Chyběly peníze, nebyla klimatizace. Trumpův plán poslat tisíce migrantů do Guantánama selhal
Až 30 tisíc nelegálních migrantů mělo čekat na svou deportaci ve věznici v Guantánamu, která proslula jako místo, kde Spojené státy držely lidi podezřelé ze spolupráce s teroristickou organizací Al-Káida. Přání amerického prezidenta Donalda Trumpa se však ani ne po měsíci začalo rozpadat. Projekt narazil na logistické i finanční překážky.
S informací, že Spojené státy začnou posílat nelegální migranty na Guantánamo Bay, přišel Donald Trump na konci ledna. Na rozhodnutí o deportaci zde měli čekat ti nejhorší kriminálníci, podle Trumpových slov až 30 tisíc lidí. Odjet tam měli už za pár dní.
Americká armáda, která zde věznici i vojenskou základnu spravuje, o tom v té chvíli slyšela poprvé. Prezidentova administrativa nepředložila žádný plán, jakým by měli vojáci postupovat, nevěděli ani to, kdo bude za převoz migrantů platit, píše stanice NBC News. Ta mluvila s desítkou lidí obeznámených s děním ve vládě a v armádě, kvůli citlivosti případu si přáli zůstat v anonymitě.
Zátahy bez uniformy, zatykače i pravidel. Trumpova deportační politika posiluje strach a paranoiu
Číst článek
Zřejmé nebylo ani to, kde by měli migranti zůstávat. Ve věznici je sice část vyhrazena migrantům, větší množství jich ale nepojme. Na konci ledna dosahovala kapacita vhodných zařízení 225 míst, začátkem února však mělo být na základnu odesláno 270 lidí.
Armáda proto stále bez jakýchkoliv pokynů od vlády nebo z ministerstva pro vnitřní bezpečnost, které na migranty dohlíží, začala se stavbou provizorních stanů určených pro humanitární pomoc v oblastech, kde lidé potřebují přístřeší po přírodních katastrofách nebo v době politických nepokojů.
Po dostavění 195 stanů však ministerstvo pro vnitřní bezpečnost práce zastavilo s tím, že provizorní přístřešky nejsou pro migranty vhodné. Chybí jim klimatizace, tekoucí voda a v některých se navíc objevila plíseň. Jelikož sem mají být dočasně umístěni migranti, kteří se dopustili kriminálních přečinů, nejsou zde ani odpovídající bezpečnostní opatření. Kdo by měl za nápravu platit a zda k ní vůbec dojde, je stále nejisté.
„Vypadá to, že nemají žádný funkční plán na to, jak tam dostat 30 tisíc lidí,“ kritizovala pro americký deník New York Times po návratu z Guantánamo Bay demokratka Sara Jacobsová.
Prevence nelegální migrace
První vlna migrantů čekajících na deportaci přesto do zálivu přijela. Většina pocházela z Venezuely a brzy byli vráceni zpět do své vlasti. Zbytek byl bez vysvětlení po pár dnech vrácen do migračních center ve Spojených státech.
Trump během prvního měsíce ve funkci deportoval 37 660 lidí. Je to méně než za Bidena
Číst článek
Minulý víkend zůstávalo v zálivu 40 lidí – 23 z nich je označených za vysoké riziko, jsou proto drženi v celách. Zbytek je ve stanech. Jak byli vybráni migranti, kteří v Guantánamu skončili, není podle New York Times jasné. Mnoho z nich nikdy nebylo trestáno, zločiny dalších často neměly násilnou povahu.
Lidskoprávní skupiny bojující za práva migrantů proto oslovily federální soudy, aby posílání migrantů do Guantánama, které označily za kruté a zbytečné, zastavily.
Politička Jacobsová se domnívá, že celý projekt má sloužit hlavně jako varování těch, kteří by se pokoušeli dostat do Spojených států nelegálně. Její domněnku potvrdila i Trumpova administrativa ve vysvětlení pro soudce, kteří budou rozhodovat o stížnosti lidskoprávních skupin. „Částečně to je zamýšleno k odrazení nelegální migrace,“ cituje z textu agentura AP.
Donald Trump na svém plánu přesto dál trvá. Představitelé ministerstva obrany, kteří mluvili s NCB News, uvedli, že to ve zmenšené formě bude pravděpodobně fungovat dál. Sara Jacobsová doplnila, že dosud projekt stál 16 milionů dolarů, v přepočtu 367 milionů korun. Zda jsou v částce započteny i letecké převozy migrantů do zálivu a následně do jejich zemí, případě zpět do USA, však politička netuší.
