Ruský důstojník utrpěl vážná zranění při odstraňování min ze silnice u města Šuša, kterým podlehl při převozu do nemocnice. Ruští vojáci byli do regionu posláni v rámci mírové dohody.
„Skutečnost, že Ázerbájdžán osvobodil své území od okupantů, ještě neznamená, že boj skončil. Politický a vojenský boj bude od nynějška pokračovat na mnoha dalších frontách,“ prohlásil Erdogan.
„Už není o co bojovat. Válka skončila a v nejbližší době nehrozí obnovení konfliktu v plné míře,“ popisuje Martin Dorazín, který na místě donedávna působil jako zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu.
Válka skončila. Začaly fungovat také semafory a veřejné osvětlení, takže se dá po městě chodit i v noci. Po ulicích sice jezdí auta, ale lidí je tady velmi málo.
Některé z obrovských cisteren jsou prázdné, právě sem dopadly rakety, které je poškodily. Jeden ze šrapnelů ale díru ucpal, takže výrobci nepřišli úplně o všechno.
Středeční rezoluce francouzského senátu však může být jen symbolická. Neznamená, že vláda v Paříži suverenitu Náhorního Karabachu. Přesto Ázerbájdžán žádá pro Francii postih.
Dříve to bývalo oblíbené turistické centrum, protože dole v soutěsce jsou horké prameny, takže tam byly lázně. Kelbadžár se ale nyní stal městem duchů.
Z pozůstatků války je patrné, že ázerbájdžánská strana zcela jednoznačně mířila na civilní objekty. Široko daleko nebyly – ani když jsem tady byl za války – žádné výrazně vojenské objekty.
Na tomto stadionu v Martuni se konalo v roce 2019 fotbalové mistrovství světa neuznaných států - podobně jako Náhorní Karabach. Tehdy tady bylo asi 10 000 lidí. Stadion postavili právě pro tyto hry.
Podle dokumentu pošle Česko do Arménie roušky a ochranné rukavice v celkové hodnotě přibližně 1,07 milionu korun. Dopravu a doprovod k zabezpečení předání obstará armáda 24. listopadu.
Dadivank, 2000 let starý arménský kostel ležící na území Náhorního Karabachu, chrání nyní ruští vojáci s obrněnými transportéry. Místní obyvatelé se bojí, aby ho vandalové nepoškodili.
Z Náhorního Karabachu se stahují jednotky arménské armády, čímž plní dohodu mírové úmluvy z 10. listopadu. Původně měly opustit oblast 15. listopadu, Ázerbájdžán ale souhlasil s prodloužením lhůty.
Sarkisjan v poselství k národu vyzval k uspořádání předčasných parlamentních voleb a k odstoupení vlády premiéra Nikoly Pašinjana, kterou by měla nahradit „vláda národní svornosti“.
K těm, co utekli kvůli válce, se přidávají lidé, kteří prchají před předáním nárazníkových zón Ázerbájdžánu. Řada z nich bude potřebovat pomoc, protože domů už se asi nikdy nevrátí.
Vrácení tří okresů v Náhorním Karabachu Ázerbájdžánu předpokládá dohoda o ukončení války v Náhorním Karabachu. V pondělí ji podepsal arménský premiér Nikol Pašinjan s prezidenty Ruska a Ázerbajdžánu.
Premiér Nikola Pašinjan čelil v uplynulých dnech kritice politiků i lidovému hněvu za svůj souhlas s dohodou o příměří v Náhorním Karabachu, která stvrdila faktickou porážku arménských vojsk.
„Vojenskou fázi konfliktu jednoznačně vyhrál Ázerbájdžán, ale politické řešení je pro něj nejasné. Není příjemná věc, pokud na území, které si nárokujete, mají být přítomny ruské vojenské jednotky.“
Kdyby boje pokračovaly, situace by se pro Jerevan zhoršovala a kapitulace by byla ještě více ponižující, napsal ruský list Vedomosti. Geopolitické důsledky jsou podle deníku katastrofální i pro Rusko.
Rusko, Turecko, Ázerbájdžán a Arménie se dohodly na mírovém plánu pro Náhorní Karabach. Mnozí Arméni to ale berou jako kapitulaci a vzali útokem budovu vlády v Jerevanu.
Podepsání dohody potvrdili i ázerbájdžánský a ruský prezident. Vladimir Putin zároveň dodal, že na klid zbraní budou v Náhorním Karabachu dohlížet i ruští pozorovatelé.