„Je to zároveň umění, zároveň hračka, ale opravdu jen těžko by se s tím dalo asi hrát. Je to spíše hračka pro dospělé,“ vysvětluje Richard Matula Sieber z chrudimského loutkářského muzea.
„Byl to opuštěný kostel, kterému hrozilo zřícení. Zmobilizoval jsem své přátele, kteří kostel díky tomu, že to je skutečně romantické místo, dobře znali,“ popisuje historik František Václavík.
Proti stavbě protestovali někteří obyvatelé obce a zelenou dostala až v místním referendu. O zásadní obrat se ale postarala armáda. Větrná elektrárna by podle ní mohla narušit bezpečnost státu.
„Někteří hráči jsou odchovanci Pardubic, takže stadion znají. Doufám, že to pro nás nevýhoda nebude,“ popisuje trenér Papoušek nucený azyl v Pardubicích kvůli opravě stadionu.
Náklady na opravy a expozici dosáhly zhruba 1,5 milionu korun. Město na projekt získalo dotaci 800 tisíc od ministerstva kultury, 100 tisíci přispěl i Pardubický kraj.
Ženu lidé viděli naposledy v pátek kolem 14.30 v kostele v obci Raná na Chrudimsku. Pohřešovaná zná své jméno a bydliště, ale neorientuje se, uvedla policie.
V úterý 24. června to bude 83 let ode dne, kdy nacisti vypálili obec Ležáky na Chrudimsku. Tragédii v roce 1942 nepřežilo 51 lidí, zachránily se jen dvě dívky.
„Jednou za čas se nám objeví tato nepříjemnost,“ potvrzuje předseda asociace autoškol. V případě problémů se může žák obrátit na autoškolského ombudsmana nebo požádat o převod k jiné autoškole.
Na začátku obce Heřmanův Městec na Chrudimsku jel loni v prosinci rychlostí 92 km/h. Ministr Radiožurnálu své pochybení potvrdil, policie mu průkaz odebrala na půl roku.
Firma CEMEX chce dotěžit ložisko vápence. To by znamenalo otevřít další etáže lomu, tedy další prohloubení. Chce také výrazně navýšit kapacitu těžby. To vadí ekologickým spolkům i občanům.
24. června 1942 přijelo gestapo a odvezlo všechny muže a ženy do Pardubic, kde je ještě tentýž večer popravili. Jedenáct dětí pak našlo smrt ve vyhlazovacím táboře v polském Chelmnu.
Dřevěnou studnu objevili v létě 2018 u Ostrova na Chrudimsku archeologové během záchranného výzkumu pod budoucí dálnicí D35. Odhadované stáří je mezi lety 5256 až 5255 před naším letopočtem.
Anketu pravidelně pořádá Nadace Partnerství a o vítězi rozhoduje veřejnost prostřednictvím internetového hlasování. Do takzvaného superfinále se probojovalo pět stromů.
Poslední cenový odhad na kompletní rekonstrukci zámku počítal s částkou 40 milionů korun. Teď už bude výrazně vyšší. Nejen kvůli inflaci a dražším stavebním materiálům.
„Došlo k nadměrnému rozvoji vodního květu sinic, v září poklesla průhlednost až na 50 centimetrů. Teď se to zase trošku zlepšilo, teď je průhlednost asi 1,5 metru,“ popisuje mluvčí Povodí Labe.
Lukavice (Chrudimsko)||Eva Mikulka Šelepová, mfk|Zprávy z domova
Uzavírání malých a malotřídních škol v Česku ministerstvo školství neplánuje. Řešením by mohlo být slučování ředitelství. To by nejen zlevnilo provoz, ale ředitelům by také ubyla administrativa.
„Některé roky v posledním desetiletí byly v souvislosti se suchem kritické,“ vysvětluje vedoucí správy Železných hor Vlastimil Peřina. „Letos je ale jaro nadějné.“
Nová stezka po stopách železnice bude kopírovat trať i původní zastávky. Těch má být celkem sedm, po dvou v Hrochově Týnci a Rosicích, zbývající na chrastecké straně.
Úkolem výsadkářů bylo navázat kontakt s domácím odbojem, a zejména zajistit spojení s Londýnem. Prostředkem byla přenosná radiostanice Libuše, která vysílala ze strojovny lomu Hluboká poblíž Ležáků.
Země navzdory zvýšení skóre v systému PES zůstává ve čtvrtém stupni. Vláda proto od nynějška zmírňuje některá opatření, jako je otevírací doba obchodů a restaurací nebo zákaz nočního vycházení.
Kdo by čekal klasickou kapličku s klenbami a zvonicí, tak by byl na omylu. Nová sobětušská kaple ze všeho nejvíc asi připomíná traverzu zabodnutou do země.
Dělají to tak, že tisknou ochranné štíty podle daných parametrů. Výrobky z celé republiky se kompletují v Načešicích na Chrudimsku. To je asi sedm kilometrů od podhořanského letiště.