„Mnoho věcí jako koridory na arménském území nebo návrat arménských válečných zajatců z věznic v Baku zůstává nedořešeno,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Slavomír Horák.
„Hodně lídrů se pokoušelo ukončit tu válku, ale neúspěšně, až do nynějška, díky ‚TRUMPOVI‘,“ napsal Trump na Truth Social. Dodal, že jeho administrativa je s oběma zeměmi v kontaktu již delší dobu.
„Obávám, že to může být oboje. Opozice je výrazně navázaná na Rusko. Může hrát ale roli i to, že se prostě snaží ‚vyoutovat‘ své odpůrce,“ říká pro iROZHLAS.cz politický geograf Vincenc Kopeček.
V jistém smyslu je pozoruhodné, že desítky let znepřátelené země vůbec vypracovaly návrh mírové dohody. Je nepravděpodobné, že by tento proces vůbec zahájily, kdyby nebylo invaze Ruska na Ukrajinu.
„Z kulturního a historického hlediska je genocida formující pro arménský národ,“ říká pro iROZHLAS.cz politický geograf Vincenc Kopeček z Ostravské univerzity.
Ázerbájdžán je v souvislosti s pořádáním COP29 kritizován nejen pro značnou závislost na vývozu fosilních paliv. Kritiku vyvolává také situace v lidskoprávní oblasti.
„Pomalé sbližování se Západem můžeme sledovat jako výsledek série konfliktů s Ázerbájdžánem v posledních letech,“ říká expert na postsovětský region Ondřej Ditrych pro iROZHLAS.cz.
Z horské enklávy, kterou nedávno po bleskové vojenské operaci ovládl Ázerbájdžán, uprchlo podle Jerevanu během několika dní přes 100 000 obyvatel, tedy kolem 80 procent odhadované populace.
Nad perspektivami arménského obyvatelstva Náhorního Karabachu se ve své analýze na stránkách nezávislého ruského internetového portálu zamýšlí Alexandr Atasuncev.
Podle OSN počet Arménů, kteří uprchli z Náhorního Karabachu do Arménie, překročil 100 000. Před ázerbájdžánskou bleskovou operací z minulého týdne přitom v oblasti žilo odhadem 120 000 lidí.
Počet arménských uprchlíků z Náhorního Karabachu již přesáhl 100 000. Arménie v sobotu požádala Evropskou unii o pomoc se zvládáním této migrační vlny.
Exodus oživuje přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace, napsal Reuters.
Z Náhorního Karabachu prchají desetitisíce lidí do Arménie. České ministerstvo zahraničí varovalo před cestami do oblasti, doporučuje registraci v systému Drozd.
Snahou Ázerbájdžánu je dostat všechny Armény z Náhorního Karabachu pryč relativně pokojně, aby to nepřitáhlo pozornost, vysvětluje pro iROZHLAS.cz specialista na Kavkaz Vincenc Kopeček.
Ázerbájdžán minulé úterý zahájil v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Do Arménie už z oblasti uprcho 70 tisíc lidí
Mezi evakuovanými je podle arménského ministerstva zdravotnictví také zhruba 350 lidí, kteří utrpěli zranění při ázerbájdžánské ofenzivě a také následkem pondělního výbuchu skladu pohonných hmot.
Petrosjanová je jednou z přibližně 120 000 etnických Arménů, jejichž svět se obrátil vzhůru nohama poté, co Ázerbájdžán minulý týden spustil bleskovou ofenzivu.
Většina uprchlíků odjela na vybraná místa, kde plánují žít, menší části poskytne bydlení arménský stát. V Náhorním Karabachu před začátkem nynějšího vysidlování žilo asi 120 000 etnických Arménů.
Od středy v oblasti panuje příměří poté, co arménské separatistické jednotky fakticky kapitulovaly. V neděli Ázerbájdžán uvedl, že odzbrojování separatistů ve spolupráci s ruskými vojáky pokračuje.
„Lidé pocházející z Náhorního Karabachu se ráno probudí a jdou si přečíst zprávy. Tentokrát jsme věděli, že to bude špatné,“ líčí změny 33letá Arménka, Geghetsik Afuntsová.
Poradce prezidenta mezinárodně neuznávané arménské karabašské republiky David Babajan uvedl, že situace v separatistickém regionu je tvrdá - lidé mají hlad, nefunguje elektřina a chybí palivo.
Karabašské síly uvedly, že Ázerbájdžán prolomil jejich linie, zmocnil se některých výšin a strategických silničních uzlů a jim nezbývá než přijmout návrh na příměří.