Ochrana kulturního dědictví má přednost před energetickou krizí, míní odbornice
V Praze v rámci českého předsednictví Radě Evropské unie probíhá třídenní mezinárodní konference nazvaná Výzvy současné evropské památkové péče. Jednou z výzev je i současná energetická krize. Jak se staví památkáři k instalaci fotovoltaiky na památkově chráněné stavby? Nejsou ochránci kulturního dědictví příliš rigidní? O tom mluví generální ředitelka Národního památkového ústavu Naděžda Goryczková.
Specifickou výzvou pro evropské památkáře je rostoucí využívání fotovoltaiky a dalších alternativních zdrojů kvůli naléhavé potřebě levné energie. Jak na tuto situaci reaguje Národní památkový ústav?
Národní památkový ústav už více než rok pracuje na takzvaném metodickém vyjádření. Nejde o metodiku jako takovou, jde o poměrně útlý materiál, na kterém jsme pracovali spolu s ministerstvem kultury, protože jsme tuto situaci předvídali.
Energetickou krizi nelze řešit na úkor krize kulturního dědictví, je přesvědčena Naděžda Goryczková
Cílem tohoto vyjádření je sjednotit přístup pro osazování fotovoltaických zařízení nejen na kulturních památkách, ale především v chráněných územích, uvnitř Národního památkového ústavu tak, aby byl tento přístup ve všech regionech stejný a současně abychom byli transparentní a předvídatelní i pro širokou veřejnost, pro vlastníky památek anebo i vlastníky nechráněných objektů v chráněných území.
Ministr kultury na čtvrteční tiskové konferenci, kde byl tento materiál představen, zdůraznil, že nejde o právně závazný dokument. Očekáváte, že se jím skutečně všichni budou řídit?
Uvnitř Národního památkového ústavu se jím řídit budeme. Samozřejmě nemohu říci, jak se k tomu budou stavět výkonné orgány. Ministerstvo kultury ale již mělo metodický den, kde jsme tuto metodiku představili, a nebyl tam žádný rozpor. Když jsme jednali se zástupci krajů, tak to metodické vyjádření bylo víceméně přijato s povděkem.
Umisťování fotovoltaiky
Podle tohoto metodického vyjádření je u kulturních památek umisťování fotovoltaiky a dalších solárních zařízení obecně nežádoucí. Kdy je to přípustné?
Národní památkový ústav byl zřízen proto, aby hájil veřejný zájem na ochranu kulturního dědictví.
25:24
Místo stromů na náměstí spíš zelené fasády, člověka to neomezí, navrhuje památkářka, jak osázet města
Číst článek
Čili principiálně na kulturních památkách, kde musíte sledovat památkové hodnoty, architektonickou kvalitu, uměleckohistorické kvality stavby, ale i materiály stavby a jejich původnost je jen stěží akceptovatelné, aby byly střešní roviny osazeny fotovoltaickými zařízeními.
Nicméně my v metodickém vyjádření říkáme, že v některých výjimečných případech je to možné. Jsou segmenty kulturního dědictví, které unesou osazení fotovoltaických zařízení, jako například industriální dědictví nebo památky moderní architektury, kdy za atikou v rovině střechy může být integrován fotovoltaický systém.
Například na ploché střeše Nové scény Národního divadla, která je kulturní památkou, je osazena fotovoltaika. Dokonce máme národní kulturní památku – elektrárnu v Přelouči, která je technickou památkou, na jejíž plochostropé přístavbě je integrován systém fotovoltaiky.
Chyba všech, trest pro nikoho. Za staroměstský orloj nesou vinu autor, město i památkáři, tvrdí inspekce
Číst článek
Fotovoltaiku lze tedy umisťovat na novodobé části kulturních památek nebo jejich areálů, popřípadě na nově doplňovaných doprovodných stavbách, podmínkou ale je, aby to nebylo vidět. Nejsou tato omezení příliš přísná?
Ne, nejsou přísná, protože se domnívám, že je potřeba si uvědomit, že kulturní dědictví je součástí národní identity. Vidíme to teď na Ukrajině, jaký extrém může nastat, když je otázka národa spojována právě s likvidací jeho národní identity.
Proto si myslím, že je potřeba o národní kulturní památky pečovat, je potřeba vnímat přínos kulturního dědictví pro společnost a hledat řešení, která nebudou znamenat, že jednu krizi vyřešíme na úkor krize kulturního dědictví, ale najdeme řešení, které bude vyhovovat všem.
Je možné, že budou památkáři pod tlakem energetické krize benevolentnější? Jaký dopad měla na památky pandemie koronaviru? A je možné sladit evropský přístup k ochraně kulturního dědictví s péčí o památky v jednotlivých státech? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
