější od roku 2020.
Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem propukly v noci na úterý. Obě strany tak porušily dohodu o klidu zbraní, která měla platit od úterního rána. Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem.
533. prapor bezpilotních letounů je součástí Armády České republiky ani ne tři roky. Drony jsou ale podle jeho velitele neodmyslitelnou součástí dnešních bojišť a pomáhat mohou třeba i hasičům.
Napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem stále trvá. Rusko, jehož jednotky dohlížejí na udržování míru v oblasti, chce mírové a diplomatické řešení sporu. Arménský premiér naopak požádal o ruský zásah.
Obě strany už dříve oznámily, že při střetech v oblasti zahynuli nejméně dva arménští bojovníci a jeden ázerbájdžánský voják, což vyvolalo obavy z nové války, poznamenala AFP.
Velení ruského kontingentu podle ruského ministerstva obrany podniká kroky k uklidnění vyhrocené situace a vyzvalo ázerbájdžánskou stranu ke stažení vojsk.
Ozbrojené střety mezi oběma bývalými sovětskými republikami se opakují od předloňské války o Náhorní Karabach. Těžké přestřelky se na hranici odehrály naposledy v listopadu loňského roku.
Obě země žádaly justici o vydání předběžného opatření k zastavení rasové nenávisti. Soudní dvůr uznal situaci za naléhavou a návrhům obou stran částečně vyhověl.
Dohoda na vytyčení hranice je velice důležitá, protože letité spory obou kavkazských zemí o území oblasti Náhorního Karabachu loni vyvrcholily v nový ozbrojený konflikt.
Na hranicích Arménie a Ázerbájdžánu se bojuje. Arménie požádala Rusko, aby jí na základě dohody pomohlo bránit svrchované území. Arménie hlásí mrtvé a raněné,
Osm měsíců od konce války o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem je stále spousta nezvěstných. Jejich rodiny nevěří místním laboratořím s testy DNA. Vzorky ke kontrole posílají do zahraničí.
„Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy,“ prohlásil Nikol Pašinjan na facebooku.
Arménie má o své válečné zajatce zájem. Ázerbájdžán má zase stále problémy se ztrátami na životech kvůli nášlapným minám. Příměří zprostředkované Ruskem ukončilo loni v listopadu šest týdnů bojů.
Zakavkazská země se ocitla v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.
Předseda vlády na armádní prohlášení zareagoval výzvou svým stoupencům, aby se hned v Jerevanu sešli na centrálním náměstí Republiky. Následně oznámil odvolání náčelníka generálního štábu.
h.Na protestním shromáždění příznivců opozice vystoupil i bývalý premiér Vazgen Manukjan, který vyzýval, aby lidé byli připravení „povstat a uchopit moc“.