„V posledních třech letech jsme hodně přemýšleli o tom, kdo jsme, jaký máme vztah k Rusku a jak jsme na něm závislí," říká expertka Aijan Sharshenova z Biškeku.
Dohoda zmiňuje možnou budoucí americkou vojenskou pomoc zemi, která se brání ruské vojenské agresi. Pokud by k ní Washington přistoupil, započítala by se jako americký příspěvek do fondu.
Americkou stranu při podpisu dohody o nerostném bohatství zastupoval ministr financí Scott Bessent, ukrajinskou stranu ministryně hospodářství Julija Svyrydenková.
Dodávky mají Ukrajině pomoci v boji proti ruské invazi, pokud USA nedostanou nějakou náhradu za miliardy dolarů, které pomoc stojí, píše agentura Reuters.
„Spojené státy mají zásadní národně bezpečnostní a ekonomický zájem na udržení vedoucího postavení v oblasti vědy a technologií pro hluboké moře a nerostných zdrojů na mořském dně,“ uvedl Trump.
K uzavření dohody, díky níž by Spojené státy získaly přístup ke strategickým surovinám na Ukrajině, byly Washington a Kyjev blízko už v únoru. Ukrajinští a američtí činitelé o znění dohody jednají.
Donald Trump tlačí na Kyjev, aby přistoupil na dohodu, která USA umožní podíl na zisku z investičních projektů na Ukrajině, včetně infrastrukturních a těch spojených s těžbou nerostných surovin.
Grónsko má obrovské zásoby surovin, které Brusel označuje za „zásadní“ – od mědi po kobalt, lithium a vzácné kovy, po nichž je stále větší poptávka kvůli zelené energii a digitálním technologiím.
V novém návrhu dohody USA požadují od Ukrajiny všechny příjmy z přírodních zdrojů, dokud by Ukrajina nesplatila veškerou americkou vojenskou pomoc, a to i s úroky ve výši čtyř procent ročně.
Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN
Rusové podle Petry Procházkové chtějí své poslední síly vrhnout do velké jarní ofenzivy. „Uvědomují si, že někdy zhruba do léta k příměří bude muset dojít i z jejich strany,“ míní.
„Těžba znamená dlouhodobé úsilí, Spojeným státům tak nemusí přinášet výhody dalších 20 let,“ uvádí analýza amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Americký prezident má dohodu oznámit v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, schůzka Trumpa a Zelenského ale skončila roztržkou.
Zelenskyj zpochybnil slova amerického viceprezidenta J. D. Vance o diplomatickém ukončení války, načež se oba prezidenti i viceprezident začali vzájemně překřikovat.
Americký prezident svému hostu řekl, že musí přijmout kompromisy, zatímco ukrajinský lídr podle světových médií zdůraznil, že s Moskvou by se žádný kompromis uzavírat neměl.
„Ukrajincům šlo o to, aby zatáhli Američany do jámy lvové a sami pak měli zájem na tom, aby konflikt skončil, a převzali nad nimi bezpečnostní garance. Tohle ale stále není vyřešeno,“ říká odborník.
Zelenskyj odcestuje do Washingtonu podle agentury Reuters v pátek. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ řekl Trump.
Tváří v tvář ruským okupantům na frontě, u jednacích stolů se spojenci nebo jen při cestě do obchodu. Válka doléhá na všechny Ukrajince, ať už v běžném životě, v armádě nebo u politických vyjednávání.
„Mohou explodovat vnitřní rozpory ve společnosti, které jsou válkou teď utlumené,“ přibližuje aktuální rozpoložení Ukrajinců Ondřej Soukup v pořadu Na Východ!
Za pomoc Ukrajině by chtěl Trump zásoby titanu, lithia, grafitu a uranu. Ukrajinský prezident Zelenskyj zareagoval slovy, že Kyjev by mohl těžit kovy se zeměmi, které mu poskytují vojenskou pomoc.
Spojené státy a Japonsko uzavřely dohodu o kovech pro baterie do elektromobilů. Má posílit jejich dodavatelské řetězce a omezit dovoz nerostných surovin z Číny.
NASA se obává, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson.
Napětí mezi Washingtonem a Pekingem dále houstne. Čínský tisk hrozí, že Peking je jako odezvu připraven použít takzvané prvky vzácných zemin – neboli vzácné kovy.
Posledních třináct let se o Afghánistánu mluví především v souvislosti s vojenskou operací, která začala krátce po 11. září roku 2001. Afghánistán dnes patří mezi nejchudší státy světa. To ale nemusí platit navždy. Země totiž leží na obrovském přírodním bohatství, jeho hodnota se odhaduje v přepočtu na 60 bilionů korun.
Obce Sepekov a Kovářov na Písecku odmítají geologický průzkum tamních ložisek zlata a wolframu. Průzkum chce provádět soukromá firma, která by zde následně mohla začít těžit. Kraj obce v jejich odporu proti těžbě, i samotnému průzkumu, podpoří.
Přestože poslední vozík s uhlím vyjel nad povrch Plzeňského kraje v roce 1995, hornictví v regionu zřejmě ještě není definitivně odzvoněno. To, že má kraj bohatou těžařskou historii, ví asi většina jeho obyvatel. Málokdo z nich ale tuší, že má pod nohama stále ještě 30 milionů tun černého uhlí a že v Kašperských Horách odpočívá pod zemí bohaté ložisko zlata. Obojí se zřejmě ještě v budoucnosti dostane ke slovu.