Peklo ve východním Kongu. Rebelové drancují kus džungle, aby ovládli doly na vzácné nerosty. Krvavé události ve středu Afriky už řeší i Rada bezpečnosti OSN
Rusové podle Petry Procházkové chtějí své poslední síly vrhnout do velké jarní ofenzivy. „Uvědomují si, že někdy zhruba do léta k příměří bude muset dojít i z jejich strany,“ míní.
„Těžba znamená dlouhodobé úsilí, Spojeným státům tak nemusí přinášet výhody dalších 20 let,“ uvádí analýza amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Americký prezident má dohodu oznámit v projevu v Kongresu, který přednese v noci na středu SEČ. Dohodu měly obě strany podepsat už v pátek, schůzka Trumpa a Zelenského ale skončila roztržkou.
Zelenskyj zpochybnil slova amerického viceprezidenta J. D. Vance o diplomatickém ukončení války, načež se oba prezidenti i viceprezident začali vzájemně překřikovat.
Americký prezident svému hostu řekl, že musí přijmout kompromisy, zatímco ukrajinský lídr podle světových médií zdůraznil, že s Moskvou by se žádný kompromis uzavírat neměl.
„Ukrajincům šlo o to, aby zatáhli Američany do jámy lvové a sami pak měli zájem na tom, aby konflikt skončil, a převzali nad nimi bezpečnostní garance. Tohle ale stále není vyřešeno,“ říká odborník.
Zelenskyj odcestuje do Washingtonu podle agentury Reuters v pátek. „Jsou velmi odvážní... bez Spojených států a jejich peněz a vojenského vybavení by tato válka skončila velmi rychle,“ řekl Trump.
Tváří v tvář ruským okupantům na frontě, u jednacích stolů se spojenci nebo jen při cestě do obchodu. Válka doléhá na všechny Ukrajince, ať už v běžném životě, v armádě nebo u politických vyjednávání.
„Mohou explodovat vnitřní rozpory ve společnosti, které jsou válkou teď utlumené,“ přibližuje aktuální rozpoložení Ukrajinců Ondřej Soukup v pořadu Na Východ!
Za pomoc Ukrajině by chtěl Trump zásoby titanu, lithia, grafitu a uranu. Ukrajinský prezident Zelenskyj zareagoval slovy, že Kyjev by mohl těžit kovy se zeměmi, které mu poskytují vojenskou pomoc.
Spojené státy a Japonsko uzavřely dohodu o kovech pro baterie do elektromobilů. Má posílit jejich dodavatelské řetězce a omezit dovoz nerostných surovin z Číny.
NASA se obává, že si Čína postaví základnu na Měsíci a pak, pod záminkou vědeckého výzkumu, si bude nárokovat lunární oblasti s ložisky nerostných surovin, tvrdí ředitel NASA William Nelson.
Napětí mezi Washingtonem a Pekingem dále houstne. Čínský tisk hrozí, že Peking je jako odezvu připraven použít takzvané prvky vzácných zemin – neboli vzácné kovy.
Posledních třináct let se o Afghánistánu mluví především v souvislosti s vojenskou operací, která začala krátce po 11. září roku 2001. Afghánistán dnes patří mezi nejchudší státy světa. To ale nemusí platit navždy. Země totiž leží na obrovském přírodním bohatství, jeho hodnota se odhaduje v přepočtu na 60 bilionů korun.
Obce Sepekov a Kovářov na Písecku odmítají geologický průzkum tamních ložisek zlata a wolframu. Průzkum chce provádět soukromá firma, která by zde následně mohla začít těžit. Kraj obce v jejich odporu proti těžbě, i samotnému průzkumu, podpoří.
Přestože poslední vozík s uhlím vyjel nad povrch Plzeňského kraje v roce 1995, hornictví v regionu zřejmě ještě není definitivně odzvoněno. To, že má kraj bohatou těžařskou historii, ví asi většina jeho obyvatel. Málokdo z nich ale tuší, že má pod nohama stále ještě 30 milionů tun černého uhlí a že v Kašperských Horách odpočívá pod zemí bohaté ložisko zlata. Obojí se zřejmě ještě v budoucnosti dostane ke slovu.
Vyřídit stavební povolení na dům, garáž nebo třeba altánek na zahradě, které leží na chráněném nerostném ložisku, může trvat i několik let a někdy je navíc i dražší. Stát a těžaři tato pravidla vymezují kvůli případné budoucí těžbě. Jenže podle nedávného vyjádření ombudsmana je horní zákon z dob komunismu zastaralý a práva lidí nepřiměřeně omezuje. Změnit by se to mělo už příští rok.
Těžaři z celého světa hledají nové surovinové zdroje v oblastech, které se ještě před několika lety zdály člověku nedostupné. Na nová naleziště strategických surovin si ale mnohdy činí nároky řada zemí a někdy řinčí i zbraněmi.
7:10
|Robert Mikoláš, Marika Táborská, David Šťáhlavský|Ekonomika
Bulharský parlament zakázal těžbu takzvaným hydraulickým štěpením. Touto metodou se získává i břidlicový plyn, jehož zásoby na bulharském území jsou odhadovány na jeden bilion metrů krychlových. Někteří experti přitom tvrdili, že dojde k výraznému snížení závislosti Bulharska na Rusku.
V Moskvě budou příští dva dny debatovat politici a vědci z celého světa o budoucnosti Arktidy. Severský region je v centru zájmu kvůli bohatým zásobám ropy, plynu a dalších nerostných surovin, které se ukrývají pod hladinou Severního ledového oceánu.
