Gottwald se vrací na Vítkov. Únorový převrat připomene unikátní expozice
Na zítřek připadá 25. únor, datum spojené s výročím únorového převratu, které se za minulého režimu slavilo jako Vítězství československého pracujícího lidu. Národní muzeum se tohoto data rozhodlo využít k představení zázemí někdejšího mauzolea Klementa Gottwalda na pražském Vítkově. Zítra otevře unikátní expozici Laboratoř moci, kterou doprovodí vzdělávací projekt I zlo může mít pozlátko.
Dotvoření stálé expozice má připomenout komunistickou propagandu a období režimu 50. let. Pouze o tomto víkendu jsou pro návštěvníky připraveny právě odborné výklady k osobě Klementa Gottwalda, jeho balzamování nebo fungování památníku jako mauzolea.
O Laboratoři moci na pražském Vítkově mluvil ve Světě o třetí na Rádiu Česko spoluautor expozice Ivan Malý a k rostoucím preferencím komunistů se vyjádřil Jiří Stránský, spisovatel a bývalý politický vězeň
„Rozhodli jsme se, že už je čas otevřít i ty traumatičtější body našich dějin a upozornit na memento zneužití památníku,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš s tím, že výstava má připomenout hrůzy padesátých let minulého století, doby nesvobody a komunistického režimu.
Národní památník na Vítkově měl totiž původně sloužit jako památník českých legionářů, komunisté ho ale přetvořili v ponurou smuteční síň, které dominovalo nabalzamované tělo Klementa Gottwalda. Pod skleněným víkem si ho lidé prohlíželi 9 let. V roce 1962, kdy kult diktátorů vyvanul, pak jeho tělo tajně zpopelnili.
Tělo prvního dělnického prezidenta bylo uloženo v podzemní místnosti, odkud vyjíždělo otvorem ve stropě přímo do prosklené rakve v návštěvním sále. Každý den se muselo udržovat. Podle spoluautora expozice Laboratoř moci Ivana Malého v zázemí mauzolea pracovalo kolem stovky lidí.
„Co se týká lékařského týmu, tak to bylo kolem pěti lidí, kteří se starali o tělo Klementa Gottwalda. Každý den měl jeden z těch lékařů za úkol tělo zkontrolovat, změřit teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu, ošetřit případně některé vlhkosti na těle, zanést to do balzamovací knihy,“ vysvětluje, jakým způsobem se o tělo tým staral.
Až do neděle mohou návštěvníci vidět právě i onu balzamovací knihu, kam lékaři zapisovali, co se s tělem Gottwalda dělo a jak se postupně rozpadalo.
Promítat se budou také filmy s tematikou porušování lidských práv a lidé se mohou těšit i na monodrama Byly jsme tam taky podle knížky politické vězeňkyně Dagmar Šimkové.
Komunisté Gottwalda uctili u jeho hrobu
Pro mnoho lidí bude zážitek z výstavy zřejmě dost mrazivý. Na druhé straně jsou i dnes lidé, kteří na události z roku 1948 i samotného Klementa Gottwalda pohlížejí mnohem vlídnějším pohledem.
Předseda Svazu komunistické mládeže Československa Lukáš Kollarčík je názoru, že únor 1948 je pro všechny skutečné komunisty a členy komunistické strany jednou z nejvýznamnějších událostí jak v dějinách komunistického a dělnického hnutí, tak i v dějinách českého a slovenského národa.
„Klement Gottwald jako i další představitelé hnutí pohřbeni na Olšanech sehráli v únorových událostech roku 1948 velmi zásadní úlohu, a tudíž je to hodno vzpomínky. Tato událost patří mezi nejsvětlejší okamžiky v dějinách našeho hnutí, ale podle našeho názoru také v dějinách českého a slovenského národa,“ je přesvědčen Kollarčík.
Zástupci KSČM a Svazu mladých komunistů na prvního dělnického prezidenta u jeho hrobu k výročí únorového převratu dnes zavzpomínali. Podle filosofa a signatáře Charty 77 Daniela Kroupy to svědčí o tom, že se komunisté nezměnili.
Únorové události roku 1948 byly tématem večerních Ozvěn dne. Hosty byli předseda Svazu komunistické mládeže Československa Lukáš Kollarčík a filosof Daniel Kroupa
„Oni předstírali, že po listopadu 1989 se rozešli se svou minulostí a že je to už docela jiná politická strana. Tihle lidé, kteří chodí uctívat Klementa Gottwalda, který nese zodpovědnost za mnoho trestů smrti a za pronásledování desetitisíců naprosto nevinných lidí, dokládají, že komunistická strana zůstává stále tímtéž, a to znamená, že je v rozporu s naším ústavním zřízením,“ říká Kroupa.
Podle něj už neexistuje možnost, že by se události v Česku mohly vyvinout obdobně jako v roce 1948. „To, že můžeme zažít různé sociální konflikty, v nichž tyto totalitně orientované strany budou angažovány, tak to nám samozřejmě hrozí,“ tvrdí Kroupa a dodává, že v dobách krize extrémní politické síly rostou a ohrožují chod politického, ekonomického i sociálního systému.
Preference KSČM rostou
Expozice Laboratoř moci má připomínat i odvrácené stránky reality minulého režimu. I přes dostupné informace ale komunistům v Česku rostou preference. Poslední průzkum CVVM ukázal, že komunisty by volilo v současné chvíli 15,5 procenta lidí.
Spisovatel a bývalý politický vězeň Jiří Stránský připomíná, že v České republice stále žije veliká část obyvatelstva, která se díky členství v komunistické straně měla za režimu nejlíp:
„Já jim to nevyčítám, ono je to v podstatě logické. Já to spíš vyčítám celé naší společnosti, že do dneška svojí minulost nedovedla reflektovat.“
Podle Stránského se tak budou preference KSČM do budoucna snižovat. „Oni nenajdou dostatek následovníků v mladších generacích, aby jim ty preference drželi,“ tvrdí.
