„Poté do konce roku a na začátku roku příštího nás bude doprovázet o něco chladnější počasí s týdenními hodnotami teplot kolem průměru,“ uvedli meteorologové.
„I když v posledních letech, zejména díky pandemii covidu a celkovému ochlazení ekonomiky, jsme zažili i meziroční mírné snížení emise, stál se drží podstatně výš, než by bylo potřeba,“ tvrdí Trnka.
Česko každoročně zažívá kolem 80 dní, kdy se teploty vyšplhají o pět a víc stupňů nad dlouhodobý průměr. Před půlstoletím to bylo 40 dní, v nadcházejícím desetiletí to má být 100 až 140 dní za rok.
Doprava se podílí na emisích skleníkových plynů Česka 16 procenty, osobní automobilová sama o sobě víc než 9 procenty. Na té jsou závislí hlavně lidé na venkově s horší dostupností hromadné dopravy.
V dětství dnešních šedesátníků byly Vánoce pod sněhem až dvakrát pravděpodobnější, než jsou dnes. Nejde jen o estetický problém: sněhu je méně i po zbytek zimy, voda pak po oblevě v krajině chybí.
Od roku 1961 se světová teplota zvýšila o 1,2 °C, ale oblasti se oteplují různě rychle. V České republice vzrostla průměrná roční teplota za šedesát let o dva stupně.
Teploty překonávají rekordy jak na pevnině, tak v oceánech, „což může mít ničivé dopady na ekosystémy a životní prostředí,“ varovala Mezinárodní meteorologické organizace.
Planeta se nyní v důsledku lidské činnosti otepluje o více než 0,2 stupně Celsia za jedno desetiletí a emise skleníkových plynů dosahují bezprecedentní úrovně.
Klíšťat přibývá, protože jich kvůli mírnějším zimám tolik nezahyne. Změna klimatu ale hlavně způsobuje, že se klíšťata dostávají i do oblastí, kde dřív nebyla.
V dubnu byla družicově naměřena historicky nejvyšší průměrná povrchová teplota v historii. Klimatologové očekávají stoupání teplot i v květnu a červnu kvůli jevu El Niño.
Nedostatek sněhu a vysoké teploty v Rakousku v minulých týdnech podnítily debatu o možném zániku lyžování. Jak se skiareály připravují na budoucnost v době klimatické krize?
V celém Česku v těchto dnech převládají teploty nad nulou. Teplé počasí probouzí vegetaci i některé druhy živočichů. Mírné zimy podle odborníků ale příliš příznivé nejsou.
„Všechny čtyři teplejší roky než 2022 se vyskytly v posledních deseti letech a byly to roky 2018, 2019, 2014 a 2015,“ uvedli meteorologové. Na Silvestra ale padl pražský prosincový rekord.
Za 60 let se průměrně podzimní teploty zvýšily každé desetiletí o 0,2 stupně Celsia, což odpovídá nárůstu teploty o 1,2 stupně, upřesnil klimatolog hydrometeorologického ústavu Pavel Zahradníček.
Potápěč Ahmad Gabr chce zachránit korály metodou transplantace. „Rozhodli jsme se založit stovku školek pro rozmnožování a pěstování korálů,“ popisuje. Mahmúd Hanafí, egyptský oceánolog, je ale proti.
Ledovce v oblastech na seznamu světového dědictví pokrývají plochu zhruba 66 tisíc kilometrů čtverečních a představují zhruba deset procent všech světových ledovců.
Již nyní je možné pozorovat fyzické důsledky oteplování; alpské ledovce ztratily mezi lety 1997 až 2021 v průměru 30 metrů ze svého objemu, což přispívá ke zvyšování hladiny moří.
Ochrana klimatu se na úrovni slibů začíná dařit. Analýza závazků ukázala, že kdyby všechny státy dodržely svá předsevzetí, lidstvo by dokázalo udržet úroveň oteplení těsně pod dvěma stupni Celsia.
Oteplování oceánů už dosáhlo bodu, za kterým není návratu. Život nejen v oceánech tak už nikdy nebude stejný, jako před desítkami let, dokazuje to nová americká studie.
Během posledního dne v roce naměřili meteorologové v Děčíně a Českých Budějovicích 15,3 stupně nad nulou. Vyšší teplota byla 31. prosince zaznamenána naposledy v roce 1935.
Ledovec Thwaites je velký asi jako americký stát Florida. Na Antarktidě patří k největším ledovcům. „Thwaites je docela monstrum,“ popsala vědkyně Anna Crawfordová ze skotské Univerzity St. Andrews.
„Letošní podzim se svojí průměrnou teplotou zařadil na 14. až 16. místo z 247 dosavadních podzimů od roku 1775, a tak se pohodlně vešel mezi deset procent nejteplejších podzimů,“ uvedli meteorologové.
