„S potěšením oznamuji, že bývalý ředitel ICE a silný strážce hranic Tom Homan se připojí k Trumpově administrativě a bude mít na starosti naše hranice,“ napsal Trump.
Summit Evropské rady čeká náročná debata. Řada členských zemí volá po tvrdším postupu proti nelegálním migrantům. Téma pro Český rozhlas Plus komentoval novinář Ondřej Houska.
Krok je vyústěním debaty o imigraci ovlivněné teroristickým útokem v Solingenu, jehož pachatelem byl neúspěšný žadatel o azyl, a triumfem protiimigrační Alternativy pro Německo v zemských volbách.
Podle ministerstva vnitra ovlivnila pokles uprchlíků zejména opatření, která zavedli Srbové na hranicích s Maďarskem, kontroly v Česku i sousedních státech a opatření na německo-české hranici.
Podle mezinárodního práva nelze nikomu odepřít možnost požádat o azyl, podle nové iniciativy by se ale azylové řízení mělo odehrávat mimo území Evropské unie.
Studie podle deníku dlouhodobě naznačují, že imigrace pomáhá americké ekonomice růst. „Nemůžete takhle růst pouze s domácí pracovní silou,“ řekla viceprezidentka Federální rezervní banky v Dallasu.
Původně Německo zavedlo kontroly na deset dní, na konci října je ale spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová prodloužila o dvacet dní a řekla, že není vyloučeno jejich další pokračování.
Ministr vnitra Šutaj Eštok uvedl, že je velkým fanouškem Evropské unie, protože problémy nelegální migrace se musí řešit na evropské úrovni. Jenže hrozí, že Slovensko bude unijní řešení blokovat.
Návrh německého ministerstva vnitra jde řeckým a italským směrem. Trestné by podle něj mělo být napomáhání cizím občanům bez víz ve vstupu na území Unie. Návrh se ovšem nezmiňuje o peněžní odměně.
„Slovensko bude chránit vlastní území před nelegální migrací,“ oznámil v pondělí Fico. Povolal bezpečnostní síly, které měly posílit nasazené vojáky. Následně byla akce označena za jednorázovou.
Předseda slovenské strany Smer-SD Robert Fico už v úterý řekl, že od úřednického kabinetu premiéra Ľudovíta Ódora očekává rozhodnutí o zavedení hraničních kontrol na slovensko-maďarských hranicích.
„Nápady, že budeme obracet lodě či že se lidé budou vracet, v praxi to probíhá, ale podle evropského, národního i mezinárodního práva to přípustné není,“ říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
U břehů italského ostrova Lampedusa přistávají denně stovky ne-li tisíce migrantů na přeplněných vratkých plavidlech. Riskují přitom nejen smrt, ale i to, že se jejich sen o lepším životě rozplyne.
Počet nelegálních vstupů na německé území rychle roste, a to už dva roky. Za měsíc německá policie případů, kdy lidé přijedou do země bez potřebných dokladů nebo víz, eviduje více než deset tisíc.
„Pokud máme nastavený kontrolní mechanismus, tak můžeme říct, že narůstá nějaký trend. Ale pozor, my nevíme, jestli ti zachycení lidé byli v tranzitu, anebo tady měli skončit,“ varuje Dušan Drbohlav.
Zastavit, nebo aspoň umenšit počet lidí, kteří přes Tunisko přichází do Evropy. To je cíl dohody, kterou nedávno podepsali zástupci Evropské unie s tuniskými. Unie za to nabídne Tunisu finanční pomoc.
Na sedm desítek běženců v pátek dostala do bezpečí i řecká pobřežní stráž, která zasahovala u plavidla, jež se dostalo do potíží u Peloponéského poloostrova.
Britská vláda přesun migrantů na vodu plánovala už delší dobu. Loď Bibby Stockholm si pronajala před několika měsíci, ale k tomu, aby ji začala využívat, musela zjistit například to, jestli je vhodná.
Opoziční prezidentský kandidát Kemal Kılıçdaroğlu obviňuje turecké vedení, že vědomě pustilo do země deset miliónů nelegálních migrantů. Erdoğan podle něj nechránil hranice a čest Turecka.
Pokračování kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru je podle rakouského ministra vnitra Gerharda Karnera nutné kvůli boji proti nelegální migraci.
Migrační situace na česko-slovenských hranicích výrazně poklesla. Ministr vnitra chce navrhnout na následujících deset dní pouze namátkové policejní kontroly.