Izraelská armáda mezitím oznámila, že ukončila obsazování takzvaného koridoru Morag, kterým od sebe zcela oddělila oblasti města Chán Júnis a Rafah na jihu Pásma Gazy.
Svědectví vojáků sesbírala nezisková organizace Breaking the Silence, kterou v roce 2024 založili izraelští veteráni. V pondělí vydala publikaci s názvem Perimeter.
Během nedělních izraelských útoků v Pásmu Gazy podle místních úřadů zemřelo 44 lidí a další desítky utrpěly zranění. Izrael v noci čelil raketovému útoku na město Aškelon, jeden člověk byl zraněn.
„Jsem zhrozen smrtí 15 zdravotníků a humanitárních pracovníků, která vyvolává další obavy ohledně páchání válečných zločinů izraelskou armádou,“ řekl vysoký komisař OSN pro lidská práva.
„Během noci izraelská armáda zintenzivnila ofenzivu,“ říká Irena Kalhousová, šéfka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově. Situace v Rafahu se podle ní zhoršuje v rámci hodin.
Mluvčí UNRWA agentuře AP potvrdila, že byla zasažena budova této agentury OSN v Gaze, uvedla však, že nemá informace o obětech ani o tom, k jakému účelu je budova nyní využívána.
Mluvčí armády na síti X v arabštině vyzval obyvatele vyznačených sektorů, aby se přesunuli do takzvané humanitární zóny Mavásí na jihozápadním pobřeží Pásma Gazy.
„Ven, ven. Ať Hamás vypadne,“ skandovala část demonstrantů podle příspěvků na platformě X. Na transparentech bylo napsáno „dost bylo válek“ a „nechceme válku“.
„Dlouhodobé příměří je jedinou věrohodnou cestou k udržitelnému míru, dvoustátnímu řešení a obnově Gazy,“ stojí v prohlášení, které dále vyzývá Izrael k dodržování mezinárodního práva.
Zatím není jasné, jestli plán vytvořit nárazníkovou zónu kompletně uzavře koridor Necarim a znemožní Palestincům, aby se jím přesouvali na sever nebo na jih.
Izraelská vláda je pod velkým tlakem společnosti, aby zajistila navrácení rukojmích z Gazy, a to i za cenu neúplné porážky Hamásu, míní analytik Záhora.
Propalestinského aktivistu Mahmúda Chalíla, který sehrál během demonstrací vůdčí roli, před týdnem zatkly imigrační úřady a nařídily jeho deportaci. Vyhoštění prozatím soud zablokoval.
Televize Sky News uvedla, že slezl poté, co vyjednávačům řekl, že tak udělá „podle vlastních podmínek“. Když ho záchranáři na plošině sváželi na zem, držel vlajku nad hlavou nebo před sebou.
Rakve se čtveřicí rukojmích předal Červený kříž izraelskému vojsku na hraničním přechodu Kerem Šalom v blízkosti egyptských hranic. Izrael hodlá výměnu dokončit až poté, co identifikuje přijatá těla.
V týdnu Hamás hrozil, že pozastaví výměnu rukojmích za vězněné Palestince. Nakonec k ní došlo, podle Břetislava Turečka na tom ale neměl podíl Donald Trump, který mluví o vystěhování lidí z Palestiny.
V již šesté výměně byli propuštěni tři Izraelci, do Pásma Gazy se vrátilo 369 Palestinců. První fáze příměří brzy skončí, jednání kvůli izraelské straně ale stagnují.
Trumpův plán na vystěhování Palestinců do okolních arabských států vyvolal pozdvižení. Zatímco šéf Bílého domu vidí zemi Gazanů jako developerský projekt, svět hovoří o etnické čistce.
Hamás v pondělí až do odvolání odložil postupné propouštění dalších rukojmích. Své rozhodnutí zdůvodnil porušováním podmínek dohody o příměří ze strany Izraele.
„V Izraeli se téměř denně konají demonstrace za to, aby se v naplňování dohody pokračovalo,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka Nataša Dudinská.
Izraelský armádní úřad pro palestinská území COGAT potvrdil, že požaduje speciální povolení pro dodávky zboží, které lze použít pro civilní i vojenské účely.
„Trumpova slova přijímáme jako legitimní myšlenku, protože to vyslovil americký prezident, je to ale velmi nebezpečné a zločinecké,“ doplňuje politoložka Hesová.