Jiří Pitín, druhé nejmladší lidické dítě, s sebou dodnes nosí zvonek, který jeho sestra mívala na sáňkách. Dostal ho od své tety, která ho po smrti jeho maminky vychovávala.
Hudební program vzpomínkové Undergroundové pouti v českobudějovickém klubu Fabrika nabídl také koncerty kapel Umělá hmota, Universal Underground a Plastic People of the Universe.
František Procházka odmalička tíhl k lesům. Měl k nim velmi blízko, neboť vyrůstal uprostřed Ralské pahorkatiny. A i uprostřed česko-německého konfliktu ve 30. a 40. letech 20. let.
Na svého otce si devětasedmdesátiletý Ondřej Křižan-Hasilík téměř nepamatuje. Valašskomeziříčský podnikatel Jan Křižan byl totiž už před únorem 1948 perzekvován nastupujícím komunistickým režimem.
Když Tomáš Pancíř se svým týmem odkryl neoznačené hroby dvanácti lidí z konce druhé světové války, přispěl tím k poznání, co se v pohraniční oblasti u Nové Bystřice v té době dělo.
„Když se zamyslím nad tím, co Putin nedávno řekl, nepřekvapilo by mě, kdyby použil jaderné zbraně. A jaká by byla reakce USA? Mohli bychom být na pokraji další světové války,“ říká přeživší Hirošimy.
Uprchlík na Západ a současně spolupracovník Státní bezpečnosti, který se záhy ocitl zpátky v Československu; politický vězeň, propuštěný v roce 1960, ale znovu zavřený a držený až do roku 1968.
Praha||Mikuláš Kroupa|Historie|Příběhy 20. století
Když se ráno osm chlapců z vesnice nevrátilo, jejich vystrašené matky se společně vypravily hledat je na hranice. I s nimi to špatně dopadlo. Sovětští vojáci je odvlekli do věznice.
Podle Eduarda Heczka z hornické obce se v osudný den nedopatřením spustil pásový dopravník, který se vzápětí vznítil. Kvůli metanu a uhelnému prachu pak došlo k několika výbuchům.
Unikátní snímky vznikly za 2. světové války přímo uvnitř terezínského ghetta. Historici z Památníku Ticha, Židovského muzea v Praze a Památníku Terezín dál pátrají po totožnosti lidí na fotografiích.
„Chtěli jsme se dovědět, jak bývalí studenti reflektují uplynulou dobu sami po 30 letech od revoluce a 20 letech od vydání první knížky,“ vysvětluje ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Miroslav Vaněk.
Pokusy podkopat se do východního Berlína někdy selhaly na prasklém vodovodním potrubí, jindy se o prozrazení postaral zrádce. I tak ale tunely prošlo na druhou 250 lidí.
Narodili se do moderní, svobodné, demokratické republiky. Pamatují Tomáše Garrigua Masaryka, zažili druhou světovou válku, komunistický převrat, teror 50. let i rozpad Československa.
Za války prošel několika koncentračními tábory. Rodák z židovského rodiny z Nového Města na Moravě inspiroval tisíce dětí po celém světě díky knize Hanin kufřík a vzdělávacímu programu ve školách.
Po vypálení Lidic za druhé světové války ho nacisté poslali na převýchovu do Německa. Později musel k Hitlerjugend, nakonec se ale přestěhoval zpět do znovuobnovené středočeské obce. Václav Hanf, jeden z dětských pamětníků vyhlazení Lidic, zemřel po dlouhé nemoci ve střešovické nemocnici. Bylo mu 82 let.
Autentické vyprávění desítek pamětníků, kteří vzpomínají na to, jaké v padesátých letech bylo nelegálně přecházet státní hranice nebo doma ukrývat anglického pilota, si nově můžou poslechnout lidé i na svých mobilních telefonech. Pod názvem Místa paměti národa je možné stáhnout si ji na chytrých mobilech a tabletech s operačním systémem Android i Apple.
Příběhy čtrnácti pamětníků nacistické a komunistické totality v podání žáků druhého stupně představí ode dneška pražská Galerie 10. Výstavu ‚Příběh našich sousedů‘ vytvořili žáci ze základních škol desátého pražského obvodu ve spolupráci se sdružením Post Bellum.
Před deseti lety v srpnu ničivé povodně připravily v Česku o život 17 lidí a způsobily škody za více než 73 miliard korun. Toho, že přichází něco neobvyklého a silného, si mezi prvními všimli na jihu Čech na Prachaticku pod Husineckou přehradou.
Unikátní cyklus dvou desítek fotografií Jiřího Doležela Stopy paměti bude poprvé vystaven v Praze. Soubor portrétů lidí z Olomoucka, kteří prošli nacistickými koncentračními tábory a komunistickým vězením, bude k vidění v pražském Karolinu v rámci festivalu Mene Tekel.
Svět si dnes připomíná Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Ačkoli ode dne, kdy byl 27. ledna osvobozen vyhlazovací tábor v Osvětimi, uplynulo již 67 let, stále mezi námi žijí lidé, kteří období holocaustu skutečně prožili.
Tento víkend se koná už 45. ročník legendární Jizerské padesátky. S velkým pamětníkem tohoto slavného lyžařského závodu Ladislavem Mikou si o tomto slavném lyžařském závodě popovídal moderátor Václav Žmolík.
Jmenuje se Josef Císařovský a je uznávaným historikem umění. Zážitek z 10. června před 69 lety si v sobě nese celý život a obraz hořícího lidického kostela dodnes visí v jeho ateliéru na čestném místě.