„Po celou dobu kontrolovaného období uzavírala NSA smlouvy a objednávky a proplácela faktury a vyplácela dotace, aniž by dodržela postupy upravené v zákoně o finanční kontrole,“ napsali kontroloři.
Ačkoliv by úředníci měli žádosti o informace odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.
Nejvyšší správní soud potvrdil dřívější rozsudek, podle kterého snahy státu o blokování dezinformačních webů v souvislosti s útokem na Ukrajinu nepředstavovaly nezákonný zásah do práv veřejnosti.
Nový paragraf byl kritizovaný s tím, že dává úřadům nepřiměřený nástroj k obstrukci. Politici přesto novelu hájili s tím, že takto chtějí pouze bránit šikaně úřadů, a ne omezovat novináře.
Podle soudu nelze chápat dopis Národního centra kybernetických operací, na základě kterého byla blokace operátory a správcem domény provedena, jako příkaz k vypnutí webů.
Ani politici vládních stran se zatím neshodli, podle jakých pravidel by stát měl blokovat dezinformační weby. Podle právníka Miroslava Crhy, který zákon připomínkoval, by vzorem mohla být Litva.
Největší debata se bude zřejmě vést o tom, jakých firem se bude informační povinnost nově týkat. V současné době se totiž zákon na společnosti s majetkovou účastí státu nevztahuje.
„Právní předpisy ukládají Kanceláři prezidenta republiky evidovat a vyúčtovat pracovní cesty. Tento úkol nelze plnit bez toho, že by byl určený účel cest,“ uvedl spoluautor zákona Oldřich Kužílek.
„Pan Hlubuček si to neohlídal a musím říci, že to jsme samozřejmě tušili delší dobu a třeba v pražské organizaci jsme proti tomu i dost vystupovali,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál Oldřich Kužílek.
Česká vláda po zahájení ruské invaze na Ukrajinu vyzvala operátory, aby zamezili šíření dezinformací v kyberprostoru. Překročila své pravomoci, porušila principy právního státu a je na místě žaloba?
Ministerstvo zdravotnictví ani po dvou týdnech nevyřídilo žádost o zveřejnění podrobných čísel, kde, kdy a kolik lidí bylo naočkováno proti onemocnění covid-19. Důvodem má být přetížení úředníků.
Ministerstvo vnitra rozhodlo, že kraj musí jména úředníků odtajnit. Ten s tím nesouhlasil a bránil se správní žalobou, kterou chce nové vedení v čele s Peckovou stáhnout.
Novela krizového zákona omezuje, na co se občané mohou státu ptát. Vláda by navíc nově mohla prodlužovat lhůty k poskytnutí informací, teoreticky až na dobu po odeznění krize.
Starostové dvou stovek obcí s rozšířenou působností již dva týdny dostávají souhrnná čísla o počtech nakažených. Veřejnost se k takovým informacím podle ministerstva zdravotnictví dostat nesmí.
Server iROZHLAS.cz přináší přehled, jaké odměny získali ředitelé krajských hygienických stanic. Nepřilepšili si všichni stejně, částky se pohybují v rozmezí od 170 do 240 tisíc korun.
Ředitel ústavu Ladislav Dušek odmítl žádost na informaci, jakou mimořádnou odměnu získal během koronavirové pandemie spolu s řediteli odborů. Ministerstvo zdravotnictví to označilo za nezákonné.
Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám ministerstva vnitra obeslalo internetové servery s varováním před videem herce Jaroslava Duška. V reakci video zmizelo ze všech oslovených webů.
Za minulý rok poslal advokát Pavel Němec 432 z celkových 468 žádostí o informace, přitom například 23. prosince jich na městský úřad od něj došlo 36. Radnice si musela najmout právničku.
„Pokud si Hrad nechal zaplatit třikrát za vyhledání jedné informace, jde o nezákonné obohacení a měl by to napravit,“ říká spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek.