Tajemné bedny a další předměty z pozůstalosti vědce Bohuslava Jiruše jsou k vidění v Národním muzeu v Praze. Záhadné schránky se staly téměř fenoménem, a to díky veřejné anketní otázce, zda mají být otevřené dříve, než Jiruš uvedl ve své závěti.
Národní muzeum v Praze vystavilo tajemné bedny, které podle závěti farmakologa a botanika Bohuslava Jiruše mohou být otevřeny až 200 let po jeho smrti, tedy v roce 2101. Badatelé chtěli jejich obsah prozkoumat za pomoci moderní techniky, veřejnost s tím ale v anketě nesouhlasila.
Až nečekaně klidný byl rozhlasový Speciál Martina Veselovského po dnešní demonstraci Stop vládě. V nové budově Národní muzea v Praze debatovali ministr financí Miroslav Kalousek, předseda ČKMOS Jaroslav Zavadil, filosof Václav Bělohradský a ekonomický expert Aleš Michl.
Národní muzeum v Praze řeší nezvyklý problém. Botanik a farmakolog Bohuslav Jiruš mu v 19. století odkázal dvě truhly, které se mají otevřít až 200 let po jeho smrti. O jejich obsahu nikdo nic neví a Národní muzeum teď zvažuje, jak s nimi naloží.
2:27
|Pavla Dluhoschová, Tomáš Medek, Lucie Maňourová|Výtvarné umění
Nejdražší zlatou minci světa, amerického Dvojitého orla – Double Eagle, si dnes a zítra můžete prohlédnout v Národním muzeu. Jeho hodnota dosahuje téměř k 8 milionům dolarů. Pro numismatiky je stejnou ikonou jako pro filatelisty Modrý Mauritius. Vzácná mince se vůbec poprvé vydala do Evropy a Praha je jednou ze sedmi zastávek evropského turné.
Na zítřek připadá 25. únor, datum spojené s výročím únorového převratu, které se za minulého režimu slavilo jako Vítězství československého pracujícího lidu. Národní muzeum se tohoto data rozhodlo využít k představení zázemí někdejšího mauzolea Klementa Gottwalda na pražském Vítkově. Zítra otevře unikátní expozici Laboratoř moci, kterou doprovodí vzdělávací projekt I zlo může mít pozlátko.
3:23
|Pavla Dluhoschová, bre, Martina Maňasová|Technologie
Křižíkova oblouková lampa, bleskosvod Prokopa Diviše nebo Kaplanova turbína - tyto a další vynálezy slavných Čechů budou k vidění v Nové budově Národního muzea v Praze. Začíná tam totiž výstava nazvaná Vynálezci a vynálezy.
Křižíkova oblouková lampa, Kaplanova turbína a další vynálezy slavných Čechů vystaví ve své Nové budově Národní muzeum Praze. Tento týden instalovalo do chystané expozice aerosáně z kopřivnické Tatry z roku 1942.
Historickou budovu Národního muzea dnes opustil čtyři metry vysoký a čtyři sta kilogramů vážící model mamuta. Po nutných opravách se stane součástí velké putovní výstavy muzea. Do svého původního „domova“ se vrátí až po rekonstrukci budovy, která skončí do pěti let.
O nových expozicích v Národním muzeu pravděpodobně rozhodne architektonická soutěž. Vedení Muzea tak zřejmě vyslyší výzvu České komory architektů, která mu to před časem doporučila. Původně o ní však vedení neuvažovalo a chtělo vypsat výběrové řízení.
Historická budova Národního muzea v Praze je v podobě, jak ji známe, otevřená dnes naposledy. Zadarmo a do osmi hodin večer. Pak ji čeká pětiletá rekonstrukce. Od dnešních deseti hodin dopoledne muzeum navštívilo již více než 5000 lidí.
Pražskému Národnímu muzeu běží historické odpočítávání. Zítra má naposledy otevřeno. Poté ho čeká pětiletá rekonstrukce za více než 3 miliardy korun. V těchto dnech proto logicky vrcholí návštěvnost budovy.
Pantheon Národního muzea zaplní ve čtvrtek 7.7. tóny skladeb Antonína Dvořáka. Až dozní, začne sedmiletá rekonstrukce historické budovy muzea, která je od roku 1891 dominantou pražského Václavského náměstí.
Pokud si chcete prohlédnout přírodovědecké expozice Národního muzea, máte jednu z posledních šancí. Už za měsíc se historická budova muzea na Václavském náměstí na víc než tři roky kvůli plánované rekonstrukci úplně uzavře.
Symbolem Národního muzea je kostra velryby. Naposledy bude k vidění 7. července - pak až po rekonstrukci historické budovy. Přírodovědné sbírky tvoří největší část muzea. A právě s nimi se instituce dnes symbolicky rozloučí.
Do Nového Strašecí na Rakovnicku se dnes vrátil originál opukové hlavy Kelta. Přes 2000 let stará památka bude až do 22 hodin vystavená v tamním muzeu. Je to téměř na den přesně 68 let od jejího nálezu v nedalekých Mšeckých Žehrovicích. Vystavení keltské hlavy doprovázela přísná bezpečnostní opatření.
Národní muzeum právě tento týden zahájilo odpočítávání dní, které zbývají do uzavření jeho historické budovy. Zbývá jich přesně 73. Ozdoba horní části Václavského náměstí projde v příštích letech rozsáhlou rekonstrukcí.
Portréty sedmi maršálků českého zemského sněmu z let 1861-1913 zdobí od středy reprezentační prostory před kanceláří předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové. Obrazy poskytlo dolní komoře jako dlouhodobou zápůjčku ministerstvo kultury, které zaplatilo jejich restaurování.
V rámci právě probíhající výstavy Staré pověsti české v Národním muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout originály rukopisů popisujících mytické období českých dějin, vládu českých pohanských knížat. Jedná se o unikátní akci, během níž je každý rukopis vystaven ve speciální klimatizované vitríně po dobu dvou týdnů.
Fotbaloví fanoušci mají jedinečnou příležitost prohlédnout si Zlatý míč Josefa Masopusta z roku 1962. Až do konce června je k vidění v Národním muzeu na výstavě Fotbal jménem Masopust. A možná vás překvapí, jak expozice vznikala.
Národní muzeum v Praze otevřelo ve své nové budově, bývalém Federálním shromáždění, výstavu věnovanou architektu Karlu Pragerovi. Právě podle jeho návrhu tato budova v 70. letech minulého století vznikla.
Návštěvníci Národního muzea v Praze mají výjimečnou příležitost prohlédnout si Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky z přelomu 12. a 13. století. Jde o její zřejmě nejstarší opis - originál z počátku 12. století se nedochoval.
V Národním muzeu v Praze budou vystaveny unikátní rukopisy, popisující mytické období českých pohanských knížat. V rámci výstavy "Staré pověsti české", která je největší akcí před plánovanou rekonstrukcí muzea, budou k vidění například Budyšínský rukopis Kosmovy kroniky nebo Dalimilova kronika.
Kašpar Maria ze Šternberka, jeden ze zakladatelů Národního muzea, je vyobrazen na nové poštovní známce. Ta byla pokřtěna právě dnes v pantheonu Národního muzea v Praze. Portrét je dílem českého výtvarníka Oldřicha Kulhánka a německého rytce Wofganga Mauera.
V nové budově Národního muzea v Praze je od tohoto týdne k vidění výstava Zpívající hmyz. Putovní expozice tchajwanského Národního přírodopisného muzea informuje, jak tyto zvuky vznikají a jakou mají funkci. Přibližuje i roli těchto živočichů v medicíně a kulinářství.