Podle expertů Macron k uznání Státu Palestina přistoupil i kvůli zvýšení tlaku na ukončení války a zlepšení humanitární situace Gaze. Krok Paříže může navíc následovat i Londýn.
Carney připomněl, že Kanada se dlouhodobě zasazovala o dvoustátní řešení, které by bylo výsledkem jednání v rámci mírového procesu. Tento přístup ale už podle něho není udržitelný.
Česko Palestinský stát stejně jako řada zemí západní Evropy, Spojené státy či Kanada neuznává, a to přesto, že „nezávislý palestinský stát“ uznalo v listopadu 1988 bývalé Československo.
„Ustupování džihádistickým teroristům vždy selže. Selže i vám. Toto se nestane,“ uvedl Netanjahu v prohlášení zveřejněném na oficiálním účtu premiéra na síti X.
Keir Starmer současně zdůraznil, že vzkaz teroristům z Hamásu se nezměnil: palestinské hnutí podle něj musí ihned propustit všechny rukojmí, souhlasit s dohodou o příměří a odzbrojit.
Od loňského května bylo do oblasti s více než 25 000 civilisty dodáno 200 tun potravin. Plánuje se též otevření zdravotnického střediska pro místní komunitu.
„Stál před komunitním centrem ve své vesnici, když osadník vystřelil kulku, která mu prorazila hruď a vzala mu život. Takto nás Izrael vymazává – jeden život po druhém.“
K dalším mrtvým patří také 19 lidí, kteří čekali na humanitární pomoc; nejméně osm z nich poblíž koridoru Necarim, jímž izraelská armáda Gazu ve střední části rozdělila.
Britský premiér Keir Starmer chce s Donaldem Trumpem jednat o situaci v Pásmu Gazy a podle britských médií jej bude chtít přesvědčit, aby přiměl Benjamina Netanjahua vrátit se k jednáním o příměří.
Izraelská armáda také uvedla, že vzniknou humanitární koridory pro to, aby konvoje OSN mohly do palestinského pásma dovážet pomoc. Nynější shozená pomoc obsahovala sedm palet.
Izrael podle Davida Barney jednal s Etiopií, Indonésií a Libyí, píše Axios. O plánu vysídlení Palestinců ze zničeného Pásma Gazy do tří afrických zemí psala média už na jaře.
Mnohé západní vlády a humanitární organizace tvrdí, že Izrael svou politikou blokády Pásma Gazy a systémem distribuce humanitární pomoci vytvořil podmínky pro šířící se podvýživu a hladovění.
„V souladu s historickým závazkem Francie k dosažení spravedlivého a trvalého míru na Blízkém východě jsem se rozhodl, že Francie uzná Stát Palestina,“ napsal francouzský prezident na internetu.
„Dostávají se do pozice těch, kteří páchají větší zločiny, než byly na začátku. Do této situace by se žádná odpovědná izraelská vláda neměla chtít dostat,“ dodává bývalý diplomat Jiří Schneider.
Witkoff se podle mluvčí vydal na Blízký východ se silnou nadějí, že se podaří dojednat příměří a vytvořit „koridor pro přepravu pomoci, se kterým fakticky souhlasily obě strany“.
Izrael od 2. března zavedl blokádu jakýchkoliv dodávek do pásma. Podle mluvčího ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy trpí podvýživou v pásmu přibližně 600 tisíc lidí.
Trump se k opuštění organizace OSN rozhodl na základě přezkumu členství USA, který nařídil v únoru. Cílem bylo prošetřit případný antisemitismus a protiizraelské nálady v rámci UNESCO.
Nejradikálnější proudy mají dle politologa Marka Čejky zastoupení i v izraelské vládě a tím v podstatě legalizují řadu věcí, které byly během minulých izraelských administrativ nelegální
V Londýně se už druhý týden po sobě sešli protestující na podporu propalestinské aktivistické skupiny. Její postavení mimo zákon znamená, že podpora této organizace je považována za trestný čin.
„Pokud by příměří skutečně vyšlo a přestalo se na 60 dnů válčit, dojde pravděpodobně k výměně rukojmích za palestinské vězně, navýšení humanitární pomoci a tak dále,“ říká expertka Eva Taterová.
„Kolega mi také popsal, že kdokoli, kdo se tam 3. července dostal k pytli mouky, byl střelen do hlavy,“ popisuje svědectví o situaci v Gaze Tereza Wyn Haniaková z Lékařů bez hranic.
Podle režisérky Cherien Dabisové je zázrak, že se v současné politické situaci s filmem do Karlových Varů dostala. „Je to film, který přežil okupaci, válku a exil jako řada Palestinců,“ popsala.
„V dokumentech, jak má vypadat rekonstrukce Gazy, se píše o zničení moci Hamásu. A to se nedaří, protože nebyly odstřiženy penězovody. Hamás má pořad zdroje financí,“ poukazuje spisovatel David Shorf.
Proti rezoluci, která přišla týden poté, co takové usnesení v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Spojené státy, se postavilo 12 zemí, včetně právě USA, Argentiny, Izraele nebo Maďarska.