Ázerbájdžánci zadrželi na kontrolním stanovišti na Lačinském koridoru tři mladé Armény, kteří cestovali z Karabachu do Arménie. Tlak na region vede k politické destabilizaci.
Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby. Podle zpráv karabašských Arménů je situace katastrofální.
Pašinjan se má ve čtvrtek v Moskvě setkat s prezidenty Ázerbájdžánu a Ruska Ilhamem Alijevem a Vladimirem Putinem, zapochyboval však, že do té doby bude připravena mírová smlouva.
Od prosince loňského roku blokují ekologičtí aktivisté spojnici mezi Arménií a částí Náhorního Karabachu obydlenou Armény. Podle historika jde o nátlak na arménskou vládu.
Podle poradce premiéra Petra Fialy budou setkání s jistotou pokračovat. Nyní jsou již vybrané tři nadcházející země, v nichž se summity uskuteční. Země by se měly setkávat dvakrát do roka.
„Prezident Erdogan se setkal s ázerbájdžánským prezidentem Alijevem a arménským premiérem Pašinjanem před zasedáním Evropského politického společenství v Praze,“ napsala agentura Anadolu.
Prudké ozbrojené střety vypukly na hranici Arménie a Ázerbájdžánu v noci na úterý, přičemž obě znesvářené země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem.
Jedna možnost je, že Ázerbájdžán chce vynutit podepsání mírových dohod s Arménií a zároveň uznání svých teritoriálních nároků, komentuje Slavomír Horák z Katedry ruských a východoevropských studií.
Arménie a Ázerbájdžán v úterý oznámily, že při nových střetech na společné hranici zemřelo na obou stranách po zhruba 50 vojácích. Boje jsou nejkrvavější od roku 2020.
Boje mezi Arménií a Ázerbájdžánem propukly v noci na úterý. Obě strany tak porušily dohodu o klidu zbraní, která měla platit od úterního rána. Země se z rozpoutání konfliktu viní navzájem.
533. prapor bezpilotních letounů je součástí Armády České republiky ani ne tři roky. Drony jsou ale podle jeho velitele neodmyslitelnou součástí dnešních bojišť a pomáhat mohou třeba i hasičům.
Napětí mezi Arménií a Ázerbájdžánem stále trvá. Rusko, jehož jednotky dohlížejí na udržování míru v oblasti, chce mírové a diplomatické řešení sporu. Arménský premiér naopak požádal o ruský zásah.
Obě strany už dříve oznámily, že při střetech v oblasti zahynuli nejméně dva arménští bojovníci a jeden ázerbájdžánský voják, což vyvolalo obavy z nové války, poznamenala AFP.
Velení ruského kontingentu podle ruského ministerstva obrany podniká kroky k uklidnění vyhrocené situace a vyzvalo ázerbájdžánskou stranu ke stažení vojsk.
Ozbrojené střety mezi oběma bývalými sovětskými republikami se opakují od předloňské války o Náhorní Karabach. Těžké přestřelky se na hranici odehrály naposledy v listopadu loňského roku.
Obě země žádaly justici o vydání předběžného opatření k zastavení rasové nenávisti. Soudní dvůr uznal situaci za naléhavou a návrhům obou stran částečně vyhověl.
Dohoda na vytyčení hranice je velice důležitá, protože letité spory obou kavkazských zemí o území oblasti Náhorního Karabachu loni vyvrcholily v nový ozbrojený konflikt.
Na hranicích Arménie a Ázerbájdžánu se bojuje. Arménie požádala Rusko, aby jí na základě dohody pomohlo bránit svrchované území. Arménie hlásí mrtvé a raněné,
Osm měsíců od konce války o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem je stále spousta nezvěstných. Jejich rodiny nevěří místním laboratořím s testy DNA. Vzorky ke kontrole posílají do zahraničí.
„Už víme, že jsme dosáhli přesvědčivého vítězství a že v parlamentu budeme mít přesvědčivou většinu, i když ještě nebyly sečteny všechny hlasy,“ prohlásil Nikol Pašinjan na facebooku.
Arménie má o své válečné zajatce zájem. Ázerbájdžán má zase stále problémy se ztrátami na životech kvůli nášlapným minám. Příměří zprostředkované Ruskem ukončilo loni v listopadu šest týdnů bojů.
Zakavkazská země se ocitla v politické krizi po loňské válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, ve které Arméni utrpěli porážku. Pašinjan od té doby čelí demonstracím a opozice požaduje jeho demisi.