Ministerstvo vnitra chce tajit informace o krizi. Plánuje nový paragraf i prodloužené lhůty
Novela krizového zákona, kterou připravuje ministerstvo vnitra, má omezit, na co se občané mohou státu ptát. Vláda by navíc nově mohla prodlužovat lhůty k poskytnutí informací – teoreticky až na dobu po odeznění krize. „Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním,“ varuje spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Informace, [...] jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit [...] účinnost krizových opatření [...] se neposkytují.“
Tak by měl nově znít paragraf 38a, který chce do krizového zákona vložit ministerstvo vnitra pod vedením sociálního demokrata Jana Hamáčka. O znění chystané novely jako první informoval Deník N.
Úřadům by se tak rozšířila možnost veřejnosti na některé otázky neodpovídat.
Podle Oldřicha Kužílka, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím, je ale chystaná novinka příliš vágní.
„Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení,“ řekl serveru iROZHLAS.cz.
Domnívá se, že „jde o reakci na dotazy médií a jejich snahu získat od příslušných ministerstev rychlé a pravdivé informace o vývoji pandemie“.
‚Zbytečné obavy laiků.‘ Politik prosadil utajení zdravotnických dat, znepřístupnil i čísla o koronaviru
Číst článek
Kužílek tím naráží na kritiku, které čelí ministerstvo zdravotnictví i Ústav zdravotnických informací a statistiky. Oba úřady v minulosti zatajovaly informace o vývoji pandemie, v jednom případě s odůvodněním, že by reálná čísla vzbudila paniku.
Uvedené statistiky přitom začalo nejdříve zveřejňovat hlavní město Praha, po rezignaci ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) změnil svou politiku i celý resort.
„Chceme data zveřejňovat a ta, které je možno publikovat, tak publikována budou. Bude to proto, aby měl každý možnost si ověřit, proč postupujeme tak a proč ne jinak,“ řekl na tiskové konferenci začátkem října Vojtěchův nástupce ve funkci Roman Prymula (za ANO).
Praha jako první zveřejnila podrobná data o epidemii, nejvíc v přepočtu na obyvatele hlásí Praha 3 a Praha 2
Číst článek
Že chce ministerstvo vnitra dát úřadům větší vůli při rozhodování, co zveřejní, je patrné i z důvodové zprávy k novele. „V rámci úvah o vyřízení žádosti [...] bude orgán krizového řízení vždy posuzovat, zda je poskytnutí těchto informací skutečně způsobilé ohrozit uvedené chráněné zájmy (bezpečnost státu a ochrany práv třetích osob, pozn. red.),“ píše se v dokumentu.
„Cílem návrhu, tak jak byl předložen, rozhodně není snaha o omezení médií a veřejnosti ve vztahu k informacím dotýkajícím se probíhající pandemie,“ napsala po vydání článku serveru iROZHLAS.cz Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra.
Podle ní jde o reakci na trend, kdy se žadatelé snaží „získat seznam prvků kritické infrastruktury či obsah krizových plánů, kde jsou identifikována možná ohrožení nejen kritické infrastruktury“. Podle Malé se tak ministerstvo snaží zabránit „uveřejnění souhrnných seznamů potenciálních cílů fyzických i kybernetických útoků“.
Jako v Rusku
Kužílek varuje, že úřady volných formulací budou zneužívat, přičemž by se stát měl snažit spíše o opak. „Současné zkušenosti ukazují, že v krizové situaci je nezbytné zajistit právo na informace bezodkladně, nikoli s mnohaměsíčním či mnohaletým zpožděním,“ dodal s odkazem na léta trvající soudní spory o informace.
Boj s úřady o informace? Na verdikt soudu si počkáte i 956 dní. ‚Bojí se jasně rozhodnout,‘ říká soudce
Číst článek
Novela krizového zákona obsahuje i další snadno zneužitelný paragraf. Nově by vláda mohla libovolně prodloužit některé lhůty, což by podle Kužílka dopadlo právě i na žádosti o informace, které za normální situace musí úřad zodpovědět do 15 dní.
„Přitom právo na informace, a zejména v krizových situacích, je kriticky závislé na rychlosti procesu. Pouze v zemích, s nimiž bychom se v kvalitě demokracie neměli srovnávat, se lhůty prodloužily,“ říká a zmiňuje Rusko, Rumunsko, Srbsko a Moldavsko.
Rána pro právo na informace
Nejde o první případ, kdy se ministerstvo vnitra pod vedením Jana Hamáčka snaží právo na informace omezit. Aktuálně vyhovělo Kanceláři prezidenta republiky, které se nezamlouvá, že ji při poskytování informací kontroluje nezávislý Úřad pro ochranu osobních údajů.
Vloni pro změnu vnitro prosadilo další novelu informačního zákona, která v neprospěch žadatelů prodloužila některé lhůty a zavedla další důvody pro odmítnutí, mezi nimi i nepřiměřenou náročnost vyhledávání informací.
Resort také v roce 2018 prosadil výjimku, týkající se informací o zahraniční službě. Ministr Hamáček tehdy tvrdil, že ji úřad nebude zneužívat, rok nato ale právě kvůli ní odmítl zveřejnit informace, jak dobře Česko do svého právního řádu přijalo evropskou směrnici o ochraně osobních údajů. Jde přitom i informace, které Úřad vlády bez zaváhání zveřejnil.
