Nová kniha Markéty Dočekalové mapuje život Františka Škroupa v Rotterdamu. Proč musel autor hudby české státní hymny opustit Prahu? A jak vypadal jeho život v zahraničí?
Festival v pátek zahájí opera Leoše Janáčka Výlety páně Broučkovy. Následující tři týdny se v Brně ponesou ve znamení Roku české hudby a oslav 170. výročí Janáčkova narození.
Jako „nebezpečně fascinující, hrůzně a sladce nekonečnou“ charakterizoval operu po uvedení v roce 1865 filozof Friedrich Nietzsche. Tristan a Isolda dosahuje velké výrazové intenzity.
Verdiho Othello se po deseti letech vrací do Státní opery v Praze. Opera ve čtvrtek a v neděli uvede premiéry v Martina Čičváka a hudebním nastudování Andrije Jurkevyče.
Na programu je předehra Leonora Beethovenovy opery Fidelio, Haydnova Symfonie č. 98 a koncert pro klavír a orchestr Es dur od Antonína Rejcha v podání Jana Bartoše.
„Petr Hapka čekal na nápad, až na něj něco na-padne. To je skutečně umělecký přístup, nic řemeslného,“ vzpomíná na srdce umělce jeho dlouholetý kolega Michal Horáček.
Největší výzvou pro zpěváky bývá pochopitelně souhláska ř. „Já bych řekla, že to je hláska, která se pravidelně a hodně často objevuje v českých árií a je hodně těžká,“ svěřuje se zpěvačka Krista.
Nekonečno možností, kudy a jak se vydat, nachází v hudebních partiturách dirigent Tomáš Hanus. Když ovšem nastuduje konkrétní cestu, potřebuje se do ní plně položit.
„Naším záměrem bylo pojmout Rusalku jako příběh, pohádku-mýtus, kde je zobrazeno základní archetypální jednání postav, které se přenáší z generace na generaci,“ řekl Lukáš Trpišovský z dua SKUTR.
Oslavám Roku české hudby přispívá i významný trend rostoucí obliby písní inspirovaných lidovou hudbou. Oblibě možná přispívají i možnosti digitálních edic, které uživatelům poskytují široké možnosti.
Autor oper Libuše, Hubička, Prodaná nevěsta nebo symfonických básní Má vlast zemřel v šedesáti letech. Svá poslední díla přitom složil Bedřich Smetana jako hluchý.
„Poslouchám poměrně běžně pana Bocelliho už od dětství. Bylo to ještě mnohem lepší na živo, bylo to neopakovatelné,“ říká jedenadvacetiletý nevidomý student hry na klavír Marek Trunečka.
Hlas se opotřebovává a mejdan na jevišti jednou skončí, uvědomuje si operní pěvkyně Dagmar Pecková. Od zpěvu se přesunula k činohře, slávu opery šíří jako manažerka festivalu Zlatá Pecka v Chrudimi.
„Po všech zkouškách a studiu češtiny to do sebe dobře zapadá. Všechno už dává smysl. Měl jsem jazykový trénink každý druhý den, abych pochytil všechny zvuky,“ popisuje jeden z pěvců opery.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu zahraje premiéru zhudebněných erotických textů Šimona Vosečka. Večerem provází hostující dirigent Robert Jindra a hlasy Jany Kurucové a Daniela Luis de Vincenta.
Bohéma není první operou, ve které Adam Plachetka v Metropolitní opeře zpívá. Už v roce 2015 debutoval v New Yorku v Mozartově Donu Giovannim jako Masetto.
V roce 2010 coby dvanáctiletá vyhrála česko-slovenskou televizní soutěž Talentmania. V roce 2014 se stala absolutní vítězkou světové pěvecké soutěže Concorso Internazionale Musica Sacra v Římě.
V kategorii balet Thálii získali Helena Arenbergerová a Matěj Šust, za celoživotní dílo byla oceněna baletní sólistka Miroslava Pešíková. Jiří Kniha si odnesl Thálii za loutkové divadlo.
Proti vystoupení zpěvačky, která je na ukrajinském sankčním seznamu, se vyjádřili zástupci pražské koalice. Podle Aleny Kunertové z pořádající agentury jde o společnou dohodu.
„Když jsem ve Vídni v roli Giovanniho zaskočil a měl jsem s ním úspěch, tak mi začali odevšud volat, jestli bych ho nemohl přijet hrát. Nikdy jsem ale neměl čas,“ vypráví operní pěvec Adam Plachetka.
„Při procházkách byl do hudby natolik ponořen, že s sebou musel mít i průvodce, který na něj v lese dával pozor,“ říká Vojtěch Poláček, ředitel památníku skladatele.
Celkem 250 muzikantů řídil šéfdirigent rozhlasových symfoniků Petr Popelka. Monumentální koncert se zároveň připojil k oslavám sta let vysílání Českého rozhlasu.
Jméno Michaela Kocába si spojujeme s melodiemi i politikou. Hudebník, občanský aktivista i politik promluví o aktuální práci na opeře, ale také o tom, jaký vztah má k Českému rozhlasu.
Červená zpívala v nejvýznamnějších operních domech po celém světě. Její nejslavnější rolí byla Carmen. Začínala ale v roce 1948 po boku Jana Wericha v muzikálu Divotvorný hrnec.
„Bude to mít duchovní základ, ale také, řekl bych, dokumentární. Jsme svědky toho, že je potřeba vyhnat ďábly z Ukrajiny. To je naprosto nezbytné,“ nastiňuje textař.