„Jestli nám přijde příkaz k vystěhování nebo demolici, nebudeme mít kam jít. Nemáme žádnou zemi,“ stěžuje si šedesátiletý Abdulláh. Beduínským komunitám hrozí, že budou muset odejít ze svých domovů.
Podle české velvyslankyně v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové zůstává izraelský postup v mezích práva na sebeobranu, protože cílem je osvobození rukojmí a porážka Hamásu, který na Izrael zaútočil.
Má smysl výzvu podpořit? Nebo je na místě ostražitost vzhledem k informační mlze a propagandě, která konflikt v Izraeli provází? Odpovídají Pavel Šafr a Jakub Patočka.
Během vystoupení Kneecap několikrát zmínili situaci v Gaze. „Pokud tomu neříkáte genocida, jak tomu říkáte?“ tázali se a označili izraelského premiéra Benjamina Netanjahua za válečného zločince.
Izraelská vláda ve středu definitivně schválila výstavbu dalších židovských osad na Západním břehu, tentokrát v oblasti nazvané E1 (East 1) východně od Jeruzaléma.
Hnutí v zásadě přestává držet území, ale neztrácí schopnost klást odpor a útočit z nejméně očekávaných pozic a v nejméně očekávaných okamžicích, míní plukovník Lubomír Kutěj pro Český rozhlas Plus.
Od neděle začne armáda Palestincům vydávat stany a další vybavení pro vytvoření přístřešků. Izrael plánuje novou ofenzívu s cílem získat kontrolu nad největším městem Gaza v severní části území.
Pět novinářů televizní sítě Al-Džazíra zemřelo po mířeném útoku izraelské armády. Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci následně mluvil o budoucnosti Pásma Gazy a o „globální lživé kampani“.
Izrael nemá jinou možnost, než pokračovat ve válce, jelikož Hamás nechce složit zbraně. V neděli to řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza.
Postoj EU k Izraeli se vyvíjí ve světle nových plánů na okupaci města Gaza. Doposud se evropští diplomaté na sankcích vůči Izraeli neshodli. Největším postihem by bylo pozastavení asociační dohody.
Zákonodárci zakázali skupinu jako teroristickou organizaci poté, co aktivisté v červnu vnikli na základnu královského letectva a poškodili dvě tankovací letadla.
To, že pokračování konfliktu je zejména způsobeno tím, že Pásmo Gazy nadále ovládá hnutí Hamás, ale podle Lipavského nelze přehlížet. Prioritou ale zůstává propuštění rukojmí a trvalé příměří.
Americký vyslanec Thomas Barrack ve čtvrtek libanonské vládě gratuloval k „historickému, odvážnému a správnému rozhodnutí“. Panují ale obavy, že krok povede k další politické krizi.
„Postoj české vlády, která se vyhýbá pojmenování příčin, je nepřijatelný a neslučitelný s jejími deklarovanými hodnotami,“ píšou humanitární organizace
Vize dvou států, arabského a židovského, byla obsažena už v návrzích na rozdělení Palestiny před osmdesáti lety, a opírají se o ní i třicet let staré izraelsko-palestinské dohody z Osla.
Francie poslala humanitární pomoc prostřednictvím letů z Jordánska. Stejným způsobem ji tam začaly dodávat Německo a Španělsko. Země se připojily k Jordánsku, Spojeným arabským emirátům či Egyptu.
„Kdyby vznikl palestinský stát, zmařilo by to naděje sionistických extremistů. Pro ty je Západní břeh Jordánu a Gaza Izrael. A pro některé je tím i Jordánsko,“ vysvětluje.
Podle expertů Macron k uznání Státu Palestina přistoupil i kvůli zvýšení tlaku na ukončení války a zlepšení humanitární situace Gaze. Krok Paříže může navíc následovat i Londýn.
Carney připomněl, že Kanada se dlouhodobě zasazovala o dvoustátní řešení, které by bylo výsledkem jednání v rámci mírového procesu. Tento přístup ale už podle něho není udržitelný.