Zóna má ochránit hlavně vnější vzhled domů tak, aby se stavby neměnily při pohledu z ulice. Regulace má zabránit bourání budov nebo jejich necitlivé přestavbě, což se v minulých letech v Brně dělo.
„Výhoda klientů z Ruska a Asie byla, že šlo o organizované zájezdy. To je vždy pro provoz jednodušší,“ říká Oldřich Pešek z Národního památkového ústavu.
Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? O tom mluví generální ředitelka Národního památkového ústavu.
Nejkrásnější sál barokní památky ještě před třemi lety připomínal ruinu. Chyběly podlahy, galerii pod eliptickou kopulí smetla před lety propadlá střecha.
Stromům na náměstí brání jak inženýrské sítě, tak archeologické bohatství. Nic z toho ale není vidět, uznává památkářka a vysvětluje tím, proč se ozývá volání po výsadbě stromů v centrech měst.
„Je to velice vzácné. Je to z počátku stavby kostela svatého Ignáce. A tady ta kaple zřejmě sloužila jako hrobní kaple jezuitského řádu,“ popisuje historik Jaroslav Pachner.
Je to právě 20 let, kdy povodně zaplavily 18 stanic metra a vystěhovaly ze svých domovů asi desetitisíce lidí. Původně průmyslový Karlín se ale přeměnil ve čtvrť kanceláří a luxusního bydlení.
Památková inspekce zhodnotila, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Postih ale nehrozí nikomu.
Preclíkovy oblečené figuríny a všechny ostatní dobové kostýmy a artefakty uvidí zájemci na speciálních kurátorských prohlídkách nazvaných Kouzelný svět masek a divadelních převleků.
Při pohledu od kostela na střechu, kde by měly být panely, vidět není. Zespoda se už do zorného pole turistů dostanou. A to se právě nelíbí památkářům.
O podobě Karlova náměstí v Třebíči vedla radnice dlouholeté spory s památkáři. Nakonec se domluvili, město ale dohodu porušilo. Vysadilo o deset stromů navíc. A ministerstvo kultury ho za to potrestá.
„My jsme navrhovali původně dláždění z kamenných odseků, které má tu výhodu, že v okamžiku, kdy vznikne nějaká mezera, tak stačí menší kamenný odsek, kdy se ty mezery vyplní,“ vysvětluje Vít Pávek.
Letošní aranže doplňuje exotická káva a čokoláda. Souvisí to s tím, že Národní památkový ústav sezonu zasvětil šlechtě a trávení volného času ve šlechtickém prostředí.
Ohořelé torzo unikátní stavby ze 17. století Praha zakryla, a teď před začátkem oprav zařizuje potřebné průzkumy. Rekonstrukce by ale podle některých památkářů mohla jít rychleji.
Městská část Praha 2 přerušila posuzování žádosti o demolici brutalistní stavby. Firma Jizera Invest – vlastník budovy – však se zbouráním nadále počítá a politici schválili studii nového domu.
Kromě energií ale stoupnou i náklady na opravy památek a jejich údržbu, a to zhruba o 10 až 20 %. Dražší jsou i služby ostrahy nebo třeba ceny za telefonii.
Součástí záměru vybudování nového depozitáře a ratejny bude také obnova bytu rodiny Panklových, který na panský dvůr ratibořického zámku na Náchodsku navazuje.
Národní památkový ústav ve svém odborném posudku nesouhlasí se zbouráním budovy, protože k ní není vážný důvod. Opačně to ale vidí Magistrát hlavního města Prahy, který dal majiteli zelenou.
Národní památkový ústav podle Nejvyššího kontrolního úřadu v letech 2017 až 2019 chyboval například při vedení účetnictví nebo při evidenci kulturních předmětů. Některé nedostatky už ústav napravil.
„Největší problém by mohl nastat u kašny, kde jsou vyloženě trhliny, kam může zatékat voda,“ popisuje Jakub Ďoubal z Fakulty restaurování v Litomyšli jak pokračují práce na obnově Braunova betléma.
Mohyly vznikaly jako náspy nad jedním či více hroby. Archeologové proto nacházejí pozůstatky pohřbů, občas i keramické nádoby a vzácně kovové předměty.
Může se stát, že turisté uvidí zámek třetí sezonu po sobě bez vody a možnosti půjčit si lodičku. „Chápu návštěvnickou atraktivitu, ale v tuto chvíli je skoro na posledním místě,“ řekl kastelán.