Jak hodnotit sliby, že se oteplování udrží pod dvěma stupni Celsia? Na místě je rozhořčení i optimismus
Ochrana klimatu se přinejmenším na úrovni slibů začíná dařit. Nová analýza závazků přislíbených od uzavření Pařížské klimatické dohody ukázala, že kdyby všechny státy dodržely svá předsevzetí, lidstvo by zřejmě dokázalo udržet úroveň globálního oteplení těsně pod dvěma stupni Celsia ve srovnání s dobou před průmyslovou revolucí. Jestli jsou tato zjištění důvodem k optimismu, na to odpovídá v britském deníku The Guardian Christina Figueresová.
Figueresová je bývalá výkonná tajemnice Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu a patří mezi strůjce Pařížské klimatické dohody. Ve svém komentáři poznamenává, že zastropování růstu globální průměrné teploty pod dvěma stupni bude znamenat velkou devastaci.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Má Rusko předpoklady k provedení úspěšné ofenzívy? Jak válka vychyluje globální obchod s potravinami? Které země se chystají na léto bez ruských turistů? Co nám Rusko a Čína říkají o slabinách autoritativních vlád?
Původní dohoda z Paříže přitom cílila primárně na udržení oteplení pod ambicióznější hranicí 1,5 stupně.
Oteplení na úrovni do dvou stupňů působí jako neúspěch, píše kostarická diplomatka. Takový teplejší svět by totiž byl nehostinný pro mnohé lidské populace.
Už teď je polovina dětí světa extrémně ohrožena dopady změny klimatu, včetně záplav a sucha, které vedou k nedostatku potravin. Vycházíme přitom z toho, že všechny státy své závazky skutečně dodrží, protože atmosféra nezareaguje na sliby, ale jen na reálné snížení emisí skleníkových plynů.
„Už teď je polovina dětí světa extrémně ohrožena dopady změny klimatu, včetně záplav a sucha, které vedou k nedostatku potravin. “
O výmluvy, proč tyto sliby nelze splnit, přitom podle autorky textu nikdy nebude nouze.
Hrůzná invaze na Ukrajinu, která naplno ukázala smrtící závislost na ruské ropě a zemním plynu, je jen jednou z nich. Nějaké krátkodobé argumenty, které mají dekarbonizaci odsunout na vedlejší kolej, se zkrátka najdou vždy.
Lepší než nic
Na druhou stranu Figueresová souhlasí s tím, že nová prognóza vědců založená na dobrovolných závazcích států je mnohem lepším výsledkem, než jakého šlo dosáhnout bez nich. Připomíná, že projekce křivky budoucích emisí z roku 2015 ještě počítaly s nárůstem teploty o 4,5 stupně či výše.
„Firmy a vlády, které se zavazují k opatřením, podvádějí nás všechny včetně sebe tím, že říkají jednu věc a dělají druhou.“
Podle kostarické diplomatky jde o výsledek obtížného a desítky let trvajícího mnohostranného procesu vyjednávání a také vlivu klesajících nákladů na čisté technologie. Ukazuje se, že Pařížská dohoda funguje, i když ne dostatečně rychle. Ale Figueresová v deníku The Guardian píše, že jde o začátek a naději vkládá mimo jiné do zapojení nestátních aktérů.
Jak rozhořčení, tak optimismus jsou podle ní v tuto chvíli na místě. Ti, kdo se podílejí na vzniku a průběžném plnění jakéhokoli závazku ke snižování emisí, by měli posun oslavit, i když kolektivní akce zatím není dostatečná.
Oslavování podle Figueresové neznamená, že by lidé měli přestat zpochybňovat přijaté závazky, žádat nejnovější vědecké poznatky a řádnou odpovědnost. Upozorňuje, že mnohé firmy a vlády, které se zavazují k opatřením, podvádějí nás všechny včetně sebe tím, že říkají jednu věc a dělají druhou.
Příklon pouze k jedné z reakcí – k rozhořčení, nebo optimismu by znamenalo uzavření se do jedné škatulky. To by vedlo k omezení myšlení a binární mentalitě, která by znamenala zbytečnou polarizaci v době, kdy je vzájemná solidarita čím dál důležitější.
Složitost klimatické krize i jejího řešení totiž znamená, že si musíme zvyknout na komplikované emocionální reakce a na hledání náročných řešení.
Christina Figueresová uzavírá svůj komentář v deníku The Guardian myšlenkou, že cesta, na které lidstvo stojí, bude plná rozhořčení i optimismu. Obojí lze využít k prosazování politik, o kterých víme, že je potřebujeme, uvažuje. Řeč je o krocích, které umožní splnit každý závazek a slib ke snížení emisí skleníkových plynů nejen včas, ale i s předstihem.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, témata vybral Štěpán Sedláček.
Má Rusko předpoklady k provedení úspěšné ofenzívy na východě Ukrajiny? Jak konflikt vychyluje globální obchod s potravinami? Řada zemí se chystá na léto bez ruských turistů. A situace Ruska a Číny ukazuje slabiny autoritativních forem vlády.
